Článek
Honza Slívka patří k výrazným autorům současné české fantastiky. Především fanoušci drsnějších, akčnějších příběhů si jeho jméno mohou spojit se sérií Masomlejnek a také s románem Likvidátor, kterému se nedávno dostalo volného pokračování Bohobijec. A právě na Likvidátora se v následujících řádcích podíváme blíž. Kniha sice vyšla už v roce 2023, ale věřím, že řada čtenářů – stejně jako já – na ni stále ještě nenarazila.
Slívka nás zavádí do světa, kde Bůh ani ďábel už nejsou ničím víc než dávnou vzpomínkou. Z jejich mrtvých těl povstaly tisíce dětí – slabých parchantů živících se emocemi a vírou. Touží po moci, jedinečnosti a bez mrknutí oka rozmetaly všechno, co kdysi tvořilo světový řád. V postapokalyptickém prostředí městských států se vedou malé i velké války o každou duši. Čím více následovníků, tím silnější Moc… a s ní i schopnost tvořit ze svých služebníků brutální nestvůry, které šíří smrt a zkázu.
Takový svět by se ale brzy zhroutil, kdyby v něm neexistovala alespoň zdánlivá protiváha. A tu představuje Samueld Drops, známý jako Likvidátor – chlápek, který za peníze kosí božské stvůry, boří jejich plány a přitom si život užívá naplno a bez skrupulí. Jednoho dne však narazí na podivnou kombinaci problémů: chlapce přinášejícího smůlu, až příliš ochotnou šenkýřku, proradnou čarodějku a město obléhané trolly. Výzva, kterou prostě nemůže odmítnout. Až později mu začne docházet, že nic z toho není náhoda. Že všechno do sebe zapadá až příliš dobře… a že tentokrát možná hraje roli v mnohem větší hře, než si na začátku dokázal představit.
Nic pro puritány a slabé povahy
Už když se do knihy pouštíte, na první dobrou vás zaujme odvážná obálka, která nenápadně naznačuje, že tohle čtení nebude nic pro slabší povahy. A taky že ne. Likvidátor má sice pomalejší rozjezd, který se místy táhne a spíše jen naznačuje fungování světa, ale po zhruba 100–150 stranách se příběh konečně rozjede naplno a je vám okamžitě jasné, s čím máte tu čest. Honza Slívka se s ničím nepáře a servíruje poctivou dávku brutální akce, napínavých situací a také nemalé množství neřízené erotiky.
Samotný příběh je zpočátku lehce nevýrazný, ale po chvíli vás spolehlivě pohltí. Pokud odhlédneme od hektolitrů krve létající vzduchem a častého muchlování hlavního hrdiny, jehož popisy by klidně obstály i v časopisech pro dospělé, nabízí román překvapivě dost nečekaných momentů a několik povedených zvratů, které vás vyvedou z míry. Zejména závěr v tomto ohledu opravdu stojí za to a dokazuje, že Slívka umí překvapit.
Hlavní hrdina Samuel Drops je čistou esencí béčkových akčních borců. Osvalený chlápek, který se nebojí pokosit každého, kdo se mu znelíbí, a u jehož nohou končí každá vnadná žena, která se připlete do jeho cesty. Ačkoli mu člověk přeje, aby si užíval slastí postapokalyptického světa plnými doušky, mně osobně byla jeho povaha „Mirka Dušína“ chvílemi spíš na obtíž. Ani po více než pěti stech stranách jsem si k němu úplně nenašel cestu.
Příjemná oddechovka
Pokud hledáte hluboké, myšlenkově náročné čtení, které vám nabídne nějakou vyšší ideu, Likvidátor tím pravým titulem nebude. Je to přesně ten typ knihy, u které po náročném dni vypnete mozek a necháte se unášet vlnou dobrodružství. Ten typ příběhu, kde rozstřílené potvory i odhalená ňadra počítáte na desítky a kde se nemusíte zabývat ničím jiným než tím, co přijde na další stránce.
Ačkoliv má kniha své mouchy – především zdlouhavý a málo přitažlivý úvod – rozhodně si zaslouží místo na poličce každého milovníka poctivých béčkových akčních jízd. Já osobně se těším, až se pustím do Bohobijce, protože věřím, že autor nabídne minimálně stejnou porci zábavy jako v případě téhle knihy. Pokud jste Likvidátora zatím nečetli, směle se do něj pusťte. Je to parádní oddechovka, která ví přesně, čím chce být.
HODNOCENÍ: 8/10
