Článek
Není to ale je o památkách a atmosféře pulzující metropole. Jezdím tam také kvůli terénnímu výzkumu muslimských komunit ve čtvrtích, jako jsou Kreuzberg nebo Neukölln. Rád bych představil zajímavou stavbu, která vás – než řeknete „simsalabim“ – vrátí zpátky o pár set let. Je to Mešita mučedníků na Columbiadamm kousek od bývalého letiště Tempelhof.
Jak se tam dostanete? Stačí jet linkou metra U8 na stanici Boddinstraße. Za chvíli necháte běžnou zástavbu za sebou a okolo vás se objeví parky a sportoviště. Cihlová hřbitovní zeď vás upozorní na to, že jste došli na okraj Neuer Garnisonfriedhof. O jeho historii a současnosti budu psát příště. Vás teď zajímá nedaleko stojící budova, jejíž silueta se postupně vynořuje nad vrcholky stromů. Projdete ozdobnou bránou na nádvoří a jste na místě. Vítejte u jedné z nejznámějších mešit v Berlíně.
Multifunkční stavba se nachází na Muslimském hřbitově, který byl založen už v roce 1866. Z té doby pochází obelisk připomínající spojenectví mezi císařským Německem a Osmanskou říší. Během První světové války zde byli pohřbíváni turečtí vojáci. Proto se v názvu mešity objevuje slovo „mučedník“. V polovině osmdesátých let 20. století byla původní budova rozšířena na provizorní modlitebnu s kupolí. Dost ale bylo historie, vás zajímá současnost. Stávající podobu dostala novostavba v letech 1999–2005. Počkat! Ta klasicky vyhlížející budova se štíhlými minarety byla otevřena před sedmnácti lety? Ano, a bude to ještě zajímavější.
Alej stromů, chodník a cyklostezka. Zdobná zeď ale slibuje jiný svět. Najdete odvahu vstoupit?
Zadavatelem stavby byla Turecko–islámská unie pro náboženské záležitosti, která je po celém Německu známá pod zkratkou DITIB. Organizace je místním reprezentantem centrálního vedení, jež podléhá tureckému prezidentovi. Logicky proto svoje aktivity zaměřuje především na rodiny s tureckými kořeny. Mešita má celkovou kapacitu 1 500 míst pro účastníky modliteb z berlínského Neuköllnu a Kreuzbergu. Chcete se podívat dovnitř? Pokaždé se najde někdo ze zaměstnanců nebo dobrovolníků, kdo vás provede.
Po venkovním schodišti můžete vystoupat do prvního patra a vstoupit do hlavního sálu. Ten je sice vyhrazený mužům, ale je doplněn galeriemi pro ženy. Na stěnách okolo vás bude pestrobarevná výzdoba podle obvyklých osmanských předloh. Nezůstalo ale jen u pouhých napodobenin. Novým způsobem se kombinovala originální turecká keramika a mramor. V přízemí se nachází velký multifunkční prostor, který je mimo jiné využíván k modlitbám. Nejen na svou dobu to bylo v Německu něco výjimečného.
Posaďte se na židli u stolku na nádvoří a v klidu sledujte život v kulisách budov přiléhajících k mešitě. Ta byla skutečně vystavěna podle tradičních osmanských vzorů ze 16. a 17. století. Vaši pozornost jistě upoutá centrální kupole vysoká 17 metrů i dvojice minaretů tyčících se do výšky 33 metrů. Vpravo se nachází informační centrum, které bylo nově postaveno v nostalgickém duchu. Vlevo jsou budovy s kancelářemi, obchody s náboženskými předměty, literaturou nebo potravinami. Tato část prošla nedávno výraznou přestavbou. Společně s kulturním centrem vytvořila protilehlá křídla směřující ke středu, kde stojí modlitebna.
Vlevo okenice kulturního centra, starý pomník před novou mešitou a vpravo obchody. Běžný pátek.
Pro výzkum mešit v západní Evropě je to zajímavé místo. Odborníci se domnívali, že nejstarší stavby budou navrhovány podle vzpomínek, které si s sebou věřící přinesli ze zemí původu. Proto se jim říkalo „nostalgické budovy“. Následně vědci očekávali období, kdy budou vznikat „hybridní“ mešity. Měl se totiž projevit postupný vliv začlenění věřících do nového prostředí. Jednalo by se o takový mezistupeň. Tradiční prvky výzdoby měly být kombinovány s moderní architekturou. Až by byla integrace společenství kompletní, nové stavby by už byly zcela moderní. Výzkum v západní Evropě tuto evolucionistickou domněnku vyvrátil. Okolo roku 2000 vzniklo několik novostaveb, které si uchovaly nostalgické pojetí. Od šedesátých let 20. století ale v Německu dospěly dvě generace muslimů a nostalgické budovy už měly dávno ustupovat!
Vysvětlení bylo potřeba hledat jinde. Pojetí stavby se nově nevykládá jako přímý důkaz začlenění (moderní přístup), nebo izolace spolku (tradiční pojetí). Uchování prvků typických pro konkrétní kulturní interpretaci islámu se chápe jako zdůraznění identity společenství. Původně se věnovala pozornost hlavně vztahům mezi komunitou muslimů a většinovou společností. To ale není všechno. Integrace do přirozeně strukturované společnosti je spojená také s jiným procesem. Tím je vymezování vztahů mezi kulturními interpretacemi islámu, jež existují v Německu vedle sebe. Tradiční kupole nebo minarety tedy zůstanou a zdůrazní přítomnost tureckých, arabských nebo bosenských komunit.
Je čas se s okolím Columbiadamm rozloučit a vydat se za dalšími zajímavostmi města. Berlín má přece spoustu tváří. Která je ta vaše nejoblíbenější?
