Hlavní obsah
Víra a náboženství

Návštěva Islámského centra ve Vídni

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované.

Foto: Martin Klapetek

Minaret Vídeňského islámského centra a nedaleká multifunkční Donauturm.

Islámské centrum ve Vídni dotváří přes čtyřicet let kosmopolitní obraz města. Napětí mezi nadací a konkurujícími spolky je příkladem komplikovaného vývoje islámu v Rakousku.

Článek

Jak to všechno začalo

V minulých týdnech jsem psal o svém terénním výzkumu v Ženevě a Cáchách. Teď bych se chtěl zmínit o jedné stavbě doplňující současnou podobu hlavního města Rakouska. Nadace Vienna Islamic Centre byla v roce 1967 založena s podporou diplomatických zastupitelství muslimských zemí. Stala se výsledkem iniciativy vybudovat ve Vídni reprezentativní mešitu. Objekt byl na tehdejší periferii města ve čtvrti Florisdorf v ulici Am Bruckhaufen slavnostně otevřen v roce 1979. Poprvé byla v Rakousku použita klasická architektonická forma s 20 metrovou kupolí a 32 metry vysokým minaretem. Pojetí stavby bylo ve své době chápáno vedením města jako něco pozitivního. Vídeň díky tomu měla získat jeden ze znaků kosmopolitní metropole.

Mnohonárodnostní komunita si dodnes udržela převážně arabský profil. Dokládá to směřování jejího duchovního vedení k univerzalistickému a normativnímu pojetí islámu. Přes zapojení do dialogu se to projevuje ve vymezování se vůči ostatním etnicky profilovaným společenstvím. Sem patří historicky Bosňáci, ale především je to turecký islám posilovaný ekonomickou migrací ve druhé polovině 20. století. Komplikovaný vztah je ale od počátku vzájemný. „Mešita pro diplomaty“ byla ostatními spolky považována za instituci vzniklou bez vazby na muslimy žijící v Rakousku nebo migranty za prací.

Dále od historického centra města

Budova postavená podle návrhu vídeňského architekta Richarda Lugnera je ze tří čtvrtin obklopena zástavbou rodinných domů, městské školky či římsko-katolické fary. Mezi nedalekou stanicí metra Neue Donau (U6) a pozemkem mešity se nachází členitý volný prostor s parkovou úpravou. Pod ním je umístěna dálnice vystupující nedaleko zpět na povrch. Díky tomu stavba mezi muldami působí na návštěvníka v určitém odstupu od okolních budov.

Z veřejné komunikace se vstupuje na rozsáhlý poloveřejný dvůr. Jednotlivé součásti nádvoří mají v průběhu roku hned několik funkcí. Lze je využít jako parkovací prostor během pátečních modliteb. Část přiléhajícího pozemku je upravena jako dětské hřiště. V období muslimských svátků je pak za pomoci koberců používán jako doplňkové místo pro modlitby. Vedle toho bývá během postního měsíce ramadánu zastavěn velkokapacitními stany. Ty jsou například využívány při slavnostních společných jídlech. Rozlehlý oktogonální prostor před hlavním schodištěm je vhodný k vytvoření řad mužů shromážděných k modlitbě za zemřelé. K mešitě je z levé strany přistavěn objekt mateřské školky a školy se samostatným vjezdem ze zadní části pozemku.

Foto: Martin Klapetek

Část dvora před rozlehlým schodištěm je vhodná pro pohřební modlitbu.

A jak to vypadá uvnitř?

Vídeňské islámské centrum je tvořeno několika propojenými budovami, které nesou především béžovou a světle růžovou barvu. Důležitým vizuálním prvkem je zelená kupole nad hlavní modlitební halou v centrální části komplexu. Ze dvora se stoupá po širokém schodišti na platformu na úrovni prvního patra. Hlavním vstupem se dveřmi zdobenými arabeskami, který je zdůrazněn použitím černého mramoru, se vchází do rozměrné haly.

Foto: Martin Klapetek

Zdobná hala propojuje jednotlivé části komplexu.

Ta je důležitou komunikační spojnicí mezi dvěma protilehlými stavbami a budovou mešity přiléhající naproti centrálnímu vchodu. Reprezentativnost podlouhlé haly je podtržena orientalizující dekorací stěn marockými kachly a oblouky portálů i oken ve tvaru oslího hřbetu. V prvním patře jsou umístěny salónky, bytové prostory, sociální zařízení, kanceláře centra a bohatě zásobená i noblesně zdobená knihovna. V přízemí pozdější přístavby jsou vyhrazeny prostory se vstupem přímo z pozemku. Jsou určené mužům k rituální očistě před modlitbou.

Foto: Martin Klapetek

Návštěvníci poslouchají výklad během dne otevřených dveří.

V hlavní modlitební hale s balkónem se nachází červený koberec. Je doplněn pestrobarevnými marockými kachly ve spodní části stěn a zelenými geometrickými tvary vymezujícími štukem a kachlemi zdobený výklenek směřující k Mekce. Kapacita centrálního prostoru je odhadována na 300 míst modlitby. Celkové pojetí dřevěné kazatelny vychází ze stylu fátimovského Egypta. V současnosti je to typické i pro oblast Sýrie a Turecka.

Foto: Martin Klapetek

Předsálí multifunkčního prostoru není jen pouhou chodbou.

Pod hlavní modlitební halou byl v přízemí navržen velký multifunkční sál. Předsálí nedávno prošlo úpravou a je využíváno mimo jiné jako výstavní prostor. Odtud se vstupuje do různorodých technických provozů a skladů. V místnosti přímo pod knihovnou se nachází menší modlitební prostor určený pro přibližně osmdesát osob.

Pro terénní výzkum je to Vídeňské islámské centrum jistě zajímavou stavbou. Působí svými tradičními architektonickými prvky na náhodné i pravidelné návštěvníky. Přesto je to jen první krok pro pochopení komunity, která budovu využívá k náboženským, vzdělávacím nebo volnočasovým aktivitám.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz