Článek
Ve čtvrtek 7. listopadu a v pátek 8. listopadu 2024 uspořádala Katedra filosofie a religionistiky Teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (TF JU) již osmý ročník odborné konference s mezinárodní účastí „Česká a slovenská islamologie 2024: současná témata a budoucí výzvy“. Setkání se zúčastnili akademici a další odborníci z Budapešti, Prahy, Plzně, Olomouce, Českých Budějovic, Trnavy, Košic a Bratislavy. Oproti předchozím ročníkům se zvýšil počet přednášejících a opět se proměnila jejich skladba. Obojí lze považovat za pozitivní trend.
Konference probíhala na Teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Konferenci otevřela zvaná přednáška na téma The Early Nizārī Ismailis and their Neighbours in Northern Iran before 1256 - New Sources, New Approaches, New Results, kterou pronesl dr. Miklós Sárközy (Károli Gáspár University of the Reformed Church in Hungary). Mezi přítomnými českými a slovenskými odborníky se poté rozvinula diskuse týkající se výzkumu islámských dějin.
Ve čtvrteční sekci vystoupil dr. Ehsan Arzroomchilar (TF JU) se svým referátem Politics of Artefacts and Imposing Power through Design. Dlouho jsme debatovali o tom, jak charakterizovat skupiny osob, které cíleně svým jednáním omezují svobodné používání veřejného prostoru v Íránu. Dr. Sajjad Ahmad (Department of Social Sciences and Liberal Arts, Institute of Business Administration Karachi) online hovořil o komplikované situaci šíitské minority žijící v severním Pákistánu. Jazykově kompaktní panel uzavřel doc. Dušan Deák (Katedra porovnávacej religionistiky FF UK v Bratislave) svým komparativním zamyšlením Yoga as seen by the Indian Muslim saint-poets. Přednášející měli k dispozici vždy dvacet minut a po nich následovala předsedajícím moderovaná diskuse. Se svými dotazy a komentáři se mohli zapojit také přítomní vyučující a studenti z JU či návštěvníci z řad veřejnosti.
Příspěvek doc. Attily Kovácse.
V pátek ráno konference pokračovala druhou sekcí, která se věnovala současnosti Blízkého východu. Doc. Marek Čejka (AMBIS Vysoká škola) představil bouřlivý vývoj v Izraeli a Palestině po 7. 10. 2023. Následně jsme zůstali u této problematiky v širší geografické oblasti. Dr. Josef Kraus (Katedra politologie FSS MU) popsal íránskou perspektivu konfliktu v Gaze. Kompaktní panel uzavřel doc. Attila Kovács (Katedra porovnávacej religionistiky FF UK v Bratislave) svým referátem na téma Písně války a míru: náboženství, aktivismus a populární hudba mezi Jeruzalémem a Gazou. Po všech příspěvcích následovala odborná diskuse mezi přednášejícími a posluchači. Kladli jsme především důraz na otevřenost v rámci kritické výměny názorů.
Páteční dopoledne přineslo první dva souběžné panely. Z organizačních důvodů jsme se již minulý ročník vrátili k této praxi. Letos jsme dokonce díky velkému zájmu nových kolegů a kolegyň o vystoupení museli zvýšit počet paralelních zasedání. Vytváření finálního programu volněji definované odborné konference je totiž pokaždé výzvou. Až do poslední chvíle nelze odhadnout, jak bude akce nakonec probíhat. Třetí sekce sice pokračovala v předchozí problematice, ale zasadila ji do širších souvislostí. Například po velice zajímavém vystoupení dr. Lenky Hrabalové se debatovalo o financování terorismu skrze kradené kulturní dědictví.
První přednáška o islamofobii a antisemitismu.
Ve stejnou dobu zazněly v druhém konferenčním sále referáty o široce pojatém výzkumu islamofobie. Mgr. Katarína Csikosová (Katedra porovnávacej religionistiky FF UK v Bratislave) hovořila o kontinuitě tohoto fenoménu na Západě s ohledem na předcházející antisemitismus. Jiný úhel pohledu nabídl dr. Josef Lenč (Katedra filozofie a aplikovanej filozofie FF UCM v Trnave) svým politologickým příspěvkem Aby sme sa nestali kalifátom. Sonda do sveta islamofóbnych konšpirácií. Během následujících diskusí referujících mezi sebou i s posluchači se jasně ukázalo, že se jedná o klíčové téma. Rádi bychom se mu více věnovali v následujících ročnících naší konference.
