Článek
Na webu nakupuji už několik let a dosud ráda, objednám zboží, které si pak na prodejně vyzvedneme. Je to celkem velký market a tohle šetří čas, když si zboží vyberu na webu. Objednávky na běžné zboží jako drogerie, kuchyňské potřeby a další mám jedenkrát až dvakrát do měsíce. Přináším tedy nějaký zisk, a tak mě zarazilo, proč bych ještě měla dávat nějaké spropitné. A navíc platím ještě poplatek za přípravu zboží k převzetí, to by mělo stačit. Žádné spropitné tedy nedávám, ale tenhle požadavek před dokončením objednávky mě pokaždé vytočí. Na jiných webech při nákupu je zase požadavek na příspěvek na pomoc zvířátkům, nemocným dětem apod. Na charitu běžně přispívám, ale na konkrétní projekty. E-shopy však svůj požadavek nekonkretizují a já nevím, zda někdo nechce přilepšit svým domácím mazlíčkům, takže požadavek ignoruji stejně jako spropitné.
Nyní jsem překvapivě zjistila, že to zřejmě není ojedinělá praxe, i když na eshopu jsem to objevila poprvé a přes internet nakupuji pořád. V restauracích či v kavárnách je spropitné už léta běžné a za příjemnou obsluhu nemám problém něco přidat. Nyní se dozvídám o praxi dávat spropitné prostřednictvím tlačítka na terminálu při placení kartou. Tato situace začíná být běžná ve fastfoodech, kde si objednám jídlo prostřednictvím samoobslužných kiosků. Všechno udělám sama a pracovníci mi jen jídlo připraví, nemusí mě obsluhovat. Za co tedy to spropitné? To bych měla dostat já, ne? Pracovníci jsou přece placeni za svou práci. Jinde v marketech také nedáváme spropitné. Spropitné bylo doposud dobrovolné a nemělo by být automatickou součástí každé transakce. Tahle praktika nabídky jednotlivých výší spropitného na obrazovce mi přijde dost nátlaková a člověk může mít pocit povinnosti vybrat si, i když je tam tlačítko odmítnout. Podle některých komentujících v debatě na sociálních sítích tlačítko „no tip“ je naprosto miniaturní, aby se člověk schválně uťukl. Uživatel pracující v gastru vysvětlil: „Za to nemůžou, je to od loňska nová funkce v terminálech, strašně to zdržuje, my to rovnou překlikáme do kolonky ‚žádné spropitné‘ a až pak podáváme zákazníkovi k platbě.“
Stejně jako na zmíněném eshopu i na dalších zmíněných místech nevidím žádnou službu navíc, za kterou bych měla platit. I balné je přece zahrnuto již v ceně objednávky. Spropitné v procentech z útraty jsou nejnovější funkce platebních terminálů Nexgo a GP tom, které prý zaměstnavatelům a zaměstnancům usnadní život. Na internetu jsou i rady a postup, jak pracovat se spropitným na terminálech.
Ministerstvo financí plánuje v roce 2027 ulevit u spropitného od daní, což by mělo pomoct v boji s šedou ekonomikou. Návrh zákona od 1. ledna 2027 zavádí modernizovaný systém evidence tržeb (EET 2.0). Nový model vychází ze zkušeností z předchozího fungování systému s důrazem na technologický pokrok posledních let. Podle ministerstva financí je cílem návrhu narovnat podnikatelské prostředí a vytvořit účinný, technicky nenáročný a uživatelsky přívětivý nástroj pro správu daní. V průběhu ledna 2027 systém poběží v pilotním (dobrovolném) režimu. „EET 2.0 znamená nižší daně, férové podnikatelské prostředí a méně daňových kontrol naslepo. Česká republika se zařadí mezi naprostou většinu evropských zemí, ve kterých evidence tržeb úspěšně funguje. Náš systém bude moderní, efektivní a maximálně nenákladný. Nepochybuji, že poctiví podnikatelé na EET 2.0 jedině vydělají“, říká ministryně financí Alena Schillerová.
Na EET nejsem odborník, jen doufám, že ministryně ano. Sice nechápu, jak se na tom systému dá vydělat, ale pravděpodobně to zamezí obcházení odvodu daní. Jen nevím, jak to ovlivní spropitné na terminálech. Snad jen při osvobození spropitného od daní jej nebudou obchodníci zahrnovat do běžné platby.
