Článek
Některá přátelství ze střední nebo vysoké školy zůstanou na celý život. Netuším, jakou roli v tom hraje náhoda, nebo je spíše důležité mít podobné názory, zájmy a podobně. Prostě spolužáci a spolužačky nás provázejí i nadále. Já mám v životě ale také jednu výjimku, co potvrzuje toto generační pravidlo.
Před pěknou řádkou let jsem obhájil disertační práci z dějin náboženství. Právě zájem o historii a sakrální architekturu mi zůstal napořád. Dokladem je mimochodem i tento blog. Mým vedoucím byl přední český islamolog doc. Miloš Mendel a naše přátelství bylo později skvělým rámcem pro společnou práci.
Jednu zářijovou neděli v roce 2025 jsme nasedli do auta a vyrazili na výlet. Alespoň jednou do roka si v našich pracovních kalendářních uděláme čas na vzpomínky na akademický život i komentáře k současnému dění ve světě. Pro tentokrát jsme si vybrali poutní místo Svatý Kámen a obnovenou tvrz Tichá. Pokud máte čas a chuť, můžete se k nám připojit.
Cesta nám utíkala jihočeskou krajinou parádně. Všude byly jabloně obsypané plody a spousta lidí okolo cesty s fotoaparáty. Všiml jsem si obojího, i když to spolu nesouviselo. Nejsme přece v Japonsku během svátku kvetoucích třešní. Odpověď na to, co přitáhlo všechny ty zvědavce, nás doprovázela celý den. Byl to totiž závod veteránů, které nás míjely na naší cestě za historií.
Poutní kostel Panny Marie Sněžné na Svatém Kameni.
Výstavba dálnice D3 vesele pokračuje i za částí obce Kaplice-nádraží, takže jsme museli pozorně sledovat změny v dopravě. Nakonec jsme přijeli do Rychnova nad Malší, kde právě probíhá oprava kostela sv. Ondřeje. Vyrazili jsme dále po Rychnovském okruhu po silnici vlnící se krajinou. Míjeli jsme jednou výklenkovou kapli za druhou připomínající bolesti a strasti ze života Panny Marie.
Za chvíli jsme vystoupali do lokality U Svatého Kamene a zaparkovali u rozsáhlého kostela Panny Marie Sněžné. Nebyla to naše první návštěva, proto jsme jen nakoukli do poměrně velké kaple, která je klíčová pro pochopení toho místa.
Zde se totiž nachází balvan rozdělený podle pověsti zázračně na dvě části a na nich najdete především sochu Panny Marie s dítětem Ježíš, anděly a pak ještě apoštola sv. Judu Tadeáše. Legenda praví, že až bude prostor mezi neustále se od sebe vzdalujícími kameny tak velký, že tudy projede povoz se senem, bude konec světa. Mohu vás pro tuto chvíli ubezpečit, že zatím jsme na tom dobře.
Socha Panny Marie s Ježíšem na balvanu
Jedním z mých odborných zájmů jakožto religionisty je také lidová zbožnost. Tedy roztodivné doklady osobního vztahu k Bohu, Panně Marii a světcům. Kaple na Svatém Kameni je jedním z nejdůležitějších míst pro výzkum této formy religiozity. Najdete tam různé předměty jako jsou růžence, kříže, sochy a obrazy instalované vedle sebe do skupin. Vše je doplněno drobnými vzpomínkami v němčině na zemřelé rodáky a poutníky.
Interiér kaple Panny Marie Sněžné
Rozumím tomu, že pro někoho to může být nepochopitelná podívaná. A právě to je situace, která mě jako výzkumníka zajímá. Zašli jsme si ještě k menší samostatně stojící kapli s pramenem ledové vody. V kamenné nádobě se houpaly plechovky s ochuceným nealko pivem. Prostě poutní místo oslovuje člověka celého, jeho duši, ducha i tělo.
Interiér vodní kaple na Svatém Kameni.
Vrátili jsme se do auta a čekala nás cesta do nedaleké obce Tichá. Už nějakou dobu jsem na sociálních sítích sledoval výsledky obnovy místní tvrze a musel jsem to vidět na vlastní oči. Rovnou napíšu, že návštěvu jednoho z „Hradů na Malši“ zcela jistě doporučuji. Zaparkovali jsme kousek od areálu a hned obdivoval fotogenickou věž.
Vodní plocha hned vedle tvrze byla hodně důležitá pro obranu.
Počasí bylo ideální, takže návštěvníci se v čase mezi prohlídkami občerstvovali díky sympatickému zázemí. Koupili jsme si vstupenky a chvíli počkali. Shodou okolností jsme trasu absolvovali s mladým průvodcem, který byl skvěle připraven. Osobní zájem o obnovu tvrze se v jeho poutavém výkladu spojil s vtipně podanými odpověďmi na všemožné otázky z předchozích skupin.
Vlevo je budova nad velkými sklepy purkrabství a vpravo obytná věž.
Dozvíte se spoustu zajímavých informací o podobě pohraniční pevnosti. Jaké byly klíčové historické události, které formovaly její architektonickou podobu i bezprostřední okolí. A také co se dělo v následujících staletích po tom, co tvrz ztratila svoji fortifikační funkci.
Na nádvoří se nachází hned několik zastavení v podobě docela vkusných obrazů, které vám společně s komentářem průvodce udělají realistickou představu života na Tiché. Pak už vás čekají dřevěné schody ve věži a zastávky nad hlubokými sklepy a archeologickými nálezy.
Jak asi vypadalo purkrabství a o obytná věž v době největší slávy?
Všechno to doslova korunuje podle mého názoru zdařilá rekonstrukce kuchyně a obytné síně na vrcholku věže. Zajímá vás, co se v minulosti na tvrzi jedlo a jak se to připravovalo? Jak se pokrmy a nápoje servírovaly i konzumovaly? Závěrečné povídání se netočí jen okolo pochutin. Průvodce vám přiblíží různorodé výzvy, se kterými se setkali během přestavby. Upřímně řečeno, pomyslný „klobouk dolů“ je zcela na místě.
Kuchyně v podkroví věže.
A to bylo pro tu sobotu všechno. Tedy čekala nás ještě cesta autem zpátky a tradiční odpolední káva s výborným koláčem. O témata k povídání se nám postaralo poutní místo Svatý Kámen a krásná tvrz v obci Tichá.
Máte své oblíbené turistické místo v jižních Čechách? Nebo trávíte volný čas úplně jinak? Děkuji za Vaše tipy pod mým blogem.
