Článek
Pacienti se začínají bránit a natáčí si chování zdravotníků kvůli vlastní obraně, které pak zveřejňují na sociálních sítích a médiích.
I když se zdravotníci snaží natáčení zakazovat, zákon to umožňuje s omezením použití záznamů. Nahrávka bývá často jediným důkazem v situacích, kdy lékaři porušují zákony ať již odmítáním ošetření pacienta či podmiňováním vyšetření nezákonnými poplatky, které vymáhají. Pacienti mohou zdravotníky natáčet dokonce bez jejich souhlasu, protože se nejedná o soukromý rozhovor, ale o výkon zaměstnání. A i podle mých zkušeností se nevhodné chování lékařů někde stává už normou.
Měli bychom však být opatrní při využití záznamu, který určitě podle právníků mohu použít jako důkaz zdokumentování něčeho nezákonného, ale při zveřejnění na sociálních sítích by neměl být k poznání obličej zdravotníka a proti takové dehonestaci se lékař může bránit, byť bylo natáčení oprávněné.
Někteří odborníci upozorňují, že by měl být vztah postaven na vzájemné důvěře a nahrávání tuhle důvěru oslabuje. Ale lidé přece nahrávají právě proto, že tam žádná důvěra není. Jiní odborníci naopak doporučují nahrávat vše hned při vstupu do ordinace a chránit se preventivně.
Chování lékařů k pacientům se v poslední době značně zhoršuje, lékaři dávají najevo svoji převahu a moc a chovají se k pacientům, jako by oni tam byli pro lékaře a ne obráceně. Lékař je tam pro mě a měl by se ke mně chovat jako k partnerovi, chovat se s úctou a slušností, jako se já chovám k němu. Měl by mi naslouchat, jako já naslouchám jemu a nevyvolávat strach, že se člověk bojí položit otázku či říct svůj názor.
Musím říct, že já mám podobnou zkušenost jen jednu před dvěma roky, kdy se ke mně choval mladý lékař sotva vyšlý ze školy s velkou neúctou a zavolal na mě mého operatéra, aby jej podpořil. Ale ten jej usměrnil a omluvil se mi. Už vstup do ordinace byl otřesný. Lékař po mém vstupu nezvedl oči od mobilu a na můj pozdrav ani neodpověděl a po delší době pořád s očima na mobilu pronesl otázku, co potřebuju. Chtělo se mi odpovědět, že bych si dala kilo krkovičky…
Mám dost zkušeností z mého minulého pracovního života, kdy jsem podobné stížnosti řešila, ale před lety takového chování bylo rozhodně míň, dnes už se z toho stává téměř norma.
Musím říct, že zdvořilé jednání je výjimkou a překvapí. Já jsem předminulý týden při předoperačním vyšetření zažila tak zdvořilé chování od pro mě neznámé lékařky, že o tom vyprávím všem s údivem ještě dnes. Se svými lékaři se znám většinou hodně let, takže tam už je komunikace založena na osobní bázi a není to pro mě překvapení. Ale velmi zdvořilé chování s úctou od neznámé lékařky, kterou pravděpodobně možná už ani nikdy neuvidím, protože vyšetření souviselo s předoperačním vyšetřením, mě tedy pozitivně velmi zasáhlo. Rozloučení podáním ruky s přáním, ať vše dobře dopadne k mé spokojenosti, poděkování za zaslání výsledku jiného vyšetření, které jsem poslala přece kvůli sobě, a spoustu dalších projevů lidskosti a empatie bohužel dnes standard není. A já na dálku děkuji této úžasné lékařce za velmi příjemný čas, který mi setkání s ní přinesl.
