Článek
„Jak se odprosit od minulosti? Od pomluv bývalého manžela a jeho nynější přítelkyně, kteří o mě vykládají lži i mým dětem (i když ony tomu nevěří, máme pevný vztah). Chtěla bych to nechat být, ale mám to pořád v hlavě. Komunikace je s ním těžká, nechce se se mnou na ničem domluvit. Nechci se trápit v současném vztahu a novém hezkém životě minulostí, ale mrzí mě to. Chtěla bych, aby mi to nezpůsobovalo žádné emoce, ale nedaří se mi…“
Chápu vás. Já to umím a přesto i mě trvalo více než půl roku se oprostit od lží, které o mě prohlásila jedna novinářka. A nejhorší na tom bylo, že to celé nebyla pravda. Protože vyřešit si pravdu umím – prostě se omluvím, přijmu zodpovědnost, druhému se uleví. Pak až na to bude mít, tak mně odpustí a já mohu žít dál.
Teď už jsem na tom líp, ale ještě nemohu pravdivě napsat článek o mé velké učitelce. V případě mrtvičky to trvalo dokonce celé 3 roky, než jsem pochopil, že mi dala velký dar. A doufám, že v případě této ženy to bude trvat kratší dobu – protože úplné uzdravení je, až když poznáte, jak velký dar jste dostala.
Chápu, že vám bude asi bohatě stačit daleko méně. Když přestanete na jejich lži myslet. A možná ještě lepší by bylo, kdyby je přestali i vysílat.
Cesta k tomu je snazší, než si myslíte. Zamyslete se: Kdo se musí zabývat druhým člověkem? Je to člověk spokojený nebo nešťastný?
Jen nešťastní lidé pomlouvají
I přestože se snaží tvářit, že je u nich všechno v pořádku, přestaňte jim na to skákat. Skutečně šťastný člověk chce pomoci i druhým ke štěstí.
Když si uvědomíte, jak moc musí být (podvědomě!!!) nešťastní, když chtějí svou cennou energii věnovat vám a pomluvám. Jak moc si neváží sami sebe, protože jinak by mysleli na sebe.
V každém případě ten, kdo pomlouvá, škodí sám sobě. A navíc váš exmanžel pomlouvá (aniž o tom ví) i polovinu svých dětí. Protože vaše děti jsou z poloviny vy a z poloviny váš bývalý manžel. To už vás musí hodně nenávidět, když kvůli své nenávisti nutí své děti, aby se musely rozhodnout, jestli mají víc rády mámu v sobě nebo tátu v sobě. A přitom ony mají rády obě své poloviny. Kdyby váš exmanžel věděl, co dělá, určitě by nechtěl, aby vaše společné děti žily jen s půlkou svých těl, tedy aby měly jen jednu ruku a jednu nohu.
Aspoň vy tady buďte pro své děti
Vysvětlete jim, že to táta ani neví, co tím způsobuje jim. A že to tátovi určitě dojde, jen musí nejdřív najít štěstí. A až to jeho štěstí z něho bude přetékat, bude přetékat i k nim a i k vám. A až pak to bude jejich otec. Zatím je jejich otec zakletý ve své nenávisti k vám a tahle nenávist mu nedovoluje se osvobodit. Ale ta nenávist není otcova, je jeho draka.
A vy už víte, jak to funguje, tak jste se rozhodla ho mít ráda, abyste ho ze spárů jeho „draka“ vysvobodila. Bude to takové malé tajemství mezi vámi a vašimi dětmi.
Nenecháte jeho draka, aby vám ublížil ani proti němu nebudete bojovat. Místo toho budete mít rádi draka vašeho exmanžela (ve skutečnosti je to malý chlapec, který se asi bojí) i vašeho bývalého manžela. A můžete si povídat o vašich ne/úspěších vždycky, když budou s vámi. A pochvalte sebe i je, když dokážou milovat vašeho exmanžela, který zatím vypadá jako drak. A jako drak vypouští kolem sebe síru, zatímco jeho drak vypouští ústy vašeho pana bývalého manžela pomluvy.
A když to nedokážete, tak prostě se navzájem pochvalte za to, že v tak dusivém ovzduší jste se ještě neudusili a jen jste na něj naštvaní.
A mimochodem ten drak není jen pohádka. On opravdu je ve vašem exmanželovi a asi tam je něco opačného nebo podobného i ve vás a proto se tím tak trápíte.
A proto on se nechce domluvit. A tu svou část máte ve svých rukou a můžete ji uzdravit, zatímco toho exmanželova draka můžete uzdravit jen svým přijetím, což je šíleně těžké.
