Článek
Čínský komunistický režim by se neměl vměšovat do volby budoucího tibetského dalajlámy, přestože území Tibetu ovládá.
Peking opakovaně požaduje, aby byl budoucí tibetský duchovní vůdce vybrán v souladu s čínskými zákony a byl čínskou vládou schválen. Dalajláma již v loni oznámil, že jeho nástupce bude vybrán podle tradic Tibetu bez čínské kontroly. Dalajlama žije v Indii v exilu v Dharamsále v podhůří Himálaje, kde také sídlí tibetská exilová vláda a tam bude pravděpodobně vybrán i nový dalajláma. Čína považuje Tibet za součást čínského území a dalajlámu obviňuje ze separatistických snah. Proti setkání českých politiků s představiteli tibetské exilové vlády Peking pravidelně protestuje. V loňském roce oznámila Čína ukončení veškerých kontaktů s českým prezidentem v souvislosti s jeho setkáním s dalajlámou. Pavel podle ní poškodil čínskou svrchovanost.
Proti vměšování se Číny do volby dalajlamy už postavili zástupci OSN, Evropský parlament i USA. Senát se pozastavil nad novým čínským zákonem o podpoře etnické jednoty a pokroku, kterým se čínský režim hlásí k omezování kultury, náboženské svobody nebo vzdělávání v menšinových jazycích. Čína především porušuje lidská práva i na svých vlastních občanech. Tibet obsadila armáda Číny v roce 1950 a trvá na tom, že je historicky nedílnou součástí čínského území. Čínský režim tvrdě zasahuje do práv Tibeťanů a jejich děti má snahu počínštit. Tibet se snaží zachovat svou identitu, historické, kulturní a náboženské tradice. Požaduje po Číně autonomii a zachování svobody náboženského vyznání v souladu s deklarací lidských práv a dalších jeho hodnot. Povstání proti čínské nadvládě před 67 lety stálo život přes 80 000 Tibeťanů.
Dalajláma je uznávám po celém svět a Číně se nedaří jeho vliv a význam snížit a je dlouhodobou překážkou spolu se svými následovníky. A plnou moc a kontrolu nad tibetským budhismem se jí nedaří dosáhnout. Podpora dalajlámy ve světě je obrovská a je představitelem hodnot, které ze světa mizí.
Čínské velvyslanectví v Praze reagovalo v pátek na stanovisko Senátu nespokojeností a nesouhlasem. „Vyjadřujeme silnou nespokojenost a rozhodný nesouhlas s tím, že někteří čeští senátoři nerespektovali vážné stanovisko čínské strany k otázkám souvisejícím s Xizangem a hrubě zasahovali do vnitřních záležitostí Číny,“ uvedlo velvyslanectví s použitím čínského názvu Xizang pro Tibetskou autonomní oblast. Záležitosti Tibetu jsou podle ambasády výlučně čínskou vnitřní záležitost a nikdo zvenčí nesmí do toho zasahovat. Z velvyslanectví ještě zaznělo varování: „Čínská strana vyzývá některé české senátory, aby plně rozpoznali proti čínskou separatistickou podstatu dalajlamovy skupiny, přestali zasahovat do otázek souvisejících s Xizangem.“ Senátoři by se prý měli snažit o udržení zdravého a stabilního rozvoje česko-čínských vztahů.
Často se z české veřejnosti ozývá názor, k čemu máme Senát a že by měl být zrušen. Já to mám jinak a už jsem několikrát byla za Senát ráda. Přijde mi jako poslední naděje a záchrana dobrého jména státu, a to nejen v souvislosti s podporou jako ve středu, kdy přebírá zodpovědnost za vládu, ale mnohokrát stačil zastavit chybná rozhodnutí, špatné návrhy zákonů nejen současné vlády, ale i té minulé. Senát vnímám jako poslední instanci, která může případně ještě něco rozporovat či změnit.
Zdroje:
