Když vidíte svého partnera jako své dítě

Protože kdybyste neměl stejný problém, tak byste svého partnera objal, dal mu pocit bezpečí, svou lásku a do několika dnů by bylo po problému.
A tak se v mnoha partnerstvích hraje hra na to, kdo bude označen za špatného.

A ten „špatný“ se chová jako dítě, je hysterický, nesnesitelný, nedá se to s ním vydržet, pořád chce ujištění, že ho/ji miluju atd.
A díky tomu já mohu být ten „dobrý“. Ale kdybych byl opravdu dobrý, tak tomu druhému řeknu: Jsem s tebou v dobách dobrých i zlých. A beru si svůj díl viny a zodpovědnosti za to, co se teď děje. A protože ti „dobří“ jsou většinou muži, protože pro ty je snadnější zůstat citově nad věcí, tak jako muž v mužské energii bych ještě dodal: Já jsem muž a zvládnu tě i s tvými výlevy. Nezvládnu všechno. Ale k mé sebeúctě patří, že chci zvládnout větší díl, než Ty, jako má žena. Protože v těhotenství zase ty budeš muset unést větší díl zodpovědnosti, protože ty budeš ve svém těle nosit naše dítě.

Tak si v žádném případě nenechte nakukat, že vy jste ta špatná. Protože tím ještě víc prohlubujete propast mezi jím jako rodičem a vámi jako dítětem.

Možná nejste dost dobrá. Ale vzhledem k němu. Protože určitě bude jiný muž, který to zvládne. A když si vás neváží, tak ať své selhání nehází na vás. Protože každý vztah má být plnoprávný. Muž má být mužem v mužské energii a až když on to dokáže, tak až potom může žena být v ženské energii. Protože v tomhle ohledu je rovnoprávnost škodlivá zejména pro ženy. Když chcete rovnoprávný vztah, musíte vše zvládnout sama. Každý ve vztahu musí být sám za sebe. A tudíž nemůžete ani plně žít spolu, ale jen vedle sebe.
Zatímco kdyby vaším cílem byl plnoprávný vztah, tak vy si vezmete zodpovědnost za ženskou půlku. Ale toho jste schopná až když budete u sebe mít muže, který si plně vezme zodpovědnost za mužskou půlku vašeho vztahu.

Jen by to bylo snazší, kdyby i váš partner přestal chtít být vaším rodičem a místo toho by chtěl být mužem v mužské energii.