Článek
V minulosti jsem od amerického spisovatele Andyho Weira četl jak román Artemis, který čtenáře zavede na měsíční základnu, tak naprosto fantastického Marťana, na jehož motivy byl natočen ještě lepší film. Logicky bylo jasné, že se budu muset pustit i do knihy Spasitel. Bohužel mi to trvalo dlouhých pět let. Každopádně nyní mám knihu konečně za sebou a rovnou jsem si dal i film, který podle ní vznikl.
Kdo jsem?
Vím, že představovat tuhle knihu je nejspíš zbytečné, ale jistota je jistota. Tohle hard sci-fi se točí kolem Rylanda Grace. Ten zůstal jako jediný přeživší na zoufalé misi poslední naděje. Pokud selže, lidstvo zanikne. Je tu však drobný háček – Ryland to neví. Nedokáže si vybavit ani své jméno, natož že má nějaký úkol a jak ho vlastně splní. Všechno, co ví, je, že hodně, hodně, hodně dlouho spal. Že se probudil miliony kilometrů od domova. A že společnost mu dělají dvě mrtvoly.
Jak se mu postupně vracejí vzpomínky, dochází mu, že putuje nevelkou lodí, sestavenou všemi pozemskými vládami a vesmírnými agenturami a vrženou do hlubin vesmíru, aby odvrátila hrozbu vyhynutí našeho druhu. A díky jednomu zcela nečekanému spojenci se mu to možná i podaří.
Hard sci-fi pro všechny
Spasitel je na jednu stranu pastvou pro všechny milovníky propracované science fiction, v němž se klade velký důraz na vědecké poznatky, fyziku a nejrůznější technické vychytávky. Během čtení se mi několikrát stalo, že jsem vůbec nerozuměl tomu, co mi autor vlastně vysvětluje, a byl jsem nucen zabrousit na Wikipedii. Weir se rozhodně nebojí