Článek
Prakticky tím smetl ze stolu mezinárodní právo jako omezení své schopnosti použít vojenskou sílu k úderům, vojenským invazím či vyvíjení nátlaku na státy po celém světě. „Moje vlastní morálka. Moje vlastní mysl. To je to jediné, co mě může zastavit,“ odpověděl Trump na otázku, zda existují limity jeho globální síly. Evidentně je přesvědčen, že při střetu mocností by měla platit národní síla a ne pravidla, dohody a zvyklosti.
Trump se zbláznil nebo je už dementní. Byl nevypočitatelný a narcistní vždy, ale nyní nastoupila jeho agrese a touha po ovládání celého světa. Po Venezuele chce nejen Grónsko, ale zřejmě se chystal podle kolumbijského prezidenta aktivně na vojenský útok na Kolumbii. Sám Trump to potvrdil v hodinovém telefonátu nebo spíše se přiznal podle kolumbijského prezidenta, že Washington o silovém řešení v Kolumbii uvažoval a připravoval pro zemi „špatné věci“. Hrozba byla podle Petra tímto dialogem prozatím zmrazena. Nejsou to plané hrozby. Trump oznámil americkou pozemní operaci proti mexickým drogovým kartelům slovy „již brzy“. Trumpova poznámka o útocích na pevninu vyvolává otázky o mexické suverenitě, o pravomocích amerického Kongresu a hrozí odvetná opatření podél americko-mexické hranice.
Po únosu venezuelského prezidenta odpověděl v pátek Trump na přímou otázku novinářů, zda by mohl nařídit zatčení Putina, vyhýbavě: „No, nemyslím si, že to bude nutné. Myslím, že s ním budeme mít – vždycky jsme měli – skvělý vztah. Jsem ale velmi zklamaný. Ukončil jsem osm válek. Myslel jsem, že tato bude někde uprostřed, nebo možná jedna z těch jednodušších,“ posteskl si šéf Bílého domu. Jak už jsem psala, pořád nevím, jakých osm válek ukončil, všude se po jeho „mírovém“ vyjednávání opět bojuje a ani tisíckrát opakovaná lež se pravdou nestane. Nyní Trump opět oznámil, že podporuje sankce proti Rusku. Vzhledem k tomu, že to už tady bylo mnohokrát a druhý den to bylo jinak, jen těžko se to stane. Chaos Trumpova agresivního chování neustále stoupá.
Dá se už dávno pochybovat o Trumpově zdravém rozumu. Na jednu stranu obrací světový řád naruby a vypadá to, jako by si chtěl vliv rozdělit s Ruskem a Čínou. Na druhou stranu reaguje na nabídku venezuelské opoziční političky Machadové k předání své Nobelovy ceny míru jako dítě slovy, že by pro něj byla velká čest ocenění převzít. Je to směšné. Je to stejné, jako kdybych já očekávala a těšila se na nějaký vítězný pohár z mistrovství, aniž bych se já nesportovec nějak o tu cenu zasloužila. Ceny přece nelze převádět na jinou osobu. Včera na to samozřejmě upozornily Norský Nobelův institut a Norský Nobelův výbor a zdůraznily, že Nobelovu cenu za mír nelze převést na jinou osobu nebo ji s ní sdílet, ani ji nelze nikomu odejmout. Je hloupé, že vůbec někoho napadlo, že to možné je. Trump může na cenu zapomenout. Za svoje vojenské útoky na okolní země je drzost si myslet, že si ji snad zaslouží.
Začíná to být stejné jako s Putinem. Nikdo se ho hned na začátku po napadení Ukrajiny nesnažil zastavit, odsoudit, případně zatknout. Teď už to ani není možné. Stejně tak se nezvedá příliš velká kritika proti nevypočitatelné politice Trumpa. Jediný viník za napadení Ukrajiny je Putin a podobně stejným agresorem je Trump a teď si válečný zločinec s agresivním diktátorem rozdělují svět?
