Článek
Na pozdrav, ať už mě pozdraví kdokoliv, odpovídám vždy, a ještě přidávám úsměv. Ale v poslední době se setkávám s tím, že odpovědět na pozdrav už není samozřejmost. Stalo se mi, že mi několikrát neodpověděl vzdálenější soused či sousedka a v jednom případě jsem vlastně porušila i etiketu a pozdravila první mladšího. Když jsem už několikrát nedostala odpověď, přestala jsem dotyčného zdravit, přestalo mě to bavit.
Úlevné pro mě bylo, když jsem teď trávila po operaci čas v rehabilitačním zařízení, kde jsme se zdravili naprosto všichni i několikrát za den bez ohledu na nějakou hierarchii. Moc se mi to líbilo. Dřív se lidé víc zdravili a posledních pár let, co žijeme na vesnici, zjišťuju, že už to není taková samozřejmost. Přitom stačí tak málo a můžeme si zlepšit den. Pozdrav ovlivňuje základní vztahy, a i podle odborníků je pozdrav zdvořilost a odpovědět povinnost. Ignorování pozdravu jako by říkalo, že člověk není pro nás důležitý a někdo se tím může třeba i trápit. Přiznám se, že už jsem ve fázi, kdy o tom vůbec nepřemýšlím. Nechci, aby zůstaly špatné myšlenky u mě, to má být u toho, kdo na pozdrav neodpovídá.
Ladislav Špaček, který etiketu učí na přednáškách, vysvětluje: „Zdravíme nahlas a zřetelně, aby bylo jasné, co říkáme, a to tak nahlas, aby to náš protějšek zaznamenal. Trapné je jakési zamumlání, u kterého není jisté, co tím dotyčný myslí. Pozdrav je projev zájmu o druhého, je to milá pozornost vůči němu, proto ho doprovází úsměv a pohled do očí.“
Přednášku Ladislava Špačka jsem zažila před lety osobně při nějakém manažerském školení. Po několika měsících jsme se náhodou setkali při nákupu nějaké kosmetiky a hned jsem dostala pozdrav i s úsměvem, i když v první chvíli nevěděl, kam mě zařadit. I tak bylo s podivem, že si mě pamatoval.
Podle psychologů může ignorování pozdravu mít několik příčin a nemusí to vždy být úmysl ignorace, ale třeba jen obyčejná lidská slabost:
- Introvert – má mnoho pozitivních vlastností, ale někdy může mít pocit, že už vyčerpal zásobu slov na daný den.
- Člověk se sociální úzkostí – dotyčný by vás rád pozdravil, ale radši uteče s hlavou skloněnou k zemi.
- Roztržitý typ – známý, který vás minul a nepozdravil, vás možná neslyšel, protože měl v uších sluchátka a v hlavě myšlenky na oběd.
- Někdo, kdo má prostě špatný den – možná jste jen potkali někoho, kdo byl unavený nebo měl v hlavě samé starosti.
- Lidé s nízkým sebevědomím – někdo se možná bojí, že pozdrav nebude opětován, a raději se vyhne kontaktu.
Tak ahoj všem. Mějte pohodovou sobotu.
