Článek
Zůstalo však jen u analýz a studií o závislosti na videohrách, ale konkrétními příčinami poruchy se již nikdo nezabýval. A ani otázkou proč se někteří hráči stali závislými na videohrách a jiné to nijak nepoznamenalo.
Nyní dospěli vědci z Kalifornské univerzity na základě výzkumu chování mladých lidí k závěru, že problém závislosti na videohrách nejsou videohry. Ve skutečnosti je závislost příznakem něčeho většího. Studie prokázala, že základní problém začal mnohem dříve a návykové hraní je projevem již existujících psychopatologií.
Vyšší pravděpodobnost problémů s hraním mají děti s depresivními příznaky či sociálními problémy. Videohry fungují jako únik od již existujících problémů, mohou nabídnout pocit úspěchu a kompetence, která pravděpodobně hráčům ve skutečném životě chybí. To se týká zejména mladých lidí, kteří se v rodině či sociálním prostředí cítí odstrčeni nebo nepochopeni a zažívají třeba depresi, úzkost nebo šikanu.
Navíc hráčům nabízí videohry virtuální komunitu, přijetí a kamarádství a mohou i zvýšit nízké sebevědomí. Hraní her se stane prostředkem, jak se vypořádat se základními problémy, bohužel však jediným, a to může vést k závislosti.
Chyba nastala, že se studie soustředily na herní závislost jen v souvislosti s hraním, a dokonce byly otevřeny specializované kliniky, které se zabývaly léčebnými postupy pro její léčbu. Nyní však bylo zjištěno, že pro prevenci závislosti na videohrách je důležité a zásadní správně identifikovat a řešit základní problémy duševního zdraví. Je třeba se soustředit u mladých lidí na rozvíjení zdravých dovedností pro zvládání problémů a budování vztahů mimo virtuální svět.
Závislost na videohrách je komplexní jev, který nelze přičítat pouze hrám samotným. Je důležité pochopit, že videohry často slouží jako příznak hlubších problémů, které vyžadují pozornost a léčbu. Zaměřením se na základní příčiny a podporou podpůrného prostředí můžeme mladým lidem pomoci tyto problémy překonat a používat videohry zdravým a vyváženým způsobem.
Podobnost ve změnách mozku mezi videohrami a návykovými látkami ukazují neurologické výzkumy, což by mohlo být důkazem, že závislost na videohrách nezpůsobují samotné videohry.
