Článek
Série Útěk z Výhně dospěla do svého konce a v knize Poprava se můžeme těšit na velkolepé finále. Děj knihy začíná přesně tam, kde skončil předchozí díl. Uprchlý vězeň Alex, již značně upravený nektarem, zabil v urputném boji nenáviděného správce Crosse. Nyní shlíží na město z hořícího mrakodrapu uprostřed kolabujícího města. V ulicích zuří krvavá válka. Monstra z Výhně decimují vojáky, kteří se snaží zabránit totálnímu vyhlazení lidské populace. Alex však ví, že je jediný, kdo tohle běsnění může zastavit. A to tak, že zabije samotného Alfreda Furnace.
Dočkáme se odpovědí?
Na poslední díl série Útěk z Výhně čekali čtenáři jako na smilování. Během celé série se totiž vyrojila spousta otázek, na které jsme bohužel v předchozích dílech nenalezli odpověď. Závěrečný díl tedy vzbudil celkem oprávněně naději, že se konečně dozvíme, jak to celé vlastně bylo. Že konečně zjistíme, kdo je vlastně Alfred Furnace, nebo co je zač nektar, který mění mírumilovné děti v krvelačné monstra. Dočkáme se tedy vytoužených odpovědí? Myslím, že odpověď už znáte. Přečtěte si Popravu a dozvíte se to.
Já vám můžu garantovat, že dostanete chytlavý, velmi čtivý a zábavný příběh, který oproti předchozím dvěma dílům ubral na akci, ale za to přidal na onom tajemnu, které jsme tak obdivovali v prvním díle. Napínavých chvilek, kdy vám bude tuhnout krev v žilách, si užijete požehnaně. Trochu postrádám onu tísnivou atmosféru, která hlavně v prvním díle byla dost znát a pomáhala dotvářet celkový dojem, který jsem tenkrát z Lockdownu měl. Na druhou stranu nepřijdete o humorné chvíle, kterých je v knize docela dost a jsou příjemným kontrastem s jinak dost drsným příběhem.
Člověk versus monstrum
Na jedničku opět hodnotím postavy, které jsou jedním z pilířů celé série. Alexe a jeho přátele, Zeea, Simona a Lucy, jsem si za za celou tu dobu fakt oblíbil. Chemie, která mezi nimi je, funguje na jedničku. Ať už prožívají dobré, či špatné chvíle. Zajímavé je pozorovat vnitřní boj Alexe, kdy se pere jeho staré já s účinky nektaru, který v něm chce zadusit poslední kousky lidskosti. Tady bych měl malou výtku, neboť popis toho, jak Alex bojuje s nektarem, je značně nekonzistentní. Jednou je Alex vylíčen jako monstrum, které ztratilo i zbytky svého starého já, o pár stran už je to zase téměř normální kluk, který má své vzpomínky. Celkově to knize sice nijak zásadně neublíží, ale tento detail prostě zamrzí. Když jsme u postav, naše parta, po zneškodnění správce Crosse, získá nečekaného protivníka. Ale více už neprozradím.
Závěr jak má být
Poprava je bezesporu povedené zakončení celé série Útěk z Výhně. Upřímně musím říct, že je mi trošku líto, že to celé skončilo. Závěrečný díl si dokázal udržet kvalitu předchozích dílů. Na čtenáře tedy opět čeká chytlavý a zábavný, tajemstvím obestřený příběh, ve kterém nechybí spousta nečekaných momentů a napínavých chvil, kdy budete jen nevěřícně kroutit hlavou. K tomu připočítejte postavy, které si oblíbíte a máte opravdu povedený kousek, který by neměl chybět ve vaši knihovničce. Jestli jste se však této sérii prozatím vyhýbali, doporučuji tuhle velkou chybu napravit. I když tahle série spadá do kategorie Young adult, přesto má co nabídnout všem bez rozdílu věku. Když už nic, doporučuju vyzkoušet alespoň první díl, Lockdown, který svou mrazivou atmosférou patří mezi nejlepší knihy ve svém žánru. Já se do něho brzy pustím, o tom nepochybuju.
HODNOCENÍ: 8/10