Článek
Ve středu 27. 11. 2024 se v zasedací místnosti Etnologického ústavu Akademie věd České republiky (AV ČR) uskutečnil intenzivní workshop s názvem „Identita migrantů z východní Evropy“. Na akci se sešli kolegyně a kolegové z několika ústavů AV ČR a vysokoškolských pracovišť, kteří se po celý den zaměřili na různorodou problematiku spojenou především s imigranty z Ukrajiny a Balkánu. Byla to zajímavá příležitost diskutovat nad dílčímu výsledky dvou odborných projektů. Prvním z nich je součástí jedné z centrálních aktivit výzkumu Role náboženství při formování identit – identitární politiky a bezpečnostní rizika III. pilíře Strategií AV 21 „Identita (v) současné české společnosti: psychosociální, společenské a právní důsledky“. Druhým pak byl projekt Grantové agentury ČR „Role náboženství při integraci ukrajinských migrantů v Česku a související proměny religiózní krajiny“, který řeší tým spolupracovníků na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.
Dopolední program otevřel ředitel Etnologického ústavu AV ČR Jiří Woitsch. Následně předal slovo jednomu z hlavních pořadatelů, kterým byl Zdeněk R. Nešpor (SOÚ AV ČR). Po nastínění základních informací o zmiňovaných projektech se obecně zaměřil na náboženskou imigraci z východní Evropy. U řečnického pultu ho vystřídal Hanuš Nykl (Pravoslavná církev), který definoval klíčové pojmy a naznačil kontext pro celodenní diskusi o problematice spojené především s pravoslavím. Jedním z členů týmu projetu GAČR byl i Milan Lupták, který se ve svém vystoupení pokusil představit pohled pravoslavných církví v Česku na integraci ukrajinských imigrantů. Po takto kompaktně definovaném bloku vždy následovala podnětná diskuse, do které se zapojili kolegyně a kolegové z obou vědeckých skupin i další účastníci workshopu. Jeden z dotazů se zaměřil na předpokládané výstupy z projektů.
Druhý dopolední blok byl příležitostí vyslechnout několik tematicky rozdílných příspěvků. Stále sice zůstalo zaměření na problematiku migrace, ale vhodně se volily různé komparativní situace. Zdeněk Vojtíšek (HTF UK) představil několik klíčových prvků charakterizujících religiozitu Slováků v České republice. V debatě následující po celém panelu jsme se shodli, že se jedná o velice zajímavou budoucí výzvu pro interdisciplinární bádání. Důležité je zmapovat aktivity slovenských farností na našem území a také akce v rámci vysokoškolských hnutí. Jeden z pořadatelů workshopu Jaroslav Otčenášek (EÚ AV ČR) posluchače seznámil s dílčími výsledky výzkumu pravoslavných Bulharů žijících na našem území. Následovalo mé vystoupení, ve kterém jsem se zaměřil na hřbitov jako místo paměti a také projev přítomnosti odlišného náboženství/kultury ve veřejném životě. Příklad jsem zvolil z odlišného kontextu, neboť jsem posluchačům představil Islámský hřbitov v rakouském Altachu. Yana Leontiyeva (SOÚ AV ČR) popsala vybrané kvantitativní ukazatele ukrajinských migrantů v Česku po roce 2022. Zmínila transnacionální rodiny, míru vysokoškolského vzdělání i jazykové kompetence.
Odpolední zasedání uvedl další z pořadatelů workshopu, kterým byl Tomáš Havlíček (PřF UK). Tématem byla obecná východiska role náboženství při integraci Ukrajinců v Česku. Opět bylo důležité definovat si klíčové pojmy používané v rámci analýzy dotazníkových šetření. Dalším z organizátorů sympozia byl Michal Vašíček (SLÚ AV ČR), který zmínil předběžné výsledky svého výzkumu národní a náboženské identity mezi imigranty z Ukrajiny a Ruska. Dílčí výsledky z jednotlivých referátů se sice částečně překrývaly (studentské prostředí), ale především postupně vytvářely komplexnější obraz o probírané problematice. Ve druhé polovině bloku vystoupil s několika impulzy Miloš Mrázek (Pravoslavná církev). Především mě zaujala problematika ruského občanského náboženství představená na příkladě kontroverzního Hlavního chrámu ozbrojených sil Ruska. Mariia Kazmyrchuk (FF UK Bratislava) poté hovořila o prvních analýzách situace ukrajinských uprchlíků na Slovensku. Jednalo se o další komparativní situaci, o které se rozvinula debata s dalšími kolegyněmi a kolegy.
Poslední blog zahájil Petr J. Vinš (ERC), který se v rámci tématu duchovní služby pro ukrajinské uprchlíky v Praze zaměřil na úkoly nemocničních kaplanů během fungování Asistenčního centra nedaleko stanice metra Vyšehrad. Obecnější shrnutí problematiky bylo doplněno o poutavé příklady z nekonfesní pastorace. Role duchovních byla motivem následujícího vystoupení Barbory Spalové (FSV UK). Posluchačům představila perspektivy ukrajinských pastorů na problematiku migrace. Podnětným doplňkem dosavadních úhlů pohledu byl referát Daniela Rosy (FSV UK) o vnímání práce s migranty ze strany našich charit a diakonií. Panel uzavřela Kateřina Horská (SOÚ AV ČR) dalším příspěvkem o religiozitě ukrajinských migrantů v ČR. Hovořila ale především o menšinových vyznáních a alternativní spiritualitě, což bylo zajímavým doplněním dosavadních prezentací. Hned v několika diskusích se opakoval důležitý motiv. Je příchod do nábožensky vlažnějšího prostředí impulzem pro oslabení/zintenzivnění osobní víry a na ni navázaných veřejných bohoslužebných úkonů?
Naprosto souhlasím s pořadateli z obou badatelských týmů i dalšími účastníky workshopu, že se jednalo o podnětnou akci. Byly představeny a diskutovány dílčí výsledky a takto se plně využila příležitost pro vzájemné obohacení. Jsem zvědavý na finální výstupy z pokračujících výzkumů.
Martin Klapetek, Centrum pro studium evropského islámu, TF JU
