Článek
Podle klasické medicíny má každá nemoc fyzickou příčinu.
Takže třeba u angíny je to nejčastěji baktérie. Ale kdyby to byla jediná příčina, tak by museli všichni onemocnět, kdo se s daným bacilem setkali, v dostatečném počtu a virulenci. Ale všichni víme, že to není pravda.
No protože ve skutečnosti je příčinou bacil v dostatečném množství
u člověka, jehož imunita na „daný počet bacilů“ nestačí". Takže je tam ještě další příčina – schopnost imunitního systému musí být nedostatečná vzhledem k množství bacilů, aby angína mohla vzniknout.
A na této úrovni už i klasická medicína přiznává vliv duševní pohody k větší odolnosti a naopak přetížení celého organismu v důsledku stresu, vyčerpání, úmrtí někoho blízkého atd. k menší odolnosti vůči nemocem.
Ale tady to všechno podstatné teprve začíná
Třeba příklad popsaný v tomto článku by neměl z hlediska klasické medicíny být možný. Protože virus se dle znalostí medicíny nemůže ztratit. A už vůbec kvůli něčemu absolutně nefyzickému. Protože tento pán byl vyléčen jen slovy. A slova by na viry neměly mít žádnou účinnost. Takže podle medicíny vir může jen usnout a až se moje imunita oslabí, tak musí zase znovu zaútočit.
V tomto případě to zatím nemůžeme rozhodnout. Protože nejdelší doba, kdy virus spal, byl jeden rok. Takže po jednom roce nemůžeme rozhodnout, zda to byla náhoda nebo důsledek odstranění nejhlubší příčiny. Ale to, jak nejdřív vůbec nevěděl na co ptám, když jsem se ho ptal na to, jak to teď má, říká, že v jeho mysli je už zdravý. Uvidíme za 10 let.
A já rozumím, že na viry slova nemají účinnost. Ale slova, správně použitá, mají vliv na prostředí organismu. Tedy jestli daný člověk si daný virus pěstuje nebo jestli v něm je prostředí, ve kterém mikroorganismus nemůže přežít.
A všimněte si, že různých možných příčin je mnoho
a musíme skrze ně projít až na tu základní. A ani já nemohu vědět, jestli jsme se dotkli té skutečně základní. Sice to tak vypadá, ale jistota bude, až když tento člověk nebude mít stejný problém třeba 20 let.
Účinek léčby přesně odpovídá tomu, jakou úroveň příčiny jsme zasáhli.
Takže většina „příčinných“ léčeb u chronických nemocí funguje jeden den. Když si nevezmete lék na vysoký krevní tlak další den, tak vám zase tlak vyskočí. Tedy je absolutně jasné, že skutečná příčina tím není uzdravena. Jen je tím potlačen příznak. Ale i tak je dobré si léky brát, protože v tomto případě i lék na jeden den je o mnoho lepší, než nic.
Když vyřešíme anginu antibiotiky a angina se vrátí za 2 týdny, tak jsem tou „příčinnou“ léčbou pozabíjeli bacily, ale nedokázali jsme zvýšit imunitu člověka, aby už příště dokázal stejného bacila zabít sám, bez antibiotik. Opět je to ohromný úspěch, který zachraňuje životy. Ale mluvit o kauzální léčbě je nesmysl.
Když člověk podstoupí operaci a za dva roky je opět se stejnými problémy u lékařů, tak operace nebyla kauzální = příčinná.
Proto rozlišuju mezi příčinou, jak ji definuje medicína
a mezi skutečnou příčinou. V tom druhém případě se už daná nemoc znovu neobjeví. Přesněji řečeno, když se objeví, tak „skutečná“ příčina nebyla dostatečně hluboká a musíme pátrat ještě hlouběji, abychom našli tu pravou skutečnou příčinu.
A proto říkám, že konstelace mohou uzdravit skutečnou příčinu nemocí
Na druhou stranu někdy musíme být vděční i za změnu, která vydrží jen pár dnů nebo týdnů. Protože dohrabat se ke skutečné příčině někdy trvá. A právě tehdy se ukazuje jako nejlepší kombinace klasické medicíny, která člověku pomáhá být bez příznaků, které by ho zahubily a třeba konstelací, které když najdou skutečnou příčinu a uzdraví ji, tak pak už daný člověk nemusí dál brát tomu odpovídající lék. Ale co je ještě důležitější: Tomu člověku se také uleví víc, než kdyby bral jen léky.
Já jako lékař žádné léky nevysazuji
a mám to jako podmínku pro své klienty. Protože pro každého zodpovědného člověka je na prvním místě zdraví člověka a až daleko za tím je z jakého důvodu je člověk zdravý. A tady je nutno rozlišovat mezi
- metodami, které léky vysazují, protože bez toho je nejasné, co danému člověku pomohlo. A proto já jednu tuto metodu nedělám.
- metodami, které dělají lidé zaměření proti medicíně, kteří třeba vysazením inzulinu nebo léků proti rakovině přímo ohrožují životy lidí bez toho, že by garantovali vyléčení nebo ho garantují, aniž toho jsou opravdu schopni.
- a mezi metodami (nebo lidmi), kteří chtějí spolupracovat s klasickou medicínou a žádným způsobem nejsou proti ní.
Jak řešit příčinu
Strašně rád bych vám dal souhrn mých 20 let zkušeností během 5 minut. Ale bohužel to neumím a nelze vyloučit možnost, že to nikdy nebudu umět. Takže si přečtěte stovky mých článků a nebudete stále vědět nic (abyste si mohl bezpečně pomoct sám). Ale budete už vědět hodně, abyste se mohl rozhodnout, kterou cestou se vydat.
Výhoda klasické medicíny
je v tom, že její příčina se dá ovlivnit léky, v ideálním případě u všech lidí stejně. Takže nepotřebujete vědět víc, než to že, kdy, v jaké dávce a jak často podávat lék. Takže můžete pomoct i člověku v bezvědomí. A hlavně i člověku, který nechce vědět hlubší příčinu své nemoci.
A určitě bych teď předepisoval léky a možná bych právě teď psal článek nějakému Danielovi, jak si dovoluje říkat, že má příčina není dost hluboká. Ale já jsem (naštěstí, nebo bohužel) onemocněl nemocí, na kterou nemá medicína lék. A díky tomu jsem zjistil to, co vím teď. A současně chápu všechny, co mě nechápou. To je úděl člověka, který rozumí oběma stranám sporu a chápe jejich argumenty. Který je úplně zbytečný, protože bychom se měli spojit, abychom co nejvíce pomohli nemocným.
