Článek
Řada národů zejména přírodního typu apod. ponožky ani nezná.
Upřímně řečeno, nač by vám byly ponožky v džungli?
Taková máma na Filipínách, v Indonésii, Brazílii taky nebude těm malým či větším usmrkancům kupovat věčně ponožky. Natožpak boty!
Nevím, odkud se vzalo, že do sandálů se ponožky nenosí – já je nosím důsledně; kamarád se mi za to směje.
Ponožky pak dnes zásadně rovněž nenosí všichni ti přírodní aktivisté a jim podobní vyznavači tzv. zdravého životního stylu. – Ponožky ale třeba nenosila ani herečka Helena Růžičková. Ona ovšem z ryze praktických důvodů – její tělesnost jaksi vylučovala se ohnout a „prát se někde dole“ s ponožkami.
Proč a jak ponožky vůbec vznikly?
I wikipedie je v tomto směru poněkud rozpačitá. https://cs.wikipedia.org/wiki/Pono%C5%BEky
Posbíráno z jiných zdrojů, se obdobně zdůrazňuje, že jde o nejstarší druh oblečení, který se používá i dnes. Poskládejte si historii i zajímavosti sami z několika málo odkazů. https://www.ponozkykuks.cz/nas-blog/historie-ponozek-a-zajimavosti/
Co jsem v těch pramenech hledal a nedohledal, bylo hlavně, k jakým společenským účelům se ponožky nosily. Zda to byla opravdu jen tepelná nutnost, jak se zdroje zmiňují. Nikde už jsem nenašel nic o jejich společenském či sociálním významu… až doslova na pár výjimek.
A tak z toho usuzuji, že ponožky slouží především k praktickým účelům.
A někdy i docela zajímavým.
Mám na mysli např. jednoho kamaráda, kterému jsme se potom dlouho na toto téma smáli. Přišel k nám totiž jednoho dne na návštěvu – bez ponožek. On, který si na ponožkách zakládal! Nemohli jsme si toho nevšimnout a tak jsme se logicky ptali, proč? Zrudnul. A pak se přiznal, že snědl něco nevhodného a přepadlo ho TO. A protože nebylo po ruce žádné zařízení – to jsou ti procházkáři parky – tak když zmizel ve křoví, zjistil, že jediné, čím se může utřít – jsou ponožky!
Jak říkám smáli jsme se mu ještě dlouho po tom. K vánocům samozřejmě od nás dostal několik sad ponožek… A protože, on byl tak trochu snob, my jsme se bavili, on nikoli. O to jsme se pochopitelně bavili víc. Inu, česká povaha.
Ponožky
K poměrně originálnímu využití ponožek došlo i před pár dny.
Koupil jsem si mini termosku. Sotva tak na jednu 60ml kávu. Termoska vypadá hezky, drží teplotu i chlad. Prodává se - pochopitelně na asijských serverech – v několika barevných variantách. Reklamu dělat netřeba.
Jenže, k čemu došlo.
Odjížděl jsem z města Plzně domů do jiného „P-města“, do Prahy. Vlakem. A protože mi na hotelu zbyla v láhvi trocha koly, nalil jsem ji do této termosky. Maje na paměti, že víko je třeba pečlivě uzavřít, provedl jsem to.
A dál pak nevím. Možná jsem moc házel sebou tělem, při tahání 15 kilového kufru (nejel jsem sám). Možná tím chladem došlo ke smrštění těsnící gumy… Najednou jsem ve vlaku zjistil, že textilní taškou, kterou jsem měl položenu na zemi, začíná cosi prosakovat.
Vrhnul jsem se pochopitelně na tašku. Obsahovala veškerou moji cestovní techniku typu powerbanka, zástrčky k napájení mobilu i hodinek, atd. Ano, milá termoska se zkrátka způli podělila o svůj obsah s taškou.
Honem jsem zašátral, nakolik byla postižena technika – kupodivu nebyla.
A pak jsem to našel!
V rámci chvatu balení jsem strčil do tašky i jedny ponožky. Ty teď obětavě do sebe vsákly vylitou kolu. A co víc: podržely si celou tu vlhkost a obsah dále nepustily!
Milé ponožky!
Dostalo se jim rychlé péče v podobě vyždímání a propláchnutí a vyždímání. Doma pak pochopitelně putovaly do prádla a do pračky… jsem jim vděčen, kdykoli na ně pomyslím.
A občas si říkám v duchu:
„K čemu všemu se ještě hodí ponožky?!“
- Foto autorových vlastních ponožek: autor
