Článek
Ve čtvrtek 13. listopadu a v pátek 14. listopadu 2025 uspořádalo Centrum pro studium evropského islámu Teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích již devátý ročník odborné konference s mezinárodní účastí „Česká a slovenská islamologie 2025: současná témata a budoucí výzvy“. Setkání se zúčastnili kolegové a kolegyně z Vídně, Prahy, Plzně, Brna, Českých Budějovic, Trnavy, Košic a Bratislavy. Ve srovnání s předchozími ročníky se ustálil počet přednášejících a opět se mírně proměnila jejich skladba. Obojí lze podle mého názoru považovat za pozitivní trend.
Konferenci otevřel příspěvek doc. Dušana Deáka (Katedra porovnávacej religionistiky, Filozofická fakulta Univerzity Komenského v Bratislave) na téma súfijských termínů v předmoderním indickém textu. Inspirací byl projekt iniciovaný Francescou Orsini (2012). V něm byli badatelé vyzváni, aby se zaměřili na materialitu literárních archivů existujících v lokalitách vícejazyčné literární produkce v jižní Asii. Následovala podnětná prezentace dr. Christophera Heltona s názvem „Fortean and paranormal phenomena in contemporary Islam“. Úspěšně tak opět navázal na poutavou problematiku, které se věnoval během předchozích setkání.
Ve čtvrteční druhé sekci vystoupil Hessam Habibi Doroh, MMA (Austrian Defence Academy) se svým referátem „Tablighi Jamaat in Iran. Borderless Fraternity with Global Ambitions“. Pozitivní reakce posluchačů na sebe nenechaly čekat. Dr. Vladimír Bízik (Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity) hovořil o tureckém nacionalismu jako nástroji elit. Podle jeho názoru využívají náboženskou rétoriku k posílení populismu a národní identity namísto teokratických cílů. Jazykově kompaktní panel skvěle završila Mgr. Denisa Sarı (Ústav zpravodajských studií, Univerzita obrany) svým referátem „Osmanské symboly a metafory na turecké cestě za strategickou autonomií“. Přednášející měli k dispozici vždy dvacet minut a po nich následovala předsedajícím moderovaná diskuse. Se svými dotazy a komentáři se mohli zapojit také přítomní vyučující a studenti z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích či návštěvníci z řad veřejnosti.
Nová mešita v tureckém Istanbulu je jednou z mých oblíbených.
V pátek ráno konference pokračovala třetí sekcí, která se tradičně věnovala současnosti Blízkého východu. Doc. Marek Čejka (AMBIS Vysoká škola) zasvěceně představil nejnovější bouřlivý vývoj v Izraeli a Palestině. Následně jsme zůstali u této problematiky v širší geografické oblasti. Doc. Josef Kraus (Katedra politologie, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity) s časovým odstupem reflektoval tzv. 12denní válku se zaměřením na bezpečnostní a politické důsledky pro íránský režim. Kompaktní panel uzavřel doc. Attila Kovács (Katedra porovnávacej religionistiky, Filozofická fakulta Univerzity Komenského v Bratislave) svým referátem na téma „Na cestě do ráje: posmrtní osudy Qásema Solejmáního v šíitské vizuální reprezentaci“. Po všech příspěvcích následovala odborná diskuse mezi přednášejícími a posluchači. Kladli jsme především důraz na otevřenost v rámci kritické výměny názorů. V poslední době je to v českém akademickém prostředí bohužel velice vzácné.
Čtvrtá sekce pokračovala v předchozí problematice, ale zasadila ji do širších souvislostí. Dr. Jozef Lenč (Katedra filozofie a aplikovanej filozofie, Filozofická fakulta Univerzita sv. Cyrila a Metoda v Trnave) ji otevřel referátem na téma „Možnosti a limity islamskej demokracie v kontexte post-Asadovskej Sýrie a prerušenej Arabskej jari“. Po velice zajímavém vystoupení dr. Lenky Hrabalové se debatovalo o výzvách, kterými po pádu režimu prezidenta Bašára Asada čelí různorodí aktéři v severovýchodní Sýrii.
Orient je tradičním tématem naší konference.
Páteční odpoledne nabídlo dva souběžné panely. K této poněkud nepopulární praxi jsme se museli vrátit z organizačních důvodů, podobně jako v minulých ročnících. Vytváření programu volněji koncipované odborné konference je pokaždé výzvou, protože až do poslední chvíle nelze přesně odhadnout, jak bude akce probíhat.
