Na Korfu: poprvé, ale ne naposled

Víte už měsíce dopředu, kdy a kam pojedete na dovolenou? Tedy máte přesnou představu o tom, co očekáváte od cestování ve volných dnech? Pokud jste odpověděli ano, nepokrytě vám závidím. Já to mám tzv. „na Klapetka“, jak se u nás doma s oblibou říká. Tedy dlouhou dobu se to nechá být, pak se o tom pořád dokola mluví a nakonec se to vyřeší během pár minut. Platí to o pověšení obrazů na zeď v obývacím pokoji a stejně tak je to s dovolenou.

Otázka „kam letos pojedeme?“ visela ve vzduchu hodně dlouho. Jako obvykle to bylo totiž komplikované. Co takhle Slovinsko! Odpovědí byly povodně. Bude to Paříž! Demonstrace týkající se důchodové reformy byly na nás příliš akční doplněk. Pojedeme do Portugalska! Bylo tam světové setkání katolické mládeže a my jsme oba učitelé. Takže nemusím vysvětlovat. Termíny se krátily a nakonec volba padla na Korfu. Už jsme v minulosti dvakrát navštívili ostrov Zakynthos, takže to bylo „něco nového“ jen do určité míry. To jsem celý já.

Pro náš krátký pobyt jsme si intuitivně vybrali hotelový komplex ze sedmdesátých let 20. století v Agios Gordios. Internetové recenze byly docela rozporuplné, ale díky předchozím zkušenostem s hvězdičkami řeckých hotelů jsme byli připravení. Upřímně řečeno, bylo to naprosto v pohodě.

Zvolili jsme si variantu all inclusive. Rozumím tomu, že je to pro někoho zcela běžný postup a někdo jiný by to nebral ani za nic. Sami jsme byli překvapení, že nám nakonec vyhovovala ta správná kombinace plážového povalování, přírody v nejbližším okolí a památek ve vzdálenějších místech.

Po příjezdu jsme prozkoumali hotelový komplex a hlavně sledovali cvrkot na pláži i u bazénů. Večer jsme se prošli na „naší“ hlavní ulici a koupili si dopravu do letoviska Paleokastritsa. Doporučuji si přesně zjistit, kam vás minibus doveze. Je to totiž rozlehlém místo. Spolucestující byli nepříjemně překvapení, když nás řidič vysadil pod kopcem u pláže.

Na můj vkus je Paleokastritsa hodně akční lokalita, ale na jednodenní výlet ideální. Vystoupali jsme na zmiňovaný kopec k mužskému klášteru, s průvodcem se podívali do expozice akvária a vykoupali se v azurovém moři. Populární výlet lodí k jeskyním jsme si nechali na „někdy příště“.

Následoval den na pláži u hotelového komplexu. Na základě zkušeností z minulých pobytů u moře jsme ráno vyrazili připravení na boj o lehátka. Už ani to není, co bývalo. Veškeré dovednosti spojené s bezchybnou prací s ručníky jsme nemuseli použít.

Zajeli jsme si veřejnou dopravou na pár hodin do Kerkyry podívat se na památky. Jako historik a religionista jsem byl ve svém živlu. Bylo ale 38 stupňů, takže jsme se prošli jen po starém městě. Těšil jsem se na krásně vyzdobený chrám, ve kterém jsou uloženy ostatky sv. Spyridona. Vysoká věž vás nenechá na pochybách, kde se přesně budova nachází. Vystáli jsme si spořádanou frontu s poutníky z různých východních zemí. Malá kaple se stříbrnou rakví je totiž až za ikonostasem.

Dalším cílem bylo v Řecku zcela unikátní Muzeum asijského umění. Nachází se v krásném paláci kousek od Staré pevnosti. Kromě moc pěkných stálých expozic indického, čínského a japonského umění jsme viděli dočasnou výstavu koberců z Balúčistánu. Mimochodem jeden koberec z této geografické oblasti máme u nás na fakultě ve sbírce. Stará i Nová pevnost byly úspěšně zařazeny na seznam „někdy příště“. To se nám pak vyplatí speciální vstupné do více památek zároveň.

Čistota je půl zdraví! Navíc klasickou otázkou je, co přivézt praktického domů jako suvenýry. Jednoduchou odpovědí byla prima návštěva továrny na olivové mýdlo. Trochu nás překvapilo, že na nás už na ulici neútočila nějaká reklama. Neměli to zapotřebí, fungují od roku 1850. Domek byl nenápadný, prodejna zase praktická a vkusná.

Máte na Korfu svoje oblíbené místo? Díky za tipy v komentářích. Rádi je využijeme při příští návštěvě. Efcharistó.