Článek
V minulém textu jsem psal o čajovnách a prožívání volného času. Rozhodl jsem se nyní celou problematiku představit trochu obecněji.
Primární zájem religionistiky je směřován na náboženskou činnost muslimských společenství. Jedná se hlavně o pořádání pravidelných pátečních modliteb. Vedle toho je potřeba zvládnout často početná shromáždění během postního měsíce ramadán. Nelze zapomenout na tzv. přechodové rituály. Především je to modlitba za mrtvé, která je součástí pohřebních obřadů. Některá z míst pro modlitbu nabízí zejména náboženské aktivity. Přesto nelze opomenout nenáboženskou činnost organizovaného islámu ve veřejném prostoru.
Další z důležitých funkcí většiny muslimských spolků je vzdělávání. Primárně se jedná o způsob mezigeneračního přenosu konkrétní kulturní intepretace islámu. Různorodé kurzy totiž nejsou zaměřeny pouze na děti a mládež. Mezi jejich frekventanty patří také osoby středního věku a senioři. Náboženská a vzdělávací funkce spolku se přirozeně prolínají během výuky Koránu v prostorech mešit. Problematika náboženské pedagogiky v Německu i Rakousku je proto důležitá pro výzkumníky i samotné muslimy. Sekundárně je vzdělávání funkční nástroj, jak se vyrovnat s výzvami života v diaspoře. Do této oblasti patří například jazykové kurzy, jejichž obsah a forma vychází z rozdílných potřeb jednotlivých generací.
Sociální funkce spolku je mimo jiné orientována na zvládání krizových situací v rodině, škole nebo v pracovním kolektivu. Díky programům pro mládež je možné předejít sociálně patologickému jednání a příklonu k extrémistickým skupinám. Organizace také nabízí napříč generacemi komunikační síť, ve které jsou sdíleny pracovní nabídky a sociální služby. Dále sociální funkce mešity umožňuje shromažďování a distribuci hmotné pomoci. Podpora není zaměřena pouze na členy spolku nebo imigranty přicházející do západní Evropy. Na začátku února 2023 postihlo ničivé zemětřesení pohraniční oblasti Turecka a Sýrie. Muslimské organizace v Německu a Rakousku se zapojily do získávání finančních prostředků a humanitární pomoci. Dobrovolníci tvoří jednu z důležitých skupin při realizaci a koordinaci jednotlivých činností.
V přízemí Omarovy mešity je příjemná cukrárna. Najdete ji na Wiener Straße 1-6 v berlínské čtvrti Kreuzberg. Stačí vystoupit na stanici metra Görlitzer Bahnhof.
Ekonomická činnost zajišťuje finanční prostředky pro všechny ostatní funkce. Mezi ekonomické aktivity muslimských organizací patří provoz prodejen potravin, restaurací, kaváren, holičství nebo knihkupectví. Vhodně zvolený obchodní prostor a správně nastavená pracovní doba patří mezi klíčové veličiny ovlivňující fungování podniků. Změny v ekonomických aktivitách muslimských spolků v Německu a Rakousku ukazují na proměnu komunity a jejího okolí. Nabídka služeb, potravin, jídel, nápojů a dalšího zboží s návazností na konkrétní kulturní interpretaci islámu nejprve zaplnila mezeru na trhu. Důležitým kritériem byla finanční dostupnost ve srovnání s podobnými okolními provozovnami. V některých případech se cílené zaměření na členy sdružení a jejich rodinné příslušníky zachovalo dodnes.
V neposlední řadě je to volnočasová funkce muslimských spolků. Bádání se zaměřuje na způsoby trávení volného času. Mezi volnočasové aktivity patří především organizované zájmové kroužky a volněji probíhající klubová činnost. Důležitým motivem je časté rozdělení skupin podle věku a pohlaví. Pro interdisciplinární výzkum muslimských mládežnických organizací je zajímavé srovnání s aktivitami skautů. Vedle běžných činností probíhajících po většinu roku lze věnovat pozornost pořádání letních a zimních táborů.
Volnočasová funkce muslimských spolků se týká také pohybových aktivit. Na jednu stranu se organizovaný sport může stát nástrojem pro posílení vazeb uvnitř jednotlivých generacích. Na druhou stranu díky aktivnímu sdílení těchto zájmů vzniká přirozené komunikační prostředí pro členy rodin a širších kolektivů. Sportovní činnost je navíc klíčovou charakteristikou specializovaných spolků, které odlišným způsobem reprezentují migrační historii svých členů.
Prezentace komunity během Dne otevřených mešit v Berlíně-Neukölln.
Dále mezi volnočasové aktivity muslimských organizací patří soukromé a veřejné kulturní akce. Jsou příležitostí pro prezentaci rozdílných skupin fungujících v rámci jednoho společenství. Na jednu stranu se jedná se o důležitý prvek posilující vnitřní vazby komunity. Vedle vzdělávání se jedná o další způsob mezigeneračního předávání konkrétní kulturní interpretace islámu. Na druhou stranu jsou veřejné kulturní akce příležitostí komunikovat směrem ven. Nejprve se tak děje s ohledem na konkurenční muslimské organizace. Rozbíjí se tak mylná představa o kompaktnosti islámu v Německu a Rakousku. Nakonec je tento způsob komunikace směřován k různým součástem většinové společnosti. Připravené nárazové akce jako je „den otevřených mešit“ umožňují organizaci aktivní sebeprezentaci. Ta potom může do jisté míry pozitivně ovlivnit veřejné mínění. Sociální interakce během běžných volnočasových činností je však mnohdy ovlivněna přetrvávající jazykovou bariérou.
Islám v Evropě je médii spojován především s aktivitami extrémistických skupin nebo s migračními proudy. Pokud si chceme vytvořit komplexnější představu o každodennosti čtyř generací muslimů žijících na starém kontinentě, je potřeba věnovat pozornost také dalším tématům.
Poznámka: text byl dokončen díky Národnímu stipendijnímu programu Slovenské republiky. Autor upřímně děkuje za podporu.
