Článek
Před pár lety jsem kývl na nápad mého nejlepšího kamaráda a vyrazili jsme na služební cestu do Ženevy. Oba jsme tam měli ve stejnou dobu různé pracovní povinnosti, tak proč toho nevyužít. Ve volném čase jsme navíc mohli navštívit rodinu našeho společného přítele. Prostě to bylo natolik praktické, že se to přesně hodilo na ducha kalvínské metropole.
Co jsem tam měl na práci? Ve svém blogu jsem už psal o mešitách jako multifunkčních stavbách. Během svých výzkumných cest jsem se soustředil především na Německo, Rakousko a Švýcarsko. V průběhu první fáze bádání jsem zvolil velké aglomerace s vyšším podílem obyvatelstva vyznávajícího islám. Nebylo možné se zaměřit jen na převážně německojazyčné kantony Bern a Curych. Frankofonní Ženeva tedy byla ideálním místem pro srovnávací terénní výzkum.
Islámské kulturní centrum
Hlavně mě zajímala jedna konkrétní stavba. Islámské kulturní centrum na ulici Colladon bylo otevřeno za přítomnosti saúdskoarabského krále a švýcarského prezidenta v roce 1978 ve čtvrti Servete/Petit-Saconnex. Nachází se na rušné křižovatce jako jeden z vrcholů bloku obytných domů, které tvoří hranici volně přístupného městského parku. Prostranství okolo budov je od chodníku vytýčeno plotem s opakujícím se motivem osmicípé hvězdy. Okolí mešity je upraveno výsadbou květin a vzrostlých keřů i stromů. Díky tomu se potrhuje kompaktnost multifunkčního centra. Na komunikacích přímo u mešity je možné parkovat pouze během náboženských obřadů.
Návrh projektu vypracoval ženevský architekt tureckého původu Osman Gürdoğan a Jean-Pierre Limongelli. Sídlo Islámského kulturního centra je tvořeno několika propojenými budovami, které ve své barevnosti kombinují tradiční béžovou a bílou. Právě tento motiv podtrhuje konečný soulad celého komplexu stylově rozdílných staveb. Ve středu se totiž nachází hlavní komunikační prostor, kterým je rozlehlý zasklený dvůr. Vpravo na něj navazuje oktogon budovy samotné mešity, která je se svými 1500 místy pro věřící shromážděné k modlitbě největší ve Švýcarsku. Bez konfliktů s představiteli města i okolními obyvateli byl do projektu mešity zařazen i minaret vysoký 22 metrů, který je jedním ze čtyř stojících na území celého státu. Vlevo od centrálního dvora se nachází starší patrová stavba, která i po rekonstrukci díky své rohové věži a dalším detailům stále působí historizujícím dojmem. Zachování těchto budov bylo jediným konfliktním tématem okolo výstavby mešity.
Exteriér mešity
Do budov je možné vstoupit hned několika způsoby. Jednoduchý hlavní vchod do centrálního dvora svou výzdobou jasně odkazuje na inspiraci islámským uměním. Před portálem se nachází dobře konstruovaný veřejný prostor s fontánou doplněný výsadbou keřů a stromů. Umožňuje bezproblémový přechod do poloveřejné části haly. Vstup do samotné mešity přímo z městského chodníku je řešen oktogonální předsíní. Ta je zaklenuta kupolí s malým půlměsícem a přichází se do ní třemi vchody. Jsou uzavřeny dveřmi s opakujícími se geometrickými tvary islámského umění. Nad nimi se nachází vitráže kombinující především téma osmiboké hvězdy. Směrem do ulice jsou chráněny vystupujícími stříškami ve tvaru podkovovitých oblouků. Vchod stojí na samotném rohu komplexu a okolo něj vede přístupová cesta do podzemních garáží.
Zajímavé řešení interiéru
S kolegyní dr. Hanou Bartkovou jsme si prošli okolí stavby a udělali spoustu fotografií. Počasí bylo pro výzkum naprosto ideální. Vešli jsme dovnitř a v kanceláři se nás ujala milá průvodkyně. Prohlídka netrvala dlouho a slečna ji měla dobře připravenou. Prostor dvora je bohatě zdoben motivy z islámského umění. Nádvoří není pouze klíčovou komunikací mezi jednotlivými částmi komplexu. Je možné jej používat k svátečním shromážděním. Příkladem mohou být společná slavnostní jídla (iftar) během postního měsíce ramadán. Naši prohlídku jsme začali ale trochu netradičně. Přímo ze dvora se totiž vstupuje i do márnice, kde jsou uložena těla zemřelých. Na mramorovém stole je vykonáváno jejich rituální omytí před pohřbem. Já osobně jsem byl nadšen, funerální kultura je přece jedno z mých témat výzkumu!
Modlitebna a její dekorace
V hlavní modlitební hale mešity sklenuté kupolí se nachází galerie pro ženy. Vstup je samostatným vchodem okolo místností určených pro očistu před modlitbou. Výzdoba celého prostoru mešity čerpá inspiraci z tradičních prvků, které se nachází mimo jiné v paláci Alhambra v jihošpanělské Granadě. Důraz na konvenční pojetí dekorace interiéru byl na první pohled jasný. Červený modlitební koberec byl použit v protikladu k pestrobarevným pásům kachliček na zdech, světle hnědým řezbám dřevěného zábradlí na ochozu a bílé barvě štukové výzdoby stěn a stropů. V historizující budově se nachází kanceláře centra a kaligrafií okrášlený velký přednáškový sál. Ten sousedí s knihovnou odkazující společně s prostory školy na vzdělávací funkci mešity.
Navštívili jste na svých cestách po světě nějakou sakrální stavbu? Byl to pravoslavný chrám, buddhistická stúpa, nebo synagoga? Co vás na výzdobě takového místa nejvíc zaujalo?