Odpoledne druhého dne otevřela sekce věnovaná různorodým tématům současné islamologie. Dr. Christopher Helton přednesl referát Islam and the postcolonial world in literary horror. Úspěšně tak navázal na poutavou problematiku, které se věnoval během předchozích setkání. Tématem následujícího vystoupení byly socio-kulturní a politické bariéry spojené s používáním antikoncepce na Blízkém východě, které představila Dr. Veronika Sobotková (Katedra blízkovýchodních studií FF ZČU). Vystoupení korespondovalo s obecněji laděným posterem její kolegyně dr. Václavy Tlili na téma Abortus voluntarius v islámské tradici: Stanoviska právních škol a jejich významných představitelů. Na závěr tohoto panelu Mgr. Zuzana Rendek (Katedra sociální a kulturní antropologie FHS UK) hovořila o zajímavém tématu češství druhé generace muslimů. Jednou z charakteristik letošního ročníku konference byl výrazný počet referátů zaměřených na zahraniční témata. Proto jsem byl velice rád, že kolegyně takto navázala na svá předchozí vystoupení.
Doc. Franc přednáší.
Novinkou osmého ročníku naší konference byla odpolední paralelní sekce. Sešli se na ní čeští kolegové hned ze tří teologických fakult. Doc. Jaroslav Franc (Katedra komunikace CMTF) se komparativně zaměřil na kulturní konverze v islámu a křesťanství 21. století. Osobu Ježíše jako předmět křesťansko-muslimského dialogu v díle profesora A. K. Cragga představil Mgr. Radislav Novotný (ETF UK). Dr. Lukáš de la Vega Nosek (HTF UK) posluchače seznámil se svými předběžnými poznámkami o pohledu Mohammeda Ábid al-Džábrího na Korán. Přesně to odpovídá zaměření naší konference, kde se snažíme přiblížit současný stav bádání nebo výsledky z výzkumů.
Fakulta islámských studií Sarajevské univerzity je jednou z klíčových institucí ovlivňujících podobu islámu v Bosně.
Náměty dvou závěrečných konferenčních panelů byly zaměřeny na dějiny a současnost Balkánu. Dr. Andrej Mentel (Ústav sociálnej antropológie FSEV UK v Bratislave) posluchačům nastínil historiografické a politologické souvislosti bogomilského mýtu a šíření islámu v Bosně a Hercegovině. Následoval referát Příbytek Bosna – Dáru l-islám, nebo Dáru l-harb?, který přednesl Mgr. Lukáš Větrovec (Katedra porovnávacej religionistiky, FF UK v Bratislave). V naznačené problematice jsme dále pokračovali v obecnější rovině. Dr. Zora Hesová (FF UK) představila politologickou reflexi institucionalizace islámu na Balkáně na případu Islámského společenství Bosny a Hercegoviny. Dr. Matej Karásek (Katedra porovnávacej religionistiky, FF UK v Bratislave) panel uzavřel příspěvkem o roli islámu a muslimů v konstruovaní (sebe)obrazu Balkánu. Zajímavost problematiky a tematická kompaktnost předcházely ztrátě pozornosti, která je typická pro závěrečné sekce odborných setkání.
Tzv. Jordanská mešita v Sarajevu.
Během dvou dní byla příležitost vyslechnout řadu podnětných vystoupení a diskusí vztažených k současnému životu muslimů především na Balkáně a na Blízkém východě. Díky pozitivním zkušenostem s předchozími ročníky konference se podařilo oslovit dalších české a slovenské odborníky. Takto se postupně rýsuje kompletní odpověď na otázku, o čem diskutuje současná česká a slovenská islamologie.
P.S.: rád bych vyjádřil poděkování nejen Marku Čejkovi za neutuchající snahu o propagaci akce. Jihočeské univerzitě v ČB děkuji za mimořádné finanční prostředky v rámci rozvoje výzkumné organizace. České společnosti pro religionistiku bych rád poděkoval za záštitu nad konferencí.
