Hlavní obsah
Cestování

Květnová exkurze v Sapě jako super vánoční dárek

Foto: Martin Klapetek

Bohyně Kuanjin nám dělala společnost dopoledne v Národním muzeu i odpoledne v Sapě.

Vyrazili jsme do pražské Libuše užít si vietnamskou kuchyni a dozvědět se něco nového o jejich kultuře.

Článek

V nakupování dárků nejsem vážně dobrý. Nejsem si jistý, jestli za to může nedostatek fantazie. Spíše jsem v této věci hodně praktický. Navíc když se mi nějaký výběr povede, rád zůstanu u podobných řešení. Proto já sám oceňuji nevšední dárky, které navíc odpovídají mému naturelu. Klidně ať je to tedy překvapení, ale musí být milé.

Narozeniny a vánoce jsou v tomto velmi podobné. Už jsem si tak trochu zvykl, že ve srovnání s mým okolím nejsem ve výběru dárků nijak inovativní. Jestli se s tím smířili i moji blízcí se raději neptám. Proč o tom píšu? Protože jsem si na začátku května konečně skvěle užil vánoční dárek. Byla to VIP exkurze po pražské Sapě pro dva. Zajímá vás, jak se mi tam líbilo? Tak pojďte s námi, za chvíli nám jede autobus č. 113 od metra Kačerov.

Foto: Martin Klapetek

Vítejte v Sapě.

Vystoupili jsme na zastávce Sídliště Písnice a sraz jsme s naším průvodcem měli v přízemí sedmipatrové budovy. Ideální řešení, prostě nejde zabloudit ani při první návštěvě. A v tom já jsem expert. Počasí bylo takové proměnlivé, ale nakonec na nás spadlo jen pár kapek. Vedle nás už stálo několik párů, které nakonec utvořily paralelní skupinku asi deseti osob. Neustále jsme se s nimi během tří hodinové exkurze míjeli v různých provozovnách.

Začali jsme trochou historie, což mi osobně vůbec nevadilo. Super bylo, že náš průvodce s českou „přezdívkou“ Honza všechno komentoval nejdříve obecně a pak to doplnil zkušeností jeho rodiny. Prostě ideální kombinace pro zájemce o místní vietnamskou kulturu.

Foto: Martin Klapetek

Brána k pagodě

Pustili jsme se do ochutnávky moc dobré bagety a povídání o velké restauraci hned u brány. Když bychom mluvili jen o počtu míst k sezení a velikosti sálu, byla by to nuda na téma „něco si kup“. Ale Honza nám vysvětlil, jakým způsobem zvou rodiče novomanželů hosty na svatbu, že se očekávají finanční dary, jak se slaví osmnácté narozeniny, co se očekává od dětí a tak dále.

Kousek dál na největším parkovišti s malebnou přezdívkou „Hočiminovo náměstí“ nám jen v krátkosti představil nástrahy výslovnosti vietnamštiny. Vrcholem byla vtipná varianta středně dlouhé smysluplné věty tvořené velmi podobně znějícími slovy. Takže od všeho trochu a hlavně žádná nuda.

Foto: Martin Klapetek

Socha Buddhy před pagodou

Další zastávkou byl jejich firemní showroom, kde jsme dostali kousky ovoce a krátkou přednášku o různých druzích vietnamského čaje. Co by to bylo za prožitek bez ochutnávky. Vybrali jsme si „lotosový čaj“ a nakonec si ho i koupili domů. Povídali jsme si o cestování po Vietnamu, o tradičních rodinách a o spoustě dalších témat.

Chtělo by to nějakou sladkost. Tak nás Honza vzal do obchodu, kde jsme si vybrali jogurt s ovocem a želé. Byla toho pořádná porce a navíc jsme si pochutnali. Hned vedle byl velký sklad s potravinami a dalším zbožím. Povídali jsme si o bylinkách, listové zelenině a ovoci. Všechno bylo v klidu a v pohodě.

Foto: Martin Klapetek

Je libo peníze pro předky?

Ve stejném obchodě jsme od našeho průvodce dostali dobrou radu: „Hlavně si nekupujte tyhle vonné tyčinky. I ty vazy nejsou ideálním dárkem do vašeho bytu.“ Byly to věci určené pro zemřelé předky! Vonné tyčinky patří na oltář a podobně na tom byly i ty nádoby. Vedle leželo nepřeberné množství neplatných papírových peněz. Podobně jako různé další modely ze stejného materiálu se posílají předkům prostřednictvím ohně.

Protože jsem religionista, moje nadšení neznalo mezí. Hned vedle stála pagoda a tam tedy mířily naše kroky. S Honzou jsem se výborně doplňovali ve výkladu. S ohledem na moji profesionální deformaci, kdy jako správný učitel umím odpovídat na otázky, které si nikdo neklade, jsem vystřihl krátký referát obecně o buddhismu. Pak nás průvodce vzal dovnitř do chrámu a vysvětlil nám všechny detaily vycházející z vietnamské kultury. Určitě se tam zastavte, jen nezapomeňte v předsíni odložit obuv.

Foto: Martin Klapetek

Buddhův život v sedmi obrazech

Je čas na pozdní oběd nebo brzkou večeři. Naše exkurze se navíc přehoupla do své poslední třetiny. Honza nám ukázal dvě části tzv. gastro uličky a popsal nám přesně specifickou nabídku každé z restaurací. Nakonec jsme si vybrali rýžové placky s masem a koriandr nemohl chybět. Okolo seděly tři generace rodiny majitele jídelny a čas nám příjemně utekl.

Jezdíte do Sapy pravidelně, nebo se tam teprve chcete podívat? Za čím se vracíte, nebo co vás láká? Díky za Vaše tipy pod mým blogem.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz