Článek
Ještě ani nestihl poprvé písknout do píšťalky, aby zahájil 312. derby pražských „S“, a už schytával kritiku a čelil komentářům ze strany fotbalové veřejnosti, že zápas nezvládne a největší sportovní utkání v Česku promění v chaos.
Od doby, co vyšla najevo delegace rozhodčích na zápasy 11. kola Chance ligy, všichni řešili Ladislava Szikszaye v pozici hlavního rozhodčího derby. Je zřejmé, že všichni odkazovali na poslední derby, které řídil a které se mu vůbec nepovedlo. Kvůli němu se zápas vymkl kontrole a eskaloval červenými kartami pro oba kapitány na hřišti a následně i členy realizačních týmů.
Jenže málokdo si uvědomí, že právě Ladislav Szikszay v této sezoně zatím neudělal žádnou velkou chybu, kterou by významně ovlivnil utkání. To samozřejmě vzala v potaz komise rozhodčích při zmíněné delegaci, navíc se zranil Karel Rouček, nejspíše hlavní rozhodčí jednoho z nadcházejících derby.
S analýzou výkonu Ladislava Szikszaye se můžeme přesunout až na konec prvního poločasu, protože v úvodním dějství utkání si vedl skvěle – hru pouštěl, když měl, a když přišel nedovolený zákrok, byl u něj a provinivšímu se hráči hned domlouval. V první půli to byl zkrátka ukázkový výkon, avšak první poločas je vždy jen předkrm před hlavním chodem ve druhé půli.
Ve druhém poločase však začala klasická derby řežba. Nakonec Ladislav Szikszay tasil celkem 15 žlutých karet a dvě červené. Při pohledu na první červenou kartu pro Martina Vitíka najdeme jedinou chybu hlavního sudího v utkání, neboť souboj Kinského, Holeše a právě Vitíka nemohl vidět, protože byl od souboje příliš daleko a mohl se tak jen domnívat, co se v mele před brankářem Slavie stalo.
Ani asistent, na jehož pomoc se Ladislav Szikszay odvolával v pozápasovém rozhovoru, nemohl mít optimální výhled na tuto situaci. Zkrátka se Szikszay nechal ovlivnit domácími hráči a publikem, a ačkoliv souboj neviděl, poslal Vitíka předčasně do sprch.
Druhou červenou kartu mu rozhodně nikdo za vinu dávat nemůže, vzhledem k tomu, že souboj Oscar – Rrahmani se odehrál přímo za jeho zády a tady musel poprvé v zápase spoléhat na VAR.
Teď se ještě naposledy vraťme ke žlutým kartám, kterých nakonec padlo 15, přičemž hned 9 z nich v rozmezí od 86. do 90+7. minuty zápasu. Všechny, až na již rozebranou Vitíkovu, udělil hlavní sudí zcela správně. Hráči se kopali, strkali a tahali za dresy, aby přerušili slibně se rozvíjející akce – zkrátka rezignovali na fotbal a vzpomněli si na poslední derby v Edenu.
To, že se zápas ve své koncovce opět změnil v rugby, však v žádném případě nejde za Ladislavem Szikszayem. Ten zkrátka nemohl udělat nic jinak, když hráči po relativně klidných 60 minutách přešli do bojovnického módu. To by krotili těžko i ta největší světová rozhodcovská esa.
Proto jde posledních deset minut zápasu jednoznačně za hráči obou týmů, kteří je emočně naprosto nezvládli. Ano, konečných 15 žlutých a dvě červené karty vypadá děsivě, ale v tomto zápase není tento mariáš chybou rozhodčího.
Naopak hráči by se sami měli umět ovládnout a vědět, co je a není za hranou. A právě chování některých aktérů na hřišti za hranou bylo. Stále se to vůbec nedá srovnávat s derby v Edenu před rokem, ale i tak mají poslední zápasy mezi Spartou a Slavií spíše zápasnické rysy.
Doufejme, že příště se bude hrát fotbal ještě o něco déle a ze zápasu vymizí podobné incidenty jako v podání Oscara. Na každý pád zaslouží Ladislav Szikszay za odpískané derby pochvalu. Snad podobný trend bude pokračovat i v dalších utkáních.
