Článek
Gustav Anděl, zasloužilý revizor Dopravního podniku, je jako vzorný pracovník poslán na letní dovolenou do ozdravovny Jezerka. Problém je v tom, že Anděl, kterého mistrně hraje Jaroslav Marvan, nemá lidi zrovna dvakrát v lásce, což je u pobytu v rekreačním zařízení docela problém. Jak už to tak ale bývá, vše se nakonec k dobrému obrátí a Gustav Anděl zjišťuje, že to s tou averzí vůči lidem nebude tak horké. Toť hlavní premisa filmu Dovolená s Andělem. O už však není na první pohled zřetelné, je politický podtext, který tento film má.
Dělnická třída na rekreaci
Je nutné si uvědomit, že film vznikal v bouřlivých 50. letech, kdy si komunistický režim intenzivně upevňoval svou moc, což se na snímku značně projevuje. Vzpomeňte si například na úvodní scény, ve kterých montér neví, zda nejdříve opravit kapající kohoutek, rozbitý kufr nebo nepojízdný motorový člun — dovolená nedovolená. Nebo na moment, kdy stará paní říká: „Já se vám přiznám, tohle je moje první dovolená. A poprvé bydlím v hotelu.“ Další příklad je scéna, kdy se rekreanti představují podle svých profesí, a hornická parta z Baníku Hlubina si vyslouží mohutný potlesk. Podobných momentů však film obsahuje mnohem více.
Vyžírka zneužívá systém
Propagandě neuniklo ani pokračování tohoto filmu s názvem Anděl na horách, které si troufám říct, je u diváků ještě oblíbenější. Výrazně v něm vyčnívá scéna, kdy Puleček předstírá zranění nohy a uvažuje, že by z toho mohl vytěžit pracovní úraz. Gustav Anděl, zástupce dělnické třídy, mu samozřejmě vyčiní a pokárá ho, že myslí jen na „vyžírku.“
Ať žije nostalgie
Z dnešního pohledu se tyto scény mohou jevit úsměvně a zdát se velmi vzdálené současné realitě. Nicméně je důležité mít na paměti rostoucí vliv populismu a s ním spojený nárůst obliby populistických, totalitních a extremistických stran. Může se tedy stát, že podobné agitační prvky budeme v budoucnu vídat nejen ve filmech, ale čím dál častěji i v jiných oblastech našeho života.
Každopádně se musím přiznat, že oba jmenované snímky mám docela rád. A to i navzdory propagandistickému nádechu. Hlavně tedy Dovolená s Andělem patří mezi mé oblíbené filmy a kdykoliv běží někde v televizi, rád se na něj podívám. Ono totiž, pokud dáme pryč všechen ten agitační sajrajt, zbyde nám docela milý film, který nostalgií a starými časy jen hýří.
