Článek
V roce 2022 vydalo nakladatelství Luboš Marek ve spolupráci s Husitskou teologickou fakultou Univerzity Karlovy knihu Ecclesia cum aestimatione quoque Muslimos respicit. Studie z křesťanské islamologie. V názvu je sice obsaženo vše, ale raději doplním překlad: Církev se dívá s úctou také na muslimy. Už je to teď jasnější?
Nenechte se mýlit, pod pojmem církev se zde myslí ta římskokatolická. Jedná se o citát z Deklarace o poměru církve k nekřesťanským náboženstvím NOSTRA AETATE. Její text byl vydán v roce 1965 během tzv. II. vatikánského koncilu. Papežem v té době byl Pavel VI., který svým osobním příkladem přispěl k větší otevřenosti římskokatolické církve vůči židům, muslimům a vlastně světu obecně.
Doporučuji nepřeskočit Úvod (s. 12-16). Někdy to čtenáři dělají, protože si myslí, že jim tato část tolik o odborněji laděné knize neřekne. V tomto případě je to jinak! Lukáš de la Vega Nosek docela upřímně představuje okolnosti vzniku textu a základní strukturu publikace. V neposlední řadě navrhuje způsoby, jak může čtenář dále postupovat.
Jedná se totiž o soubor křesťanských studií zaměřených na jedno široce pojaté téma a tím je islám. Já osobně nejsem příznivcem tohoto přístupu, ale autor poukazuje na určité výhody. Knihu nemusíte číst od začátku do konce. Je možné se více zaměřit jen na konkrétní kapitolu atd. Myslím si, že to ale vyžaduje od čtenáře hlubší znalosti kontextu. Od pisatele se pak očekává přehled o tom, zda se některé informace zbytečně neopakují. Vždycky se totiž najde někdo jako já, kdo si knihu přečte na jeden zátah.
Dr. Lukáš de la Vega Nosek diskutuje o arabském křesťanství, FF UK v Bratislavě.
Monografie je rozdělena do čtyř základních části. V první se věnuje pozornost definici islámu z religionistického pohledu. Text je napsán přístupnou formou. Nejedná se o pouhá konstatování známých skutečností. Následující kapitola se zaměří na křesťanskou reflexi islámu. Lukáš de la Vega Nosek přichází s paralelami, které mohou být pro některé čtenáře překvapující.
Třetí dialogický blok spojuje důraz na studium Koránu. Zde se podle mě výrazně projevuje autorova erudice získaná během zahraničního studia. Poslední kapitola čtenáři představuje současné výzvy. Nejnovější texty jsou o povaze lidských práv v islámu a o kategorii plného občanství pro křesťany. Upozornil bych především na analýzu dokumentu „O lidském bratrství“, který podepsali papež František a velký imám univerzity Al-Azhar šejch Ahmad at-Tajjib v únoru 2019.
Co bych knize osobně vytkl? Myslím si, že měla být věnována daleko výraznější pozornost jazykové korektuře. Text by byl vůči čtenáři vstřícnější, kdyby byly ve větší míře používány synonyma. Autora s jeho osobitým přednesem znám už dlouhou dobu. Proto jsem na stránkách knihy mohl snadno rekonstruovat prvky fungující během ústního projevu. Ten písemný v odborných i popularizačních výstupech ale funguje jinak. Čtenář přece není automaticky také posluchačem.
Snad jsem vám krátkou anotací přiblížil podle mého názoru velice zajímavou publikaci. Napište mi svoje čtenářské dojmy z této knihy.
