Článek
Očekávání vytvořila vláda již svými nesplnitelnými volebními sliby, kde se předháněli s prohlášeními, co všechno napraví po té „nemožné“ předchozí vládě. Většině z nás, nejen expertům bylo jasné, že sliby není možné splnit. Byl to jen marketingový tah na voliče, kteří uvěřili. A hovořit v této souvislosti o poctivosti je tedy značně nepoctivé a to nejen se sliby seniorům, ale i vším ostatním, co vláda nepoctivě naslibovala.
Zavedení stropu na 65 let bylo odloženo, zrychlení valorizace vyhodilo z novely ministerstvo Schillerové a úsporu na výchovném si kabinet po předchůdcích nechává. Přesto něco užitečného se snad stane a bude to poprvé, co se vládě něco takového povedlo. Od 1. srpna může přes sto tisíc důchodců ukončit penzijní spoření bez sankce, i když nemají odspořeno pět let. Zhruba šestnáct tisíc seniorů, kteří smlouvu ukončili dříve a museli vrátit už připsané státní příspěvky, si o ně může do 1. února 2027 písemně požádat. Stovka lidí, kteří přišli i o vlastní vklady, na tom bude stejně. Tady použila ministryně argument, se kterým lze souhlasit: kdo lidem sebere motivaci spořit, nemůže je zároveň držet ve smlouvě pod hrozbou sankce. Stát to udělal a byla to chyba. Oprava chyby je první dobrá věc této současné vlády.
Ministryně financí řekla větu o vytváření očekávání v souvislosti s lednovou valorizací, u které odmítá jmenovat částku. Odebrání státního příspěvku starobním důchodcům zavedl zákon 462/2023 o rozvoji finančního trhu a podpoře zajištění na stáří a zdůvodnění bylo tenkrát logické a nebylo to takové drama, jak dnes Schillerová vypráví. Zhruba 26 procent všech vyplacených státních příspěvků končilo u lidí nad 65 let. Ti si mohli po pěti letech úspory vybrat, založit novou smlouvu a používat třetí pilíř jako státem dotovaný střednědobý spořicí produkt. Soud to pojmenoval přesně: bylo to spoření při důchodu, nikoli na důchod.
Co se týká valorizace, v roce 2023 tehdejší vláda ve stavu legislativní nouze změnila vzorec mimořádné valorizace. Průměrný důchod měl podle původního zákona vzrůst zhruba o 1770 korun, nakonec vzrostl o 760. Rozpočtu to jen v roce 2023 ušetřilo 19,4 miliardy. Schillerová prohlásila, že stát nemá lidem měnit pravidla uprostřed hry. Ovšem náprava bude provedena pouze u menšího počtu seniorů v souvislosti se státním příspěvkem. Schillerová letos v červnu potvrdila, že důchodci ty peníze za valorizaci zpětně nedostanou. Zásada, že stát nemá měnit pravidla uprostřed hry, tedy neplatí pro všechny. Těch nesplněných slibů důchodcům je ale podstatně víc.
Babiš se však nějakými sliby nezabývá, pro svá videa má „jiná zajímavější témata“. V nedělním raportu pro své fanoušky, voliče a uctívače zaútočil nejen na španělského premiéra Pedra Sáncheze, ale i na bývalou německou kancléřku Angelu Merkelovou. Nakonec pohaněl v Evropě úplně všechny a z problémů s nelegální migrací obvinil i českou opozici. Nevím, s kým bude moci při takové hysterii v Evropě spolupracovat. Jeho systém je, že dokáže bez většího rozboru zúžit jakékoliv téma na útoky na údajné viníky. Přestože prvotní šok už opadl a evropská rétorika se poněkud změnila, většina marockých uprchlíků se vrátila zpět, Babiš volá po radikálním řešení: „Pedro Sánchez se rozhodl dělat podobnou politiku a podle mého názoru Španělsko by mělo být okamžitě vyloučeno ze Schengenského prostoru. Okamžitě!“ A ještě si přisazuje: „To, co se děje teď, že z Ceuty přicházejí desítky tisíc ilegálních migrantů z Maroka, je jenom důsledek této politiky.“ Realita je ale mezitím naprosto jiná. Prostý fakt je, že ony desítky tisíc lidí, kteří se ani nehnuli z Afriky, už byli vykázáni z Ceuty zpět do Maroka. Ve videu předstírá Babiš pro své fanoušky velkou bojovnost, ale vzápětí podepsal společně s těmi, které kritizuje, výzvu předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi, předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové a irskému premiérovi Micheálu Martinovi. To je trochu paradox a pokrytectví, které Babiš ukazuje neustále.
Politolog a komentátor Lukáš Jelínek tvrdí, že koalice Motoristů, SPD a hnutí ANO Andreje Babiše proměňuje českou politickou kulturu: „Tato úzce vyprofilovaná koalice má tendenci uzurpovat si mnohem více moci, než kolik jí náleží. Ideová vyhraněnost zároveň vstupuje i do otázek, jako je vztah k menšinám, vztah k cizincům, vztah k zahraniční nebo bezpečnostní politice.“ S tím lze jen souhlasit a podobně se vyjadřuju ve svých článcích. Oponovat vládě nedokáže podle Jelínka ani prezident, ani opozice. Vládnoucí koalice navíc marginalizuje názory veškerých expertů. Ostražitá je i k projevům evropských institucí, s nimiž měla ověřovat nápravu premiérova střetu zájmu. Komunikaci ale vedla stroze a veřejnosti mnoho neprozradila. „Etika jde stranou. Vše je zaštiťováno právem vítěze voleb vládnout a provázeno řečmi o neutuchající práci pro lidi,“ tvrdí komentátor.
Je to smutná bilance dnešního vládnutí a bohužel pravdivá. Vítěz voleb zapomíná, že není vlastníkem této země a že má nějakou zodpovědnost vůči nám všem. A nepomáhá ani kritika a ani odpor proti tomuto nehoráznému a nezodpovědnému vládnutí. Překvapuje mě neustále, kolik lidí ale Babišovi pořád věří a kolik by jej volilo znovu a vůbec si neuvědomují, že za dnešní rozklad státu mohou právě oni.
