Článek
Přijet by měli ti nejlepší hráči, kteří v danou chvíli budou k dispozici. Domácí mistrovství se totiž neodmítá. A zatímco na postu v brankovišti by případné kandidáty mohl trenérský štáb v čele s koučem Radimem Rulíkem přehrabovat vidlemi, český hokej dlouhodobě trápí absence kvalitních centrů a obránců.
Beky teď nechme stranou, tam se snad pomalu blýská na lepší časy s nastupující generací hokejistů v čele s bratry Jiříčky, Jakubem Galvasem nebo Tomášem Svozilem. Zaměřme se spíš na útočníky, kteří mají za úkol pokrývat největší prostor hřiště, musí zvládnout poctivě bránit i útočit, vyhrávat buly a vytvářet spojku do kombinace mezi spoluhráči. To vše a mnohé další dělá hráč zapsaný uprostřed útočné formace. A český hokej bohužel trpí nedostatkem takových hráčů, kteří by výše zmíněné zvládli na té nejvyšší možné úrovni, kterou boj o medaile na mistrovství světa vyžaduje.
V NHL nám hraje jediný hráč, který na postu centra patří ve svém klubu dlouhodobě do prvních dvou lajn. Je jím Tomáš Hertl, jeden z vůbec nejlepších druhých centrů zámořské soutěže. Hráč, na kterého si Radim Rulík jistě myslel při skládání sestavy ve své hlavě. Pro nároďák je to jednoznačná volba číslo jedna, kandidát s letitými zkušenostmi z NHL, hrající stále na té nejvyšší úrovni, věkově je teď v podstatě na vrcholu. Hertl s přehledem zvládá všechny aspekty hry, které jsou po prvním centru vyžadovány. Jeho ice time letos činí přes dvacet minut, ve statistice vhazování se dlouhodobě pohybuje přes padesát procent (letos 56,3%), bodově na tom taky není špatně, když vezmeme v potaz, že dosud hrál v jednom z nejhorších týmů letošní NHL. Důležité je však to slovíčko dosud.
Pokud by ještě hrál v San Jose Sharks, měl by v případě doléčení zranění, které ho v současnosti trápí, účast na domácím šampionátu prakticky jistou. V posledních minutách přestupní uzávěrky zámořské soutěže však nastala rošáda, kterou nikdo nečekal. Žádný insider ze zámoří ji předem neavizoval, novináři ani hokejový odborníci takový transfer absolutně nepředpokládali. Na Tomáše Hertla přišla nabídka z Las Vegas a generální manažer Sharks ji přijal.
Hertl měl v San Jose podepsaný dlouhodobý kontrakt na osm let, z jehož plnění mu po sezóně bude zbývat ještě šest let, k tomu dodatek o nevyměnitelnosti. Nelze se mu však divit, že tento dodatek neuplatnil. Ze skomírající organizace v přestavbě, jež může trvat cenné roky hráčovy smlouvy, se přesouvá k obhájci Stanley Cupu a jednomu z kandidátů na triumf i v ročníku letošním. Ačkoliv po působivém startu sezony se v současnosti Golden Knights nenachází v ideální formě, stále si drží pozici zajišťující play off a tam už je to jiná soutěž, pro kterou má Las Vegas skvěle poskládaný mančaft ještě posílený v závěru přestupového období právě o Hertla, důrazného útočníka Manthu nebo obránce Hanifina.
Takže když budeme předpokládat, že Tomáš Hertl nevypadne se svým týmem v prvním kole play off, což je poslední možnost, kdy by mohl stihnout přiletět do Prahy, kdo nám v NHL zbývá? Z hráčů nastupujících v prvním týmu se zdánlivě nabízí David Kampf, což ovšem není forvard pro první útok. Trenér Maple Leafs si jej cení spíše pro jeho obranné schopnosti, pro které tak nastupuje zejména v oslabení a v sestavě mu patří pozice spodní šestice útočníků.
Podobně je na tom Radek Faksa z Dallasu a chybět bude nejen českému týmu, ale i New York Rangers dlouhodobě zraněný Filip Chytil. Zvládnout úlohu prvního centra může Pavel Zacha, letos to prokázal v Bostonu vedle Davida Pastrňáka, kdy zaujal pozici v prvních dvou útocích po Krejčím a Bergeronovi. A svou pozici si drží dosud. Jenže dá se očekávat, že Bruins zopakují loňské zklamání a nepřelezou první kolo play off? Nemyslím si.
Bohužel pryč jsou doby, kdy jsme měli v NHL desítky hráčů schopných okamžitě přijet reprezentovat, dnes z hráčů NHL prakticky nesestavíme ani plnohodnotný kádr. Tudíž nám nezbývá, než se podívat do Evropy.
Ve švédské lize prožívá svou nejlepší sezónu David Tomášek. Účastník prvních dvou reprezentačních srazů pod novým trenérem ve Finsku a Švýcarsku dostal od Radima Rulíka dostatek prostoru a jako vyzkoušeného hráče jej na posledním turnaji Euro Hockey Tour ve Švédsku nechal odpočívat. Za 5 zápasů stihl nahrát 7 bodů (5+2), což jej řadí na druhé místo za Daniela Voženílka v kanadském bodování letošní reprezentační sezóny. Ve Färjestadu, lídrovi švédské ligy, má pevné místo ve druhém útoku a velmi pravděpodobně jej čeká dlouhá sezóna.
Sázkou na zkušenost by mohl být Jan Kovář, možný kapitán reprezentace na mistrovství, útočník se zkušeností z NHL, kde však díru do světa neudělal, a své nejúspěšnější roky nakonec prožil v ruské KHL. V současnosti nastupuje již pátým rokem za švýcarský Zug, přičemž tahle sezóna je pro něj z bodového hlediska spíše ve znamení útlumu. V rukách to však stále má a prvnímu útoku by mohl přinést patřičný klid na puku a schopnost vykouzlit geniální nahrávku. Teoretická znouzectnost.
Z české extraligy se jednoznačně nejlépe jeví její nejlepší hráč Lukáš Sedlák, z výše jmenovaných vyniká jednoznačně nejlepší formou. Je kapitánem hegemona posledních dvou základních částí extraligy z pardubického Dynama a stejně jako Jan Kovář má zkušenost z NHL. Všestraný útočník, jenž oplývá skvělou střelou, drzostí, důrazem v předbrankovém prostoru i schopností vyhrávat vhazování. Sezónu má velmi dobrou, hraje ve skvěle šlapajícím mužstvu a na loňském mistrovství byl do svého zranění jedním z klíčových hráčů, kolem kterého se dá postavit mančaft. Za mě je v případě absence Tomáše Hertla a Pavla Zachy první volbou, svou dravostí je schopen nabudit spoluhráče z lajny a při výběru správných křídel po jeho boku se může rovnat hráčům ze zámoří.
Příliš jiných možností bohužel nezbývá. Je tedy jisté, že trenérský štáb kolem Radima Rulíka má po trade deadline v NHL hodně nad čím přemýšlet.