V prvním panelu vystoupil Mgr. Radislav Novotný (Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy) s příspěvkem o člověku jako zástupci Boha na zemi v rozhovoru mezi křesťanstvím a islámem podle prof. Alberta Kennetha Cragga. Dr. Tadeáš Vala se věnoval srovnání interpretací pojmu džihád u Roberta Spencera a Billa Warnera. Na závěr doc. Jaroslav Franc (Cyrilometodějská teologická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci) komparativně zhodnotil aktuální vývoj vztahů katolické církve k islámu.
Na první pohled působil panel tematicky roztříštěně. Diskuse však později ukázala, že mezi jednotlivými příspěvky existují styčné body, jako například v metodologickém přístupu. Tento průnik přesně odpovídá zaměření naší konference, která se snaží přiblížit současný stav bádání i konkrétní výsledky výzkumů.
Islámské umění a architektura je osvěžující téma výzkumu.
Ve stejnou dobu zazněly v druhém konferenčním sále referáty o široce pojatém výzkumu islámu. Mgr. Michal Pečený (Katedra antropologie, Fakulta filozofická Západočeské univerzity v Plzni) hovořil o demografické analýze vybraných muslimských zemí. Jiné téma nabídla Mgr. Zuzana Rendek (Katedra antropologie, Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy) ve svém příspěvku „Percepce šátku mladých muslimek druhé generace v jejich východoevropské zkušenosti“. Dr. Veronika Sobotková (Katedra blízkovýchodních studií, Fakulta filozofická Západočeské univerzity v Plzni) zkoumala, jak muslimské hřbitovy po celém světě odrážejí místní tradice, historické i sociální kontexty a fungují nejen jako místa pohřbu, ale i jako živé prostory kulturní a náboženské praxe.
Odpoledne druhého dne pokračovalo samostatnou sekcí věnovanou islámskému umění a architektuře. Dr. Martin Rudiš (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy) přednesl referát „Inovace s respektem k tradici: Projekt mešity az-Zahráʼ v kontextu diskuse o povaze „současné“ architektury mešit“. Navázal tak na svůj podle mého názoru velice zajímavý publikační počin. Později dr. Jana Švantnerová (Židovské komunitné múzeum, Bratislava) ve svém příspěvku představila výzkum památníků na Slovensku spojených s osmanským obdobím, analyzovala jejich typologii, význam a společensko-politický kontext od 17. století až po současnost. V diskuzi jsme vysoce ocenili její kurátorkou práci na výstavě „Plody sváru. Obraz osmanskej prítomnosti“, která probíhala v Slovenské národní galerii v Bratislavě v první polovině tohoto roku.
Sarajevo je jednou z mých milovaných destinací.
Náměty závěrečného konferenčního panely byly zaměřeny na dějiny a současnost Balkánu. Referát „Rozmach a úpadek očima Hasana Kafije Pruščaka?“ přednesl Mgr. Lukáš Větrovec (Katedra porovnávacej religionistiky, Filozofická fakulta Univerzity Komenského v Bratislave). Dr. Andrej Mentel (Ústav sociálnej antropológie, Fakulta sociálnych a ekonomických vied, Univerzita Komenského v Bratislave) posluchačům nastínil problematiku výzkumu islámských modlitebních míst ve volné krajině. Dr. Matej Karásek (Katedra porovnávacej religionistiky, Filozofická fakulta Univerzity Komenského v Bratislave) panel uzavřel příspěvkem o obrazech islámu a Orientu v cestopise Miroslava Zikmunda a Jiřího Hanzelky. Zajímavost problematiky a tematická kompaktnost předcházely ztrátě pozornosti u posluchačů, která je typická pro závěrečné sekce odborných setkání.
Velice rád bych na tomto místě poděkovat Slovenské spoločnosti pre štúdium náboženstiev za záštitu nad naší letošní akcí. V příštím roce plánujeme jubilejní desáté setkání a rádi bychom o patronát požádali českou i slovenskou religionistickou asociaci.
Během dvou dní byla příležitost vyslechnout řadu podnětných vystoupení a diskusí vztažených k současnému životu muslimů především na Balkáně a na Blízkém východě. Díky pozitivním zkušenostem s předchozími ročníky konference se podařilo oslovit dalších české a slovenské kolegy a kolegyně. Takto se postupně rýsuje kompletní odpověď na otázku, o čem diskutuje současná česká a slovenská islamologie.
