Článek
Je třeba rozlišovat debetní a kreditní kartu. Kreditní kartou jsou někdy nesprávně označovány všechny platební karty, ale je mezi nimi zásadní rozdíl. Na debetní kartě jsou moje finanční prostředky, se kterými mohu svobodně nakládat. Kreditní karta je vlastně úvěrová, peníze máte jen půjčeny a poplatek či úrok je hodně vysoký. Úvěr je nutno splatit do určité lhůty. Pokud celou částku nestihnete zaplatit v bezúročném období, což je obvykle 45 až 55 dní, mohou úroky narůst až na 20 až 25 %.
Platební debetní kartu vlastním od 90. let, kdy jsem pracovala v bance a byla jsem přímo u zdroje. Tenkrát bylo málo míst, kde se dalo platit kartou a systém byl offline, takže chvíli trvalo, někdy i tři dny, než byl nákup odečten z účtu a stejně tak výběr v hotovosti. Někdy jsem i na nákup zapomněla.
Dnes je platba jednodušší a online systém zaručí, že platbu uvidíte na účtu hned. Přiznám se, že v posledních letech u sebe nemívám vůbec žádnou hotovost a platba kartou mi přijde ve všech ohledech jednodušší. Nemusím počítat hotovost a sledovat, zda mi bylo vráceno správně. Při platbě hotovosti se mi občas stalo, že mi nebylo vráceno správně, někdy omylem, občas cíleně a jednou jsem obdržela i falešnou bankovku. Při placení hotovosti jsem občas zapomněla, za co jsem peníze utratila a musela vzpomínat.
Zapisování příjmů a výdajů mi vždycky přišlo jako velká ztráta času nebo jsem byla na to příliš líná. Při naší velké rodině bych asi nedělala nic jiného.
Při platbě kartou mám přehled všech uskutečněných plateb a nákupů a naprosto mi vyhovuje vidět vše na jednom místě a také hned vím, kolik peněz mi zbývá. S platební kartou si připadám svobodnější a dnes s ní zaplatím téměř všude a už i v mojí oblíbené kavárně.
Navíc nakupuji už více než 20 let přes internet a dnes už téměř vše a většinou platím u důvěryhodných e-shopů platební kartou. Především u zahraničních plateb je platba kartou jednodušší a rychlejší než bankovní převod.
Chápu, že někdo má rád hotovost, já patřím k té druhé straně. Stejně to má i můj muž a naše celá velká rodina. Několikrát mi v Praze ukradli v narvaném metru peněženku s hotovostí. Jednou jsem byla šťastná, že hotovost cizí měny, kterou jsem si právě vyměnila před dovolenou, jsem nechala v kabelce v obálce. Problém byl samozřejmě s občankou. Jednou si mě dotyčný našel dokonce v práci podle pracovního průkazu a nechal si mě zavolat na recepci. Chtěl za vrácenou občanku, kterou prý našel, úplatu. Řekla jsem mu, že nic platit nebudu a občanka je již nahlášena jako odcizená, tak ať si ji klidně nechá. Odcházel s hlasitými nadávkami, protože si myslel, že dostane nálezné.
Jo a platební kartu v peněžence nemám a nikdy jsem neměla. Ale každý podle svého, každému vyhovuje něco jiného a všechno má svá pro a proti. A kdybychom byli všichni stejní, byla by na světě nuda a otrava.
