Článek
Právník Aliance pro rodinu Jakub Kříž, transfobní aktivista Daniel Black a Taťána Kuchařová zrovna s lidskými právy nějak nesouzní, aspoň ne tak, jak si lidská práva představuju. „Po bouřlivé reorganizaci šéfky Úřadu vlády poradních orgánů státu hlasitě odešli odborníci a odbornice s dlouholetou zkušeností a praxí a na jejich místa dnes přicházejí lidé, kteří dlouhodobě prosazují zásadní omezení práv konkrétních a zranitelných skupin. Stát by o takové skupiny měl především pečovat a zajímat se o jejich potřeby, nikoliv aktivně naslouchat hlasům za omezení jejich podmínek pro život,“ namítá k výběru například ředitel organizace Trans*parent Viktor Heumann. Jmenovaná trojka rozhodně lidská práva neupevní, ba právě naopak.
Aktivista Daniel Black otevřeně prosazuje zákaz medicínské tranzice, kterou však sám paradoxně prošel. Právník Jakub Kříž spolupracuje s Hnutím pro život a Aliancí pro rodinu a obě sdružení prosazují omezení práv na interrupci. Kontroverzní trojku doplňuje bývalá miss Kuchařová, která se zviditelnila svými nepravdivými výroky ke svému bývalému muži Brzobohatému o jeho genderové identitě, sexualitě a plodnosti a soud jí nařídil, aby se herci a muzikantovi omluvila. Podle mě patří rozhodování o svém vlastním těle do základních práv člověka a oba členové svým postojem toto popírají. Ke Kuchařové lze jen říct, že její žaloba je nepochopitelná a nejen, že se nejedná o trestné činy, ale dokonce zasahuje do základních lidských práv. Nemohu pochopit jejího advokáta, který musel vědět, že takovou pofidérní žalobu nejde vyhrát a nabízí se otázka, jaký byl vlastně cíl tohoto konání. A tito tři členové mají radit vládě v lidských právech?
Za tímto kontroverzním výběrem stojí vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha a Babišova poradkyně pro oblast svobody projevu Natálie Vachatová a ve výběru není ani jeden odborník na lidská práva. Naopak jsou to lidé, která některá lidská práva popírají a přesto budou radit vládě? Navíc mám pocit, že takový výběr ovlivní nezávislost agendy pro lidská práva.
V pondělí bude vláda schvalovat nové statuty rad vlády a rady by se ve své činnosti měly řídit závazky vyplývajícími z programového prohlášení vlády, což vypadá také jako zásah do nezávislosti. Rady vlády by měly být nadčasové bez ohledu na to, kdo zrovna vládne a ne podřízené jedné vládě. Podle některých kritiků to znamená, že se tím ničí to, čím byly rady specifické – že přinášely pohledy občanské společnosti nebo pohledy z regionů a pravděpodobně to bude znamenat konec nezávislého názoru. „Ve chvíli, kdy rady budou rozhodovat v souladu s programovým prohlášením vlády, znamená, že nebudou dělat tu nutnou oponenturu, která byla potřeba a díky které jsme prosadili změnu definice znásilnění, povinné vzdělávání soudců. To se podařilo právě díky tomu, že to bylo nezávisle a že se nad tím zamyslela nadstranicky a nadrezortně velká spousta lidí,“ říká místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Urbanová. S tím ale nesouhlasí vládní zmocněnkyně pro lidská práva a předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Taťána Malá. „Pokud mají výstupy rady být užitečné, tak nemá úplně smysl, aby tvořily do šuplíku nějaká témata a materiály, která nikdy nebudou využita. Což ovšem neznamená, že by neměly upozorňovat na problematická témata,“ vysvětluje Malá a dodává, že podle ní tato úprava statutů nijak neohrozí fungování jednotlivých poradních orgánů vlády. Všechno se dá uhladit a vysvětlit, aniž by byl vidět nějaký zásadní rozpor. Ovšem praxe bude jako vždy naprosto jiná a statut rady bude jasně daný černé na bílém.
Někteří současní členové už teď ale vidí nedostatky v přesunu úředníků na ministerstva. Třeba Silvie Pýchová, která je členkou rady vlády pro nestátní neziskové organizace, upozorňuje na problémy kolem uplatňování připomínek, které dřív šly přímo zmocněnkyni a teď je zpracovává resort. „To je jedna z věcí, která nám přijde, že ukazuje ne úplně logičnost tohohle rozdělení. A druhá je samozřejmě i ta politická rovina. Ten neziskový sektor má na nějaké věci nějaký názor, ti experti, ale ten nemusí úplně ladit cti, jak o tom smýšlí vedení toho resortu,“ říká Pýchová. V reakci napsal Tejc, že se s připomínkami seznamuje jak on, tak nezávisle na něm i vládní zmocněnkyně. Tím je prý zachována možnost, aby se připomínka dostala do procesu i v případě jejich rozdílného názoru.
Kritika zaznívala i z Evropské unie ještě před samotným přesunem agend a už v červnu upozorňovala Stálá skupina pro základní práva a stát, která je součástí Evropského hospodářského a sociálního výboru, na možné problémy spojené s přesunem agend. Byla vypracována zpráva s upozorněním, že od roku 2021 popisují zástupci občanské společnosti zřetelné zhoršení jejich pozice tím, že se političtí aktéři snaží jejich vliv oslabit a zmiňuje obavy ohledně oslabení agendy lidských práv, která vždy byla v Česku tradičně centrem veřejné politiky.
Vláda ostatně jako pokaždé naprosto ignoruje názory a varování expertů i Evropské unie, nevadí ani odchody odborníků, jejichž zkušenosti po dlouhých letech nejde jen tak nahradit. Od svého nástupu vláda mění zavedené pořádky, ruší potřebné instituce a omezuje demokracii. A některé jejich kroky se už nyní ukazují jako chybné například zrušení Strategické komunikace apod.
