Článek
V Bratislavě jsem pracovně na půl roku na Univerzitě Komenského. Mimochodem to znamená, že si musím o víkendech najít zajímavý program. Obvykle je to buď historie a umění, nebo krátké výlety po Malých Karpatech. Dnes chci psát o tom prvním. Podařilo se mi sehnat online vstupenku na komentovanou prohlídku nově otevřené budovy Slovenské národní galerie v Bratislavě. Takže to bude spousta fotek a k tomu pár bezprostředních dojmů. Pokud chcete, pojďte se mnou.
Pohled na původní hlavní vstup z kasárenského dvora.
Vážení návštěvníci, vítám vás v budově barokních Vodních kasáren, které jsou všem známé díky ikonickému přemostění od architekta Vladimíra Dedečka … Nebojte se, nebudu tady přepisovat hodinovou prohlídku se spoustou technických detailů a jmen architektů. Pokud vás zajímají základní informace o rekonstrukci, najdete je na webu galerie.
Prostor před pokladnou. Vzadu nově a nákladně postavené schodiště.
Do rozsáhlého přízemí se můžete přijít podívat i bez vstupenky. Nachází se tam kavárna i prodejna suvenýrů a knih. Všechno je nové a pořád ještě působí tak trochu provizorně. Všude je spousta lidí, detailů a velice zajímavých materiálů. Kvalitní dřevo na schodištích, podlahy z nákladného terazza v chodbách, italská kůže položená na minimalistickém kovovém zábradlí. Je to zážitek pro všechny smysly.
Nové atrium Vás osloví svým prostorem a fasádou. To budou vernisáže!
Prohlídku jsme začali v nově vybudovaném atriu, kam směřuje jeden z hlavních vchodů. Obrazárna se totiž po rekonstrukci pomyslně otočila o 180 stupňů. Hlavní vstupy už nejsou směrem k Dunaji, ale do centra města. Prostor před galerií se sice bude ještě dále upravovat a propojovat s dalšími uličkami, ale výsledek bude velmi příjemný. Pohled na bývalou fasádu je podle mě zajímavý. Architekti odkryli veškerý make up a návštěvník vidí krásné vrásky staré dámy.
Nad námi přemostění a vpravo kasárenský dvůr.
Během prohlídky nám průvodce vyprávěl spoustu pozoruhodných technických souvislostí. Například mluvil o použití roštu k chlazení jižní fasády na přemostění nebo vlivu stejného prvku na odhlučnění dvora apod. Nedívali jsme se jen nahoru, ale také nás hned zaujalo současné řešení nádvoří. Vlevo dole se například nachází zcela nový prostor pro knihovnu.
Stoupali jsme tzv. origami schodištěm nahoru do přemostění. Na první pohled to člověka zcela nepohltí, čekal jsem všechno možné po tom, jak to ve vedlejší místnosti popisoval průvodce. Jak ale stoupáte, schodiště se vážně mění a je to daleko zajímavější, než se to zdálo na počátku. Prohlídka probíhala během normálního provozu galerie. Občas jsme někde tak trochu zavazeli. Taky jsme bohužel neviděli nov zrekonstruovaný kinosál, protože se tam právě promítalo. Mám další položku v seznamu „Příště určitě“.
Volný prostor přemostění byl plný světla.
Upřímně řečeno, moc jsem se na to místo těšil. Kvůli špatnému technickému stavu bylo přemostění uzavřeno od roku 2001. A podle mého názoru je to teď nádhera. Díky postupně se svažujícím pásům světlíků padá přímé světlo do všech pater. Rošty umožňují jeho rovnoměrné rozdělení a zamezují nežádoucím účinkům. Zatím je to hlavně o prostoru. Od června 2023 by měly být otevřeny dvě velké stálé výstavy. Moderní a sakrální umění. Asi to ale nebude moderní sakrální umění. Takže si každý návštěvník najde to svoje.
Most Slovenského národního povstání a Incheba.
Vladimír Dedeček bylo jedno z jmen, které během prohlídky zaznělo nejčastěji. Pak také jména architektů, kteří stáli za dostavbou, přestavbou a rekonstrukcí. Vedle Mostu SNP vpravo vidíte budovy Incheby, další z návrhů Vladimíra Dedečka. Bratislava je město na řece. Přemostění SNG je jednou z příležitostí, jak si toto spojení vychutnat.
Ještě jednou se podívat dolů na řeku a jdeme dál.
A už jsme na druhé straně celého komplexu. Vpravo rušná ulice a vzadu vidíme jeden ze slavných mostů přes Dunaj. Před námi se v hlubinách skrývá knihovna a vlevo začíná kasárenský dvůr. Nenechte se ale mýlit. Zachovala se jen polovina budovy, která původně sahala až k řece. Doprava ve čtyřicátých letech 20. století dostala zelenou a polovina budovy padáka.
Vpravo v dálce můj oblíbený Starý most. Viděli jste film Wilsonov (2015)?
Jak to tedy v krátkosti zhodnotit? Pokud vás zajímá především architektura a technické řešení rekonstrukce, přijeďte teď. Pokud chcete vnímat prostor již zaplněný uměleckými artefakty, naplánujte si svou návštěvu na druhou polovinu roku 2023. V obou případech to podle mě bude jistě zážitek.
