Článek
Čtenáři hledající netradiční či neobvyklý zážitek mohou sáhnout po edici Okraje, v níž vycházejí zajímavé tituly nakladatelství Beta-Dobrovský. Už dříve jsem díky této edici četl knihu Těla ve tmě, intimní psychologický román o mladém muži, kterému nemoc zásadně změní život a nutí ho vyrovnat se s vlastním tělem, sexualitou a samotou. Nedávno jsem četl také román Kemp o ženě provozující odlehlý kemp, kde se setkává s podivnými hosty a jejich osamělými, často narušenými životy. Nyní se mi do rukou dostala kniha Ať se třesou nevinníitalské autorky Barbary Frandino, která vypráví příběh šestnáctiletého Nica, vysoce inteligentního chlapce s omezenými sociálními vazbami a sklony k hypochondrii, žijícího v navenek ideální rodině, která se však postupně rozpadá, což jen prohlubuje jeho frustraci. Nico je přesvědčený, že svou vlastní myšlenkou a silou vůle způsobil tragickou událost ve svém okolí.
Svět očima dospívajícího chlapce
Román Ať se třesou nevinní je především o emocích, které jsme nuceni prožívat, a také o tajemstvích, jež si v sobě každý neseme a která mohou v určitém okamžiku napáchat značné škody. Zároveň je i o nepochopení mezi lidmi a o tom, jak složité může být dorozumět se s okolím, když člověk vnímá svět jinak než ostatní, nebo když si nese vnitřní napětí, které nedokáže plně pojmenovat.
Autorka velmi přesvědčivě vykresluje jednotlivé postavy, jejich touhy, obavy i nenaplněné sny, díky čemuž působí celý příběh autenticky a lidsky. Velký důraz je kladen na psychologii postav, nikoli na samotný děj, který se spíše skládá z drobných situací a náznaků než z dramatických zvratů. Především Nico je vykreslen velmi citlivě a zároveň znepokojivě – jako postava, se kterou se čtenář snadno sžije, ale zároveň v ní cítí určitou nejistotu. Právě skrze něj může čtenář intenzivně prožívat jeho pocity, obavy i přání, a postupně si vytvářet vlastní obraz toho, co se v jeho nitru odehrává. Tato blízkost k jeho vnímání světa činí vyprávění silně intimním a zároveň tísnivým.
I když jde o náročnější čtení, které vyžaduje koncentraci, všímavost a občas i čtení mezi řádky, kniha je překvapivě čtivá a dokáže si udržet pozornost. Děj není zcela plynulý, spíše je tvořen útržky a fragmenty, které postupně skládají obraz celé situace. Celým vyprávěním se nese tísnivá, melancholická atmosféra, místy s lehkým detektivním nádechem. Oproti ostatním titulům z edice však nemusí působit tak devastujícím emočním dojmem, přesto jde o silné, niterné čtení, které vás donutí se zastavit a zamyslet se.
Silné čtení
Vím, že se budu opakovat, když řeknu, že Ať se třesou nevinníje kniha sice malá rozsahem, ale velká svým sdělením – jenže přesně tak to je. Na první pohled může působit nenápadně, ale ve skutečnosti v sobě skrývá silný psychologický náboj, který se postupně vrývá pod kůži. Za mě šlo o velmi chytlavé a svým způsobem znepokojivě „příjemné“ čtení, které zaujme především svou syrovostí a skvěle vystavěnými postavami. Nejvíc oceňuji, jak autorka dokáže zachytit vnitřní svět hlavního hrdiny – jeho nejistoty, nutkavé myšlenky i potřebu hledat souvislosti tam, kde možná žádné nejsou. Právě to z něj dělá postavu, která je současně znepokojivá i lidská. Pokud máte rádi netradiční čtenářské zážitky, které nejsou postavené na rychlém ději, ale spíš na atmosféře, pocitech a psychologickém napětí, tahle kniha vás určitě osloví.
HODNOCENÍ: 9/10
