Článek
Někdo si například konečně dodělal řidičský průkaz, jiný se úspěšně popral s matematickými rovnicemi, chemickými pokusy, anglickou gramatikou nebo historickými souvislostmi. Naše kultura v mnohém podtrhuje individualitu a hledání své vlastní cesty za štěstím.
Zároveň ale slavný řecký filosof Aristoteles zdůrazňuje, že „člověk je tvor společenský“. Socializace je důležitým úkolem nejen pro samotného jedince, ale i pro různorodé společenské skupiny, do kterých se zařazuje. Nejpřirozenějším prostředím je naše rodina a nejbližší okolí, obec, dále pak školní či pracovní kolektiv atd. Nikdo netvrdil, že to bude jednoduché pro obě strany. A navíc postupně poznáváme, že je to úkol na celý život.
Myslím si, že prostředí gymnázia je jedním z trefných příkladů takového procesu. Pro nové studenty i začínající pedagogy platí, že na školu přicházejí se smíšenými pocity a rozporuplnými představami. Co mne čeká? V čem budu dobrý a co bude pro mě hodně těžké? Jací budou spolužáci/kolegové a jak s nimi budu vycházet? Některé pochyby postupně mizí, jiné vyvstanou, neboť každý nacházíme nové hranice svých schopností. Jistě není jednoduché poučit se z vlastních chyb, nesklouznout k rutině nebo odkládání povinností. Týká se to ale i studentů a učitelů, kteří jsou na střední škole už nějaký ten rok a cítí se tam jako doma. Komplikované období minulých let spojené se samostudiem a osvojením si různých metod distanční výuky bylo těžké pro maturanty i zkušené pedagogy.
Gymnázium ve Strakonicích bylo jedním z navštívených škol.
Krizi lze podle mého názoru vnímat jako čas, který je vhodný pro hledání nových řešení. Co si z tohoto období můžeme odnést? Nové zkušenosti, které nám tato doba přinesla. Poznání o nás samotných a ostatních okolo nás. Někdo může namítnout, že jsou to věci, které jsou přece spojené s „běžným“ fungováním škol. V těchto časech je však můžeme vidět v jiném světle a možná ostřeji.
Setkávám se studentkami a studenty jihočeských gymnázií posledních jedenáct let. Především jsou to Prachatice, Třeboň, České Budějovice nebo Strakonice. Někdy jsou to pravidelné přednášky o nových náboženských hnutích či muslimech v západní Evropě. Jindy jsou to jednorázové semináře o antisemitismu nebo výročí Sametové revoluce. Co mají tyto akce společného? Zaprvé pozorné posluchače a zvídané diskutující z řad studentek a studentů. Zadruhé vstřícný pedagogický sbor a vedení školy. Dohromady tvoří spolupracující gymnaziální společenství.
Přeji (nejen) jihočeským gymnáziím potěšení ze společného poznávání pravdy a hledání moudrosti i v roce 2023. Vzpomínáte rádi na svoje středoškolská léta? Jste pořád v pravidelném kontaktu se spolužáky, nebo se vídáte alespoň při významných příležitostech?
