Článek
V této recenzi potěším především fanoušky poctivé science fiction. Americký spisovatel Seth Dickinson je na poli světové fantastiky vcelku známé jméno, přesto až nyní u nás vychází jeho kniha v českém překladu. A to díky nakladatelství Host, které se rozhodlo vsadit na ambiciózní sci-fi Exordia, vyprávějící o střetu lidské rasy s mimozemskou civilizací. Kniha je především na sociálních sítích promována jako ideální čtení pro fanoušky hitu Problém tří těles. S tím se dá do jisté míry souhlasit, nicméně je třeba říct, že Exordia nabízí diametrálně odlišný zážitek. Ale nejprve si řekněme, o co v knize vlastně jde.
Země je na řadě
Exordia je galaktické impérium, které ve vesmíru zotročuje jednu civilizaci za druhou. A na řadě je naše malá planeta. Země se tak jednoho dne ocitá v ohrožení a hrozí jí zničení. Na scéně se objevují postavy, které mohou s celou věcí něco udělat a pořádně zahýbat osudy milionů lidí. Kurdská odstřelovačka, již pro své zájmy získají krvelační vetřelci, íránský stíhací pilot, který ovládne warp, čínská matematička a její nesmělá katolická milenka z Filipín, ugandští těžaři, kanadští prospektoři, zaměstnanci americké vlády, ruští molodci a další, kteří se snaží zachránit, co se dá.
Intenzivní zážitek
Přiznám se, že už dlouho jsem u čtení nezažíval tak rozporuplné pocity jako právě u této knihy. Během prokousávání se téměř sedmi stovkami stran se u mě střídaly vlny nadšení s chutí hodit knihu do kouta a už se k ní nevracet. Nakonec však musím říct, že převládlo to první, a z Exordie jsem nadšený. Byť to rozhodně nebylo lehké čtení. Na čtenáře čeká opravdu poctivá dávka sci-fi prvků. Spousta fyzikálních pojmů a matematických úvah, na své si přijdou milovníci aviatiky i zbraňových technologií a samozřejmě nechybí napínavý příběh plný neznámých monster. Akcí prosycené pasáže se střídají s filozofickými úvahami a morálními dilematy. Nechybí ani nečekané dějové zvraty a momenty, kdy vám spadne čelist. Zní to skvěle, že? Tak kde je tedy problém?
První slabší stránkou je délka knihy. Jak už jsem zmínil, má téměř sedm set stran, což je na můj vkus hodně. A jak už to u takových bichlí bývá, i tady by se dalo krátit. Děj je místy zbytečně natahovaný a neuškodilo by mu svižnější tempo. Na druhou stranu – pokud máte rádi pomalejší plynutí příběhu, budete spokojeni. Druhou věcí, která mi trochu vadila, byl styl vyprávění, projevující se občas nesmyslným rozdělováním vět, přemírou pomlček, trojteček a dalších znaků, které četbu zpomalují. Tyto záchvaty „kreativity“ měl autor hlavně v úvodu knihy, pak už se naštěstí vyvaroval. Nutno dodat, že vyprávění probíhá ve více časových liniích a z vícera úhlů pohledu, což může zpočátku působit chaoticky. Čím více se ale čtenář noří do příběhu, tím snazší je se v něm orientovat.
Výrazné postavy
Velkou roli v knize hrají postavy. Každá má výrazné charakterové vlastnosti, které zásadně ovlivňují směřování děje. Autor si s jejich vykreslením dal opravdu záležet a je radost sledovat, jak tyto odlišné charaktery koexistují a interagují. Příjemné je, že u postav nelze jednoduše rozlišit dobro a zlo – jejich zájmy a pohnutky jsou komplexní a často nejednoznačné.
O Exordii by se dalo napsat ještě mnoho, ale nejlepší bude, když si ji přečtete sami. Je to totiž velmi povedené sci-fi, které i přes určité nedostatky nabídne intenzivní, napínavý a myšlenkově bohatý zážitek, jenž ve vás zůstane ještě dlouho po dočtení. A samotný konec navíc naznačuje možné pokračování. Pokud tedy máte rádi hard sci-fi, Exordia je kniha přesně pro vás.
HODNOCENÍ: 8/10
