Článek
Celkem nedávno jsem tady psal o knize Arthura C. Clarka 2001: Vesmírná odysea jako o nadčasové klasice, kterou by si měl člověk alespoň jednou za život přečíst. A to bez ohledu na to, zda holdujete science fiction, či nikoliv. Úplně to samé podle mě platí i pro autorovo dílo 2010: Druhá vesmírná odysea, které je přímým pokračováním prvního dílu.
Pár let dopředu
Děj knihy posouvá čtenáře o několik let vpřed. Ke kosmické lodi Discovery, osamoceně plující hlubokým vesmírem od doby, kdy David Bowman prošel skrze mimozemskou „Hvězdnou bránu“, se vydává nová mezinárodní expedice. Jedním z hlavních cílů výpravy je objasnit tragické události, které se na palubě Discovery odehrály. Ještě důležitějším úkolem je však průzkum záhadného vesmírného tělesa zcela pravidelných tvarů. Jde o přírodní úkaz, nebo o výtvor mimozemské civilizace? Znamená pro lidstvo hrozbu, nebo mu naopak může prospět? Vynořují se tisíce různých otázek a zodpovězení byť jen části z nich může navždy změnit naše chápání podstaty vesmíru a tím i budoucnost lidského druhu.
Laťka stále hodně vysoko
Stejně jako u prvního dílu i tady jde o velice nadčasové dílo, které má i přes své stáří co nabídnout současnému čtenáři. Kniha v podstatě nepostrádá nic, co by dobré sci-fi mělo mít – nechybí jí napětí, tajemství, technologické vize ani velké otázky týkající se lidstva a jeho místa ve vesmíru. Je však třeba mít na paměti, že kniha v originále vyšla už v 80. letech, takže některé technologie či vědecké poznatky mohou působit lehce zastarale. Rozhodně ale ne úsměvně nebo směšně.
Arthur C. Clarke měl zkrátka velmi dobrou představu o možném technologickém vývoji. Přesto podle mě hraje v jeho knihách prim především vztah člověka a technologie, potažmo samotný vesmír a naše místo v něm. Právě díky tomu jeho díla ani po desítkách let nepůsobí jako pouhé sci-fi o budoucnosti, ale stále dokážou nabídnout témata, nad kterými má smysl přemýšlet i dnes.
Děj samotný nabídne spoustu napětí, nečekaných momentů i filozofických úvah. 2010: Druhá vesmírná odysea je zkrátka komplexní dílo, které je navíc velice chytlavé. Clarke přitom dokáže pracovat s obrovskými vesmírnými tématy, aniž by příběh ztrácel na čtivosti.
Nadčasová kniha
Já jsem se stejně jako u předchozího dílu opět pustil do audioknihy z dílny vydavatelství Tympanum, kterou namluvil televizní a rozhlasový herec a dabér Lukáš Hlavica. A stejně jako minule jde o velice zábavný poslechový zážitek. Pokud jste tedy knihu doposud nečetli nebo si chcete jen osvěžit zážitky, ale nechce se vám pouštět do papírové knihy, audiokniha je skvělou volbou.
Shrnu-li to, tahle kniha je stejně jako předchozí díl v podstatě must-have, který by vám neměl chybět ve vaší knihovně. Jde o velice nadčasové dílo, které vás nejen vezme napříč naší sluneční soustavou, ale zároveň funguje jako zajímavé zamyšlení nad vztahem člověka a technologie. A stejně jako u 2001 platí, že ani po letech rozhodně neztrácí své kouzlo.
HODNOCENÍ: 10/10
