Článek
Kdybyste byl jen jediné já
pak by nebyl nikdy žádný problém s rozhodováním. Uvědomte si, jak snadno se rozhodujete, když něco chtějí všechny vaše já. Třeba když máte hlad. Musíte se rozhodovat, jestli se najíte nebo ne? Protože hlad je tak neodbytný, že se nemusíme rozhodovat. Protože všechna naše já se dohodnou na tom, že když máme hlad, musíme se najíst.
Ale co když jsme bdělí, vyspalí, plní energie, ale i přesto se nám nechce jít cvičit? Jedna naše část se na to těší. Další část to chce, protože ví, že když nebudu cvičit, tak asi dřív umřu. Ale tato část nemá sílu, protože je jen rozumová. A ještě jiné mé já to sabotuje a dělá vše pro to, abych se nemusel hýbat. Takže tady mám už tři mé já, které se hádají a podle toho, které já vyhraje, tak půjdu do posilovny, zaběhat si nebo si sednu před televizi a dám si brambůrky.
Každý najdete jiný příklad, který sedí na vás
Mnoho lidí nechce být „stejný, jako můj rodič“. A pak po 20 letech zjistí, že jsou přesně takoví. Proč? No protože v dětství převzali vzor svých rodičů a podle něho se chovají. Ale když si k tomu ještě odnesli poučení: „Takový nikdy nesmím být“, tak pak to první odložili do svého podvědomí a tím druhým se SNAŽÍ řídit.
Ale vždy, když se o něco SNAŽÍTE, tak tím říkáte, že něco ve vás chce i to druhé. A dokud si to nezvědomíte a neuzdravíte, tak se budete pořád víc a víc snažit a skutečný výsledek bude úplně jiný, než když to prostě jen uděláte.
Proto nemá smysl se o něco snažit
Je to podobné, jako když byste měli plyn v autě úplně na doraz a současně měli úplně zataženou ruční brzdu. Jen v tomto případě se ruční brzda zatahuje tím víc, čím víc tlačíte na plyn. Takže výsledkem je vaše frustrace z toho, že vaše snaha nefunguje, jen spotřebovává vaše zdroje, vaše odhodlání a vaše peníze.
Pak je lepší se o nic nesnažit a odpočívat a za desetinu času a peněz radši uzdravit vašeho parazita, který se tváří, že je součástí vás a místo toho skutečné vaše já sabotuje a bojkotuje. A vy většinou za něj bojujete, místo abyste se podíval na jeho skutečné záměry.
Snažit se něco dělat nebo to jen dělat?
V prvním případě můžete být v nejlepším případě průměrní. Protože kdyby se pan Jágr nebo Lendl snažili o úspěch, vytvořili by si sami takový protitlak, že by to tělo fyzicky neuneslo. Představte si sebe jako auto, které je pořád túrováno na rychlost 500 km/h a zatím jede jen rychlostí 50 km/h. Zbytek sežerou brzdy. Jak po takovém túrování vašeho těla budete vypadat vy za 10 let? Proto mnozí sportovci končí se spoustou zranění.
Ale pan Jágr nemá téměř žádné zranění a ve věku 52 let stále dává góly a tím pádem se stal nejstarším střelcem v historii profesionálních hokejových soutěží. Protože on se nesnaží hokej hrát. A nikdy se nesnažil o to, aby trénoval víc, než druzí. On to prostě dělal. Protože hokej ho bavil natolik, že v době, kdy druzí už odpočívali, on si jen pro radost prodloužil svůj trénink.
A stejně totéž platí pro každého opravdu úspěšného člověka. On dělá to, o co se ti průměrní musí snažit.
Dokud nebudeme vědět, jak si uzdravit naše rozdvojení,
má samozřejmě smysl i snaha. Ale pro mě je úplně zbytečné se o něco snažit, když za zlomek času si mohu uzdravit svou potřebu stát na brzdě, zatímco pilně túruji. A když si toto své rozdvojení uzdravím, tak už budu vědět, co chci a pak si totéž splním za méně času, úsilí a peněz.
A hlavně nebudu za splnění svého snu platit svým zdravím, předstíráním ani potřebou být jiný, než jsem.
Připojte se ke skupině O zdraví a vztazích
https://www.facebook.com/groups/dotazyzdravi Tam se snažíme o spolupráci klasické medicíny a vědoteriky. Vědoterika je to nejlepší a nejúčinnější z ezoteriky vybrané na základě vědeckého pozorování výsledků.
