Článek
Kdo by kdy řekl, že romantické příběhové dílo Wilhelma Haufa se nejen stane předlohou celovečerního filmu Hospoda ve Spessartu, ale že z tohoto motivu budou - ovšem po svém - čerpat také další dva filmy - všechny tři označované jako hudební komedie.
Sluší se poznamenat, že podle povídek a příběhů tzv. almanachů, sepsaných W. Haufem, vznikla slušná řádka filmů. A kdoví kolik by jich vůbec bylo, kdyby se autor dožil více jak 25 let.
Hospoda ve Spessartu je jen jedním z takových příběhů. Byl po prvé zfilmován dokonce ještě jako němý film v roce 1923. Ale o tom dnes vědí jen filmoví zasvěcenci a encyklopedie.
Spessart je pro změnu reálné pohoří mezi Bavorskem a Hesenskem. A jeho popularitu založily právě ony tři filmy (jakousi erotickou parodii nepočítaje).
1958 - Hospoda ve Spessartu. Tehdy v režii Kurta Hoffmana vzniká tzv. dobrodružná hudební komedie ze středověku. Trochu překombinovaný děj o komtese Francisce, která se postaví proti bandě loupežníků. Role komtesy je hlavně tzv. kalhotovou rolí - založenou na převleku ženy v muže… Liselotte Pulver(ová) zde po prvé v roli komtesy Francisky předvedla svůj komediální talent.
Film je opravdu spíše nevinným dobrodružným a romantickým příběhem. Panuje zde především tzv. německý humor, který je pro nás Čechy nepochopitelný. (Pamětníci Ein Kessel Buntes mi dají za pravdu.)
V českých kinech film šel hned v r. 1959. Našim divákům se ovšem zapsal do paměti v roce 1972, kdy jej uvedla s dabingem Československá televize. Režisér K. M. Walló a herci Konsuela Morávková, Petr Oliva, Miloš Kopecký, Stanislav Fišer, Jiří Buder, Miroslav Moravec… a další, se tu opravdu vyřádili.
1960 - Strašidla ze Spessartu. Film se žánrově přesouvá do duchařské komedie, dnešním jazykem řečeno fantasy. Opět v komediálně hudebním žánru, tentokrát ze „současnosti“ přelomu 50. a 60. let. Komtesa Charlota (hraje samozřejmě Liselotte Pulver) se v tomto příběhu snaží zachránit svůj zámek před dluhy a spekulanty. Všechno zamotají duchové středověkých loupežníků, kteří ubytovanému arabskému princi ukradnou šperky a ukryjí je hloupě v komnatě Charloty. Charlota je uvězněna a strašidlům nezbývá než za pomoci zhmotňujícího lektvaru získat těla a vydat se do Bonnu ji zachránit. - Příběh tady začíná nabírat na obrátkách. Především proti usilovnému zbrojení a rovněž díky odkazu na německou mašinerní minulost stylem "a co se kde změnilo"… Takže ve výsledku jde nejen o hudební komedii, ale také o politickou satiru.
Film má skvělý dabing v režii Jiřího Žáčka. Hlavní roli převzala Jana Drbohlavová, dále Soběslav Sejk, Nelly Gajerová, Otomar Korbelář, Bohumil Bezouška, Vlasta Chramostová, Miloš Zavřel, Jiří Adamíra…
1967 - Zlaté časy ve Spessartu. „Tady je vojenské cvičení NATO,“zazní jedna z prvních vět už otevřeně satirického a protiválečného filmu. Strašidla ve své kosmické raketě (kterou je experimentálně vystřelili před lety Američani do vesmíru) pomáhají Anneliese (hraje opět Liselotte Pulver) dohonit jejího amerického snoubence Franka. Frank odjel upřednostnit vojenské manévry v den svatby. Raketa má podivnou poruchu: cestuje nejen vesmírem kolem Zeměkoule, ale cestuje také časem. Anneliese tak putuje se strašidly historií a zjišťuje, že ve všech dobách muži váhají mezi válkou a láskou k ženě. Úchvatná je samozřejmě závěrečná cestovní epizoda - z budoucnosti. Jde o jakousi parodii na zasedání OSN formou mírového jednání německých spolkových republik, které skončí neuvěřitelnou hádkou. - Strašidla spolu s Anneliese unesou v raketě i jejího milého z budoucnosti a vrátí se do současnosti. To je ovšem její, pro diváka filmová fantazie. Ve skutečnosti Frank ujede z manévrů a uvědomí si, že „Generálů je mnoho, ale Anneliese je jen jedna“. A jeden symbolický detail na závěr filmu - strašidla díky svému kosmickému dobrému skutku dojdou k vykoupení.
Tento třetí film se propracoval skutečně k žánru hudební komedie a doslova protiválečné satiry. Tomu odpovídají i herecké výkony. A herectví Lieselotte Pulver patří k tomu nejlepšímu v tomto žánru.
Režíroval opět Ludvík Žáček a dabovali Jana Drbohlavová, Vladimír Brabec, Nelly Gajerová, Otomar Korbelář, Soběslav Sejk, Milena Zahrynovská a další a další.
Lieselotte Pulver
Všechny tři snímky se dočkaly mezinárodních ocenění. A jeden každý jako druhý postupně zapadají prachem filmových a jiných archivů.
Možná se mýlím, ale takovou otevřenou protiválečnou satiru dnes totiž pravděpodobně žádná televize neuvede. Jak se říká, není vhodná doba. Prozradím vám - bez odkazů - že všechny tři snímky najdete na YouTube s českým dagingem.
Jako malé připomenutí dob, kdy „svět byl ještě v pořádku“.
