Koupili jsme dům na Sicílii - Proč Sicílie?

Když jsem se v létě roku 2022 přestěhovala do Rakouska, kde jsem našla velice lákavou práci, neplánovala jsem, že zůstanu. Neplánovala jsem totiž, že poznám svého momentálního partnera. A jelikož on je Maďar, nastala po pár měsících otázka, co s námi. Můj původní plán byl zlepšit v tomto zaměstnání němčinu, abych mohla složit státnice a vrátit se do bytu v Českých Velenicích, kam jsem se měsíc předtím přestěhovala ze západních Čech. Chtěla jsem bydlet na hranicích, abych mohla v Rakousku pracovat jako učitelka ve školce a v Česku žít. Jen mi chyběla ta státnice.

Můj partner chtěl zase bezpodmínečně zpátky do Maďarska, až vydělá dost peněz, koupit tam nějaký dům a rozjet byznys - organizování narozenin a různé jiné příležitosti.

Mně se ten nápad líbil, a pokud by on měl být ten „pravý“, co záleží na tom, kde budu žít? Mojí jedinou podmínkou bylo, abychom vybrali místo někde u hranic s Rakouskem - tak si totiž můžu nadále i já splnit svůj plán.

A jak šel čas - a netrvalo to tak dlouho, snad jen asi rok - přišel můj partner s nápadem, že by to přece jen nemuselo být Maďarsko, že by už neměl přemýšlet sám za sebe, nýbrž za dva. Nehledě na politickou situaci. A jelikož jsme se za tu dobu o nějakých těch pár procent více poznali, věděli jsme, že ani jeden nemusí zimu. A tak můj milý navrhl jih Evropy.

Kdyby jste znali mého rozvážného partnera, s potřebou jistoty a dobře promyšlených plánů, byly byste stejně překvapený, jako jsem byla tehdy já. A kdyby jste znali mne - zcestovalého dobrodruha, který na jistotu kašle, bylo by vám jasné, jak nadšená jsem z tohoto nápadu byla.

Když mi ovšem partner svůj plán prezentoval, bylo jasné, že i tentokrát je velmi dobře promyšlený - pracovat a šetřit v Rakousku, koupit dům někde v levné oblasti, kde nemovitosti ještě nejsou tolik přepálené, a pronajímat apartmány turistům. A časem, až našetříme dostatek peněz, se tam samozřejmě přestěhovat natrvalo. Jeho potřeba jistoty tím také neutrpí, jelikož v EU se cítí jistý.

Risk to bude finanční, ale..

Jako první nás napadlo Španělsko. Španělština se nám líbila, já jsem vždy toužila se ji naučit a teď jsem konečně měla důvod a motivaci. Můj drahý se začal učit hned potom, co jsme se rozhodli, že naši další dovolenou strávíme tam. Na Tenerife, kde jsme strávili naši druhou společnou dovolenou, se nám moc líbilo, a tak nějak jsme si představovali i celé Španělsko - zelené a plné květin.

Tak to ale bohužel nebylo. Na východní straně, kde jsou nejpříznivější podmínky po celý rok (nechcete pronajímat jen v létě, potřebujete se uživit i přes zimu) bylo sucho a vyprahlo. Už jsem jednou ve Španělsku byla a moc se mi tam líbilo, ale teď, z pohledu potenciálního obyvatele, se mi tento poloostrov nezamlouval ani trochu. Nehledě na to, že podél moře jsou domy v této oblasti namačkané na sebe jeden vedle druhého.

A pak už nám začíná Balkán!

Ceny v Portugalsku neovlivním, takže nejjednodušší možnost byla zlomit okovy předsudků a vydat se na Sicílii. Shlédla jsem asi padesát dokumentů o vlivu Mafie a organizovaného zločinu na Sicílii z pohledu minulosti a současnosti, abych se před cestou patřičně vyděsila (zároveň však i uklidnila), a letělo se.

A, věřte mi, byla to láska na první pohled. Takhle jsem nezahořela snad ani ke své drahé polovičce. Ta autentičnost ostrova dýchla okamžitě po tom, co jsme opustili letiště. Možná snad dokonce už na letišti. A co teprve, když jsme se z letiště dokodrcali pěšky do centra Catanie a pohlédli na tu historií protkanou krásu. A nebo když jsme ochutnali první cornetto s pistáciovým krémem, zmrzlinu a jiné cukrovinky, kterými Sicílie doslova přetéká. A co rybí speciality a nebo návštěva místního trhu, kde na vás dýchne ta správná sicilská atmosféra, a kde jsem poprvé v životě ochutnala khaki a objevila tak své nejoblíbenější ovoce. A co třeba ta bezbřehá srdečnost místních obyvatel, kteří sice nemluví skoro vůbec anglicky, ale i přesto se vám snaží ze všech sil pomoct, pokud potřebujete poradit…

V neposlední řadě jsou to samozřejmě nádherné pláže a průzračná azurová voda. A co je pro mne úplně nejdůležitější je nádherná, překrásná krajina.

Znáte ten pocit u srdíčka, kdy cítíte, že to je "TO ONO"? Přesně to zažívám při každé návštěvě Sicílie. A nemohu se dočkat, až se jednou stane mým domovem.

Pokračování příště!