Nejdůležitější výběr vašeho života

Ale protože velká většina naší společnosti žije v 1. světě, tak je velmi těžké z něj vystoupit. A většinou až vážná nemoc nás donutí svůj výběr znovu zvážit.

Buď se rozhodneme žít ve světě, kde za nic nemohu. To má velikou výhodu: Já skutečně (věřím, že) za nic nemohu. Ale má úplně největší nevýhodu: Také nic nemohu změnit. Takže jsem odkázán jen na pomoc klasické medicíny a já mohu jen dodržovat to, co mi říká.
A jsem odkázán na odborníky v oboru. Což by bylo dobré za předpokladu, kdyby odborníci na psychologii měli aspoň základní vzdělání např. i v konstelacích. Což absolutně nemají.

Takže když odborník řekne, že akupunktura nefunguje, tak k žádnému akupunkturistovi nepůjdu, protože je to ezošmejd, který mě chce jen připravit o peníze.
Proč jsem si vybral zrovna akupunkturu, když ta je dnes uznávaná? Protože já si ještě pamatuji doby, kdy se říkalo, že je to jen ztráta peněz. A pak se taky pamatuji na okamžik, kdy stejný pán, co předtím roky udával akupunkturu jako příklad neúčinného postupu, najednou četl nejnovější vědecký výzkum, který ukázal, že na bolest je účinná. K tomuto zjištění stačilo málo: Prozkoumat účinnost akupunktury bez toho, že já přece vím, že je neúčinná, proč bych měl mrhat svým časem, když to můžu odsoudit hned.
A já jsme si tehdy ověřil, že když vědec říká, že něco nefunguje a neříká to, protože to zjistil sám svým vlastním výzkumem a pozorováním, ale protože si to někde přečetl, že v této jedné věci popírá základní zásadu vědy: Nejdřív pozorování. Až pak závěry.
Pokud se rozhodnete, že chcete i nadále věřit, že my všichni žijeme ve světě, kde já za nic nemohu, pak za vše mohou ostatní. Jen váš partner, jeho rodiče, případně společnost, může za neshody ve vašem vztahu a vám nezbyde, než ho na jeho chyby upozorňovat. A pak odejít.

A proto je váš vztah nezměnitelný. Protože když jste ve vztahu dva a oba věříte, že vy za nic nemůžete a za všechno může ten druhý, tak jste v klinči, ze kterého jsou jen tyto cesty:

1. Oba uděláme ústupky a oba budeme nešťastní. Protože ani jeden nedostaneme, co chceme.
2. Vy se rozhodnete partnera změnit a budete doufat, že půjde. A ono to nepůjde, dokud váš partner bude žít ve světě, kde on za nic nemůže a vy žijete ve světě, kdy vy za nic nemůžete.
3. Najdete si milenku a aspoň dočasně si od problémů odpočinete. Do té doby, než bude milenka od vás něco chtít.
4. Rozchod.

vidíte jako toho, kdo vás obviňuje. Protože čím víc vám chce pomoct, tím víc vás upozorňuje na to, co byste vy mohl změnit.
Protože si myslí, že vy chcete žít lepší život. A přitom nevidí, že vy jen chcete za nic nemoct. Takže dokud žijete ve světě, kde za všechno mohou ostatní, tak nic nečtěte od někoho, kdo věří nebo dokonce ví, že tento svět je ubohý. Není to nic proti vám. Je to něco jako kdybyste najednou vše viděl jen černobíle a bez perspektivy. A protože on už ví, jak vypadá svět barevný a trojrozměrný, tak tím, že váš svět lituje, nic neříká o vás, ale jenom o světě, který vy vidíte.
Vám nejvíc pomůže to, že vám někdo řekne, že za to, co se Vám stalo, může někdo jiný. Třeba náhoda, když jste dostal rakovinu. Nebo špatné poměry ve vašem mozku, když trpíte depresí.
Ale úplně nejvíce vám pomůže, když za to může druhý člověk. Proto jsou lidé extrémně v tomhle světě posedlí tím dokázat, že jim ublížil někdo jiný. Já jsem si dříve myslel, že i těmto lidem můžu pomoct. Ale i když jsem jim dal sám sebe všanc, tak jim to nepomohlo.

A když je to hodně extrémní, tak je výsledkem psychiatrický pacient, který zneužívá ezoteriku, aby uviděl, že on opravdu za nic nemůže. To jsou ti druzí, kteří na něj vysílají myšlenky.
Ale v méně extrémní podobě to má každý ezoterik, který vůbec nic neví o skutečné vědoterice. Vědoterika je nový název pro kombinaci toho nejlepšího z ezoteriky spojeného se základem skutečné vědy: Nejdřív nestranné pozorování reality, jaká je.

