Článek
Když přemýšlíte nad tím, jak by měl vypadat váš domov, napadne vás mnoho různých myšlenek. Není to jen o cenové dostupnosti a praktickém rozvržení prostoru. Je to o spoustě drobností, které chcete prožít s někým, kdo je pro vás výjimečný. Pokud jsem teď některého z mých čtenářů znejistil, o čem že vlastně bude tento text, tak se omlouvám. Přesně jak to naznačil název, bude o knihách.
Jednou z důležitých položek na našem seznamu „ideální byt“ byl samostatný prostor pro knihovnu kombinovaný s pracovnou. Dodnes si pamatuji můj první dojem z toho pokoje, který jsem si udělal v doprovodu realitního makléře. Tohle je ideální místo nejen pro stávající knihy, ale i pro všechny ty budoucí. Mimochodem, v době mé první návštěvy to byl jen prázdný prostor obývaný spokojeně spícím ježkem. Člověk nikdy neví, co ho potká během hledání toho správného bytu.
Nebudu popisovat všechny výzvy, se kterými jsme se museli vypořádat při zadávání výroby knihovny. Jako obvykle jsme se z těch chyb poučili a teď bychom to udělali úplně jinak. Prostě po bitvě je každý generál. Jedny regály se začaly pomalu plnit dvěma rozdílnými soubory knih. Bylo to symbolické. Ve stejnou dobu jsme se totiž museli naučit vycházet spolu během starostí a radostí dnů všedních i svátečních. Nakonec se nám to za pomoci metody „pokus-omyl“ snad úspěšně podařilo. Dopadlo to stejně i s tou knihovnou?
Moje první myšlenka byla, že ty dvě samostatné hromady knih spojíme ihned v jeden nový fond. Vypadalo to na první pohled tak logicky a slibně. Od počátku k tomu ale nedošlo. Trvalo nějaký čas, než s ohledem na úplně běžný život došlo k určitému prolnutí těch dvou. Počkat, pořád přece mluvím o souborech knih! Postupně se k sobě dostaly různé publikace, které například spojovala jejich forma nebo obsah. Když se na to podívám zpětně, ustálilo se to jako obraz nově budovaného domova.
Mám rád první pohled našich návštěv, když se před nimi otevřou dveře do pokoje s knihami. Oči postupně klouzají po regálech a každý si nakonec najde to „pravé ořechové“. Někdo zůstane hned na začátku, kde jsou mimo jiné překlady mého milovaného tureckého spisovatele Orhana Pamuka. Přes skvělé příběhy Evžena Bočka o jedné české aristokratce se dostane až k sympatické sbírce komiksů. K tomuto způsobu vyprávění jsem osobně hledal cestu docela dlouho. Naštěstí mám už od střední školy skvělé přátele, jejichž diskuze o komiksových novinkách jsou pro mě inspirací.
Hned vedle se před návštěvou otevře skvělý svět Terryho Pratchetta následovaný různorodými básnickými sbírkami. Obojí patří k publikacím, které jsem objevoval postupně a nebylo to vždy jednoduché. Na tomto místě se čtenář v naší knihovně dostane na pomyslnou křižovatku dvou cest. Na jednu stranu se můžete vydat za spoustou témat z oblasti dějin náboženství. Není to jen o historii a současnosti islámu, kterému se věnuji během odborného výzkumu. Tím druhým dobrodružstvím pak bude podivuhodný svět matematiky. Musím se ale omluvit, v tomto případě bych nebyl inspirujícím průvodcem.
Co mám rozečteno právě teď? Jsou to hned dvě knihy, které mají na první pohled hodně společného. Tematicky se totiž vztahují k mému povolání historika náboženství. Navíc překlad do češtiny je od dvou významných českých odborníků. A podle mého názoru se nemusíte bát, že je to nudné čtení.
První z nich jsou skvělá dobrodružství Muhammada ibn Ábdalláha ibn Battúty „Cesty po Africe, Asii a Evropě vykonané v letech 1325 až 1354“. Průvodcem pozoruhodným životem tohoto objevitele mi je český orientalista a překladatel z arabštiny Ivan Hrbek. Díky průběžně vloženým mapám a vysvětlivkám v závěru knihy se neztratím nejen v rozsáhlých pouštích a intrikách na dvorech mocných panovníků, ale také v cizích termínech a názvech vzdálených měst.
Druhou knihou je „Qušajrího pojednání o nauce súfismu“, kterou editoval a přeložil islamolog a arabista Bronislav Ostřanský. Jsem teprve na začátku, takže jsem hodně zvědavý na toto oblíbené shrnutí nauky mystického islámu. První díl podle anotace obsahuje především medailonky přibližující velké postavy súfismu a také klíčové pojmy této nauky. Souhlasím, že na první pohled to může působit odtažitě. Avšak úvodní studie od editora knihy mi byla hodně nápomocná pro uvedení do studované problematiky.
Pamatujete si, kterou knihu jste si koupili jako úplně první? A kterou jste naopak zařadili do své knihovny jako zatím poslední? Díky za vaše komentáře a tipy pod mým blogem. Snad budeme mít teď na podzim a později během dlouhých zimních večerů čas na nová dobrodružství na stránkách knih.