Jaroslav Foglar: Spisovatel, který formoval generace

Jaroslav Foglar bez debat patří mezi nejvýznamnější české autory knih pro mládež. Jeho tvorba se stala nedílnou součástí české kultury, zejména díky Rychlým šípům a jejich neuvěřitelným dobrodružstvím. Já osobně vděčím Jaroslavu Foglarovi za to, že mě, společně s Julesem Vernem, přivedl ke čtení. V tomto článku si připomeneme jak jeho pestrý život, tak jeho bohaté dílo.

Jaroslav Foglar se narodil 6. července 1907 v Praze na Vinohradech. Spisovatel pocházel z chudé rodiny, kde otec pracoval jako typograf a matka jako švadlena. Bohužel, Foglarův otec zemřel, když byly Jaroslavovi pouhé čtyři roky. Tento tragický moment významně ovlivnil jeho dětství i život v dospělosti. Foglar byl, především kvůli brzké smrti otce, po celý život velmi silně citově spjatý se svou matkou, Marií Foglarovou. Žil s ní až do její smrti v roce 1946, což mělo vliv na jeho osobní život. Foglar se třeba nikdy neoženil a neměl vlastní rodinu. Tento vztah k matce často ovlivňoval i jeho rozhodnutí, ať už osobní nebo profesní. V mládi se rodina potýkala s finančními obtížemi. I přesto Foglar vždy nacházel útěchu a radost v přírodě, skautingu a literatuře. V roce 1924 se stal členem skautského hnutí, což výrazně ovlivnilo nejen jeho životní styl, ale následně i jeho tvorbu.

Foglarovy první literární pokusy začaly během jeho mládí, kdy psal povídky inspirované skautským hnutím. V roce 1934 vyšel jeho první román Přístav volá, ale skutečný průlom přišel až o několik let později s jeho nejslavnějšími knihami, které začal publikovat na konci 30. let. Hned v roce 1937 začal v časopise Mladý hlasatel vycházet komiks Rychlé šípy, což se stalo obrovským hitem. Rychlé šípy se staly ikonou české literatury pro mládež a zůstaly v popředí Foglarovy tvorby po celá desetiletí. V tomto roce vyšla i jeho další zásadní kniha a to Hoši od Bobří řeky.

Rychlé šípy, parta pěti kluků v níž figuruje Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Červenáček a Rychlonožka, jsou bez debat nejznámějším dílem Jaroslava Foglara. Jejich dobrodružství, která kombinují přátelství, odvahu, morálku a spravedlnost, jsou ideálním vzorem pro mladé čtenáře.

Asi nejznámější dobrodružství této pětice je zpracováno ve Stínadelské trilogii. Ta obsahuje knihy Záhada hlavolamu (1941), Stínadla se bouří(1947) a Tajemství Velkého Vonta (1986). Tahle trilogie je právem považována za jedno z nejlepších děl české literatury pro mládež. Tajemný svět Stínadel, se svým temným a gotickým nádechem, fascinoval čtenáře svou atmosférou i zápletkou. Kniha Záhada hlavolamu, která popisuje hledání záhadného ježka v kleci, se stala kultovním dílem a dodnes inspiruje nejen literáty, ale i filmové a divadelní tvůrce.

Čtvrť Stínadla, která hraje klíčovou roli v trilogii o Rychlých šípech, byla inspirována pražskými uličkami, kde Foglar jako dítě trávil čas. Tajemné, úzké uličky Starého Města a další části Prahy ho fascinovaly, a vytvořil z nich kulisu pro své tajemné a napínavé příběhy. Dodnes fanoušci jeho díla pátrají po skutečných místech, která mohla být inspirací pro Stínadla.

Co se týče tajemného hlavolamu Ježka v kleci, který se poprvé objevil v trilogii o Stínadlech, ten se stal legendou sám o sobě. Čtenáři po celé Československo hledali, jak si takový hlavolam vyrobit nebo koupit. Až po mnoha letech se skutečně začaly vyrábět funkční hlavolamy Ježek v kleci, a staly se kultovním předmětem.

Foglar nebyl jen spisovatel, ale také skautský vedoucí, a to pod skautským jménem Jestřáb. Jeho láska ke skautingu a přírodě prostupovala všemi jeho díly. Vedl skautské oddíly a pod jeho vedením prošly stovky chlapců, které Foglar nejen učil, jak se orientovat v přírodě, ale i jak rozvíjet vlastní morální hodnoty a odpovědnost.

V roce 1927 se stal vůdcem legendárního skautského oddílu Dvojka, který vedl více než 60 let. Tento oddíl se stal inspirací pro mnoho příběhů, které později vytvořil. Foglar organizoval letní tábory, kde praktikoval své ideály přátelství, spolupráce a seberozvoje, což mělo hluboký vliv na generace mladých lidí, kteří jím prošli. Jeho výchovné principy a literární tvorba se vzájemně prolínaly a formovaly mládež nejen v Československu, ale i v jiných zemích, kam se jeho dílo dostalo.

Jaroslav Foglar zažil během své kariéry také obtížná období, zejména během komunistického režimu. Jeho skautská činnost a díla, která kladla důraz na individualitu, svobodu a morálku, se příliš neslučovala s ideologií totalitního režimu. Po únoru 1948 bylo skautské hnutí zrušeno a Foglarova tvorba se stala nežádoucí. Na nějakou dobu bylo jeho dílo zakázáno a Foglar měl omezené možnosti publikovat. Přesto se nevzdal a i přes zákaz nadále vedl své oddíly neoficiálně a pokračoval v psaní.

Až v 60. letech se začala jeho díla znovu objevovat, a to díky rostoucímu zájmu veřejnosti o jeho knihy. Roku 1968, během období Pražského jara, se skauting na krátký čas opět zlegalizoval, což Foglarovi umožnilo se znovu plně věnovat své práci.

Když Jaroslav Foglar zemřel 23. ledna 1999, jeho pohřeb se stal velkou událostí. Zúčastnily se ho tisíce lidí, včetně skautů, čtenářů a jeho přátel. Na Foglara vzpomínali jako na člověka, který po sobě zanechal obrovský literární odkaz, který ovlivnil nejen děti, ale i celé generace dospělých. Jeho knihy přeložené do různých jazyků oslovují i čtenáře v zahraničí. V době, kdy se společnost potýkala s mnoha proměnami, nabízel Foglar ve svých dílech ideály kamarádství, morálky a poctivosti, které působily jako protiklad k tehdejším politickým tlakům.

I dnes jsou Foglarovy knihy neustále vydávány a čteny. Jeho příběhy o Rychlých šípech, Stínadlech a dobrodružstvích v přírodě stále inspirují děti a mládež k tomu, aby snily o dobrodružství, přátelství a morálních ideálech, byť už ne v takové míře, jako tomu bylo v letech minulých. I přesto je Jaroslav Foglar bezpochyby jedním z nejvlivnějších českých autorů pro mládež. Jeho svět, plný ušlechtilých hodnot, nadšení a touhy po dobrodružství, bude navždy nedílnou součástí české kultury a literárního dědictví.

Zdroj: Wikipedia