Článek
Je pondělní odpoledne a my jsme v Karlových Varech. První třetina procedur je úspěšně za námi. Je to naše druhá návšteva tohoto lázeňského města, takže klíčové atrakce jsme už viděli. Nakonec volba padla na procházku okolím hotelu Imperial. Pana policejního radu Vacátka nepotkáme, ten byl přece v hotelu Excelsior.
Vyrazili jsme na Divadelní náměstí k Dolní stanici lanové dráhy Imperial. Je to úplně něco jiného, než když za hotelem Pupp hledáte nástupní stanici dráhy Diana. Tato lanovka je ale kratší a především vede tunelem. Lístek si jednoduše koupíte u vchodu ve stejném automatu jako v MHD. Horní stanice na kopci je moc pěkná budova, ale takových je v Karlových Varech spousta.
Zašli jsme si k nedaleké kapli sv. Vavřince, kde se nám naskytl první krásný výhled dolů do údolí řeky Teplá i na protější svah. Pak jsme se vydali kolem Zahradního pavilonu do parku hotelu Imperial. Dokonce jsme se na chvíli podívali dovnitř této pozoruhodné stavby. Výzdoba jen podtrhuje příjemnou atmosféru vstupní haly.
Obešli jsme budovu a za parkovací plochou našli Vídeňský gloriet. Během našeho březnového pobytu byly ještě stromy bez listí. Takže jsme měli okolí jako na dlani. Od blízkých skalisek až po stavby dole pod námi. Využili jsme turistickou verzi Mapy.cz a stezkou vyrazili dolů z kopce. Pokaždé když jsem se otočil zpět, byl jsem rád, že jdeme tímto směrem. Ale tak to prostě v Karlových Varech chodí. Jednou si dole a jednou nahoře.
Pod námi se objevila vyhlídka České paraplíčko nad řekou Teplá. Zašli jsme si k Sloupu vděčných Maďarů a pak sestoupili k Dorotinu altánu. Pozor na něj, klame tělem. Je totiž převážně dřevěný, ale vypadá jako robustní kamenná stavba. Další kouzelné místo na odpočinek. Pak už jsme přešli silnici i Karlův most a vydali se zpátky směrem do centra města. Mimochodem pokud budete ve Varech poprvé a dostanete se do těchto končin, pokračujte ještě kousek dál. Doporučuji navštívit kamennou Japonskou zahradu. Fantazie vám poděkuje.
Goethova stezka je jedna z mých nejoblíbenějších. Není to jen tím, že je to nenáročná procházka okolo řeky. Moc se mi líbí různé památníky a desky na skále připomínající konkrétní osobnosti i celé národy. Jako byste šli galerií vděčnosti Evropy Karlovým Varům za dar zdraví.
Přes lávku pojmenovanou opět po velkém německém spisovateli jsme zašli ke kostelu sv. Petra a Pavla. Nemám na mysli pravoslavný chrám z minulého blogu. Tento spravuje Církev československá husitská. Pokud vás zajímá sakrální architektura a bude otevřeno, určitě se podívejte do interiéru. Vedle vchodu jsou panely popisující pestré dějiny tohoto pozoruhodného svatostánku. Pro nekatolické církve to byla v Karlsbadu velice důležitá modlitebna.
Kolem budovy přípravny rašeliny, která na svoji opravu stále čeká, jsme přišli až k Císařským lázním. Hrdě nesou římské číslo I. a zcela jistě si to zaslouží. Při naší příští návštěvě bych se rád podíval i dovnitř. Alespoň jsem na protějším hotelu ulovil fotografii připomínající pobyt prvního tureckého prezidenta Mustafy Kemala. Prostě religionistou jsem i na dovolené.
Na zpáteční cestě jsme mimo jiné minuli Galerii umění Karlovy Vary a Karlovarské muzeum. O jejich návštěvě bude můj příští blog. Nechejte se překvapit, co jsme tam všechno viděli.
Byli jste už v Karlových Varech na výletě nebo na lázeňském pobytu? Co vás na městě nejvíce zaujalo? Díky za vaše tipy v komentářích. Rád je využiji při další návštěvě.