Toxická produktivita: Kniha, která připomíná, že výkon není všechno

Knihy zaměřené na osobní rozvoj běžně nečtu, protože si myslím, že velká část z nich ve skutečnosti nemá čtenářům co nabídnout a jen opakuje dávno řečené. Existují však výjimky. A když na titul, který pro mě může mít skutečný přínos, narazím, rád mu dám šanci. Jedním z nich je i kniha Toxická produktivita od uznávané psychoterapeutky Isry Nasir. Jak už asi tušíte, zabývá se fenoménem nezdravé touhy po výkonech – neustálým tlakem dosahovat co nejlepších výsledků, stále se zlepšovat a zdokonalovat, a to často na úkor skutečného štěstí, zdraví i vnitřní svobody. Autorka přitom neříká, že je špatné chtít na sobě pracovat. Jen upozorňuje, že vše má své hranice a že honba za výkonem by neměla přehlušit naše skutečné potřeby.

Přestože nejsem typická cílovka podobných knih, i já jsem v ní našel několik užitečných rad a podnětů, jak se s nezdravou produktivitou vypořádat. Text je psaný velmi čtivě a srozumitelně, tak aby mu porozuměl opravdu každý. Občas působí lehce repetitivně, což je bohužel častý nešvar v tomto žánru, ale dá se to chápat jako snaha důležité myšlenky více zdůraznit. Kniha navíc nabízí skutečné příklady lidí, kteří si zprvu ani neuvědomují, že je toxická produktivita ovlivňuje, a postupně ukazuje cesty, jak tento cyklus narušit. Zajímavé je, že sama autorka si podobným problémem prošla, a právě z této osobní zkušenosti kniha vznikla.

V naší společnosti, která je silně orientovaná na výkon, jsou podobné tituly téměř nezbytností. Připomínají, že nemusíme každou vteřinu zaplňovat něčím „užitečným“, abychom měli hodnotu. Kniha nejprve vysvětlí, co toxická produktivita vlastně je a jaké má projevy, a poté nabídne praktické návody, jak se zbavit návyků, které k ní vedou. Nemusíte se bát žádného bezduchého pseudo-vědeckého žvanění – text je psaný lidsky, s empatií a pochopením. Každý si v něm může najít něco, co mu dává smysl.

Jak jsem už zmínil, knihy osobního rozvoje příliš nevyhledávám, protože často vytvářejí dojem, že bychom měli fungovat jako stroje zaměřené na maximální výkon. Naštěstí jejich účinnost nebývá valná. Pak jsou tu ale tituly, které podle mě opravdu stojí za pozornost a mohou člověku pomoci žít „lepší“ a vyváženější život. Patří mezi ně například Proč spíme nebo Čtyři tisíce týdnů. A nyní k nim směle mohu přiřadit i Toxickou produktivitu. Za sebe mohu tento počin, který u nás vydává nakladatelství Jota, s naprostým klidem doporučit.

HODNOCENÍ: 7/10