Článek
Norský spisovatel Jo Nesbø je nejenom u nás zaškatulkovaný především jako autor krimi příběhů. Knihy se svérázným detektivem Harym Holem patří bezesporu k tomu nejlepšímu ve svém žánru. Nesmíme však zapomínat, že Nesbø je i autorem slavné dětské série Doktor Proktor. Tentokrát si norský autor udělal další žánrovou odbočku. A to knihou Noční dům, která o sobě tvrdí, že je thriller s hororovými prvky. Výsledek je však přinejmenším rozpačitý. V následující recenzi vám povím proč.
Potenciál by byl
Příběh se točí okolo čtrnáctiletého Richarda. Ten se po tragické smrti svých rodičů přestěhoval ke svému strýci a tetě to městečka Ballantyne. Malého zapadákova, kde lišky dávají dobrou noc. A proto se svými kamarády vymýšlí nejrůznější lumpárny. Jednoho dne přemluví spolužáka Toma, aby z telefonní budky někomu náhodně zavolal a vystřelil si z něj. Vypadá to jako nevinná lumpárna. Jenže sluchátko vzápětí Toma sežere. Richardovi následně nikdo nevěří a po zmizení dalšího spolužáka ho čeká pobyt v nápravném zařízení. Jak dokáže, co se doopravdy stalo? A není náhodou všechno úplně jinak? Tohle je opravdu Nesbø, jak ho doposud neznáme. Jenže má to své mouchy.
Nuda a chaos
První problém, který s knihou Noční dům mám, je ten, že to není vůbec strašidelné. Kniha se tváří jako horor. Tedy, abych byl přesný, thriller s hororovými prvky. Problém je však v tom, že se vlastně nemáte čeho bát. Rádoby hororové scény občas působí až komicky. Kdyby to alespoň mělo dobrou atmosféru. Ale ono to nemá ani to. Jasně, sem tam jsou náznaky, ale většinou to vyšumí do ztracena.
Dalším problémem je styl vyprávění. Ten bych označil jako mírně chaotický. Skákání v ději, spousta nelogičností. Příběh je navíc rozdělen na více části. A zatímco ta první vypadá, i přes výše zmíněné nedostatky, docela slibně a trochu by se dala přirovnat ke Kingovým hororům, zbytek je naprostá slátanina. Hlavně samotný závěr je opravdu otřesný. Přitom by možná stačilo, kdyby některé nápady dotáhl do konce a hned by to bylo lepší.
Tohle nezachrání ani Nesbø
Na vzdory všemu, co jsem do teď napsal, musím říct, že se to docela dobře čte. Má to spád a je to čtivé. Celá kniha má necelých 250 stránek. Takže za jedno odpoledne máte hotovo. Zkrátka Nesbø je opravdu skvělý vypravěč. Škoda, že ten jeho vyprávěný příběh za moc nestojí. Budu se opakovat, ale kdyby si dál více záležet na samotném příběhu a zapracoval ještě na některých detailech, věřím, že výsledek by byl o mnoho lepší. Takhle je to prostě jen dobře vyprávěný špatný příběh.
Noční dům? Rozhodně ne!
Musím říct, že jsem zklamaný. Bylo to zmatené, bylo to nelogické. A co je úplně nejhorší, nebál jsem se. Ani trochu. A to je u hororové knížky docela problém. Joa Nesbøho mám velmi rád, neboť podle mě píše opravdu zábavně. Například knihy Syn nebo Lovci hlav jsou špičková díla. Ale další horor si od něj už asi raději nepřečtu.
Co říct závěrem? Pokud se chcete opravdu bát a ještě se u toho dobře bavit, sáhněte raději po Kingovi. Bohužel tahle kniha je jen ztráta času. A myslím si, že je škoda ztrácet čas u nedobrých knih.
HODNOCENÍ: 5/10
