Článek
V Lodži jsem byl jen na pár dní na konci října 2023. Přijel jsem z Prahy ve středu večer a v sobotu ráno se vracel zpátky do Čech. Byl jsem tam pracovně na odborné konferenci o islámu. V nabitém programu jsem si našel čas na dvě krátké procházky po centru města. Pokud máte čas a chuť, můžete vyrazit se mnou.
Do Polska jezdím často a rád. Především jsou to služební cesty do velkých univerzitních měst. Za ty roky jsem si našel přátele hlavně v Krakově a Varšavě. Občas mám ale příležitost vyrazit na nová místa a letos to byla Lodž. Všemi deseti doporučuji předem vidět seriál České televize Bedekr, který se v jednom svém díle věnuje tomuto městu.
První výzvou bylo, jak se sem dostanu. Obvykle jezdím vlakem, ale v tomto případě to bylo nějak komplikované. Nakonec jsem se rozhodl pro autobus, který jel z Prahy přes Vratislav, Lodž a Varšavu až do Bialystoku. Cesta byla dlouhá jak čtrnáct dní před výplatou. Z dvaceti cestujících jsem byl jediný Čech. Ostatní byli především z Polska a Ukrajiny, ale také z Paraguaye a podobně. Na hranicích nás čekala pasová kontrola. Protože jsme byli tak pestrá skupina, nějaký čas to trvalo. Ale všechno bylo v pořádku a jeli jsme dál.
Budova Fakulty věd o výchově je moderní. Snad jsou takové i metody, které se tam učí budoucí pedagogové.
Konference začínala ve čtvrtek překvapivě až skoro v poledne. Proto jsem měl dopoledne čas na procházku po okolí Nádraží Łódź Fabryczna. Viděl jsem zajímavou historickou budovu rektorátu Lodžské univerzity i moderní Fakultu věd o výchově. Příště bych mohl vyrazit na univerzitu na přednáškový pobyt například v rámci programu Erasmus+. Zahraničních zkušeností s výukou není nikdy dost.
Velké divadlo dělá čest svému názvu. Na fontánu si musím počkat na léto.
Kousek dál na mě čekalo rozsáhlé náměstí s opravdu Velkým divadlem. Veřejný internet zdarma byl na tomto místě příjemným překvapením. Nebývá to na mých cestách samozřejmostí. Pomalu jsem mířil do pěkného parku na rušné křižovatce dvou tříd. Na Lodži mě překvapila rozlehlost města, zajímavé fasády domů, a právě všudypřítomná zeleň. Výsledky transformace obce do podoby textilní metropole jsou vidět na každém kroku. V parku se nacházel pravoslavný katedrální chrám sv. Alexandra Něvského. Budova byla v opravě a tento stav mě vlastně doprovázel po celém městě.
Interiér katedrálního chrámu sv. Alexandra Něvského si prohlédnu příště.
Hned vedle nádraží se nachází zajímavé Centrum vědy a techniky. Podle mě se jeho rekonstrukce opravdu povedla. Přiznané prvky industriální architektury jsou skvěle kombinovány s novými přístavbami. Najdete tam mimo jiné vzdělávací instituce nebo planetárium. Když jsem pozoroval zvlněnou skleněnou fasádu, pořád mi to připomínalo jednu slavnou helmu z Hvězdných válek. Taky to tam vidíte?
Centrum vědy a techniky je vážně rozlehlé. Při příští návštěvě Lodži vyrazím do expozic.
Vrátil jsem se na autobusové a vlakové nádraží Łódź Fabryczna a nestačil se divil. Je to vlastně komplex vzájemně propojených historických staveb. Byly zrekonstruovány a celý prostor byl překlenut moderní nástavbou. Jediné, co mi chybělo, byli samotní cestující. To místo je navrženo opravdu velkoryse, ale nikde nikdo. Tento můj dojem mi potvrdily i studentky mezinárodních vztahů na naší orientalistické konferenci.
Interiér nádraží je opravdu strohý. Ale mě fascinoval.
V pátek před začátkem druhého dne sympozia jsem měl dvě hodiny na centrum města. Počasí se hodně zlepšilo, tak jsem neváhal ani minutu. Předpověď na odpoledne už nebyla tak vstřícná a nakonec měla pravdu. Vyrazil jsem od mého ubytování stojícího nedaleko univerzitních budov. Hledal jsem fungující zastávky městské hromadné dopravy, ale překvapivě jsem nebyl moc úspěšný. Naštěstí je centrum Lodže vytýčeno šachovnicově a je tedy přehledné. Turistická mapa s několika vyznačenými poznávacími okruhy byla ideálním doplňkem. Nakonec jsem dorazil do vytouženého cíle, kterým bylo Náměstí Svobody. Tam jsem rychle pochopil, proč jsem nemohl najít žádnou tramvaj jedoucí tímto směrem. Náměstí totiž bylo v kompletní rekonstrukci.
Monumentální palác připomínající podivuhodný život jedné podnikatelské rodiny je dnes městským muzeem.
Mým nejvzdálenějším cílem ale byla slavná budova Muzea města Lodž a na ni navazující komplex industriálních hal Manufaktura. Musím se přiznat, že mi to vyrazilo dech. Je to opravdu inspirativní místo, které vám nabídne spoustu možností k nákupům a aktivnímu odpočinku. Hotel, restaurace, velké nákupní centrum, multikino, ruské kolo a tak dále. Na historické budovy navazují docela dobře navržené přístavby. Připravte se na to, že vás toto podnětné prostředí doslova pohltí.
Na lodžskou Manufakturu si nechejte dost času. Určitě nebudete litovat.
Pak jsem vrátil na Náměstí Svobody a vyrazil po slavné ulici Piotrkowska. Užíval jsem si krásu fasád výstavních domů, slavnou pasáž Růže a opravnu vkusné moderní sochy. Protože byl pátek ráno, ulice byla prakticky prázdná, a to mi vyhovovalo. Jak mi říkaly studentky na konferenci, večer se celá osvětlí a zaplní lidmi. Věděl jsem, že po druhém konferenčním dnu budu mít sílu tak maximálně dopisovat svůj blog na hotelovém pokoji. Proto jsem si tu dopolední procházku náležitě vychutnal.
Jen přisedněte, mezi námi je volné místo. Vítejte v Lodži.
Viděl jsem v rychlosti hned dvě důležité čtvrti města. Nabízí toho ale mnohem více. Byli jste už v Lodži? Která místa se vám líbila? Díky za vaše komentáře.