Takže tito ezoterici, kteří o skutečné ezoterice nic neví, věří na svět, který je plný spiknutí těch mocných proti sobě. A je jedno, jestli je to víra ve spiknutí zlých židů, zlých farmaceutických firem, zlého očkování, které nás chce dát očipovat. Nebo jestli to není ezoterik, ale ve všem vidí spiknutí zla proti Rusku nebo proti Hamásu nebo proti běžným lidem. Typický pro 1. svět, že v tomto světě probíhá boj dvou protikladných sil. Přičemž já jsem vždy to dobro. A musím bojovat proti zlu.
Zatímco skutečný vědoterik vždy vidí dobro a zlo i v sobě. A dobro krmí, aby rostlo a o zlo pečuje, aby se uzdravilo v dobro. Protože on už ví, že být dobrý se nejvíc vyplatí jemu. Ale musí to být dobro skutečné, ne předstírané.

Toto je velice těžký svět a jen málokdo ho unese. Ale protože vina se dá řešit, tak ho unese každý, kdo už nechce žít ve světě, ve kterém nemá žádnou moc. A nejdřív musí projít:

Takže vždy mohu udělat aspoň něco pro své uzdravení. Když mám rakovinu, podstoupím všechnu léčbu, kterou mi lékaři doporučí. Ale hledám ještě něco víc. A hledám zejména u těch, kteří jsou svou konkurencí označeni jako psychošmejdi, obzvláště když si toto původně hanlivé označení vysloužili za to, že si dovolují říct, že se dá uzdravit i něco, co se prý nedá. A když tito psychošmejdi mají výsledky, nechtějí za svou péči moc peněz a nebojují s běžnou medicínou, tak je to ta nejlepší reklama, jakou jim mohou dát ti, co se bojí konkurence.

Obzvláště když druhá možnost je: Po roce placení paní zjistila: „Jen jsem tam narazila na vola, který má těch chyb ještě víc a na rozdíl ode mě a to je myslím zásadní chyba, on se psychoterapii vyhnul - psychoterapeuti totiž musí sami projít psychoterapií, aby poznali druhou stranu a teprve teď mi dochází, význam toho, když mi vykládal, že takovou psychoterapií prošel tak, že se všemu hlubšímu, co se ho týkalo vyhnul, že prý když je člověk inteligentní, tak to není těžké.“ A typické je to, že ona si vybrala člověka, který by měl být z těch nejlepších. Protože „je v lékařské i psychoterapeutické komoře a mnoha dalších institucích, v některých na vedoucí pozici.“
Protože všemu podstatnému se můžete vyhnout jen v oficiální metodě, tedy musíte být psychoterapeut. Zatímco když pracujete metodou, která nemá oficiální krytí, tak tam čelíte pravdě. Právě proto, že vaše metoda nemá oficiální krytí.

Když mám depresi, budu brát antidepresiva, ale navíc hledám, jak si pomoct i jinak. Takže minimálně začnu navštěvovat psychoterapeuta. A když jsem chytrý, tak navštívím i konstelatéra, když se proti nim tak důrazně někteří psychoterapeuti vymezují. A pak si podle vlastního pocitu a výsledků vyberu.

Když mám problém ve vztahu, podívám, se co mi může nabídnout psychoterapeut. A pak půjdu za hlubinným konstelatérem, protože tam mám šanci na plnohodnotný vztah i v případě, že chci svůj vztah opravit jenom já a ten druhý chce odejít.

Umím se dívat a tak vidím, jestli daný odborník se ukazuje jako člověk nebo se zakrývá jen za své výcviky. Přičemž u lékařů je to v pořádku. Vy nemusíte lékaře poznat, protože lékař léčí léky. Ale u (psycho)terapeutů je to zásadní problém. Protože ten „léčí“ svou osobností. Takže už vím, že mě může daleko víc pomoct kamarád zedník, kdyby měl zdravou osobnost, než sebevíce titulovaný psychoterapeut, když má manipulativní osobnost.
Protože vím, že ten druhý je jen průvodce. Skutečnou změnu musím udělat já.

A když si vyberete svět 2 nebo 3, tak já vám pomohu zjistit, v čem vy děláte chybu a jak vy ji můžete změnit.
A jestli chcete patřit do světa, ve kterém za nic nemůžete, tak aspoň dodržujte pokyny lékařů. Protože vy nemáte způsob, jak věci sám napravit.

A když zjistíte, že tam věříte ve 3. nebo dokonce 2. svět, pak se ptám: Proč v oblasti zdraví věříte něčemu jinému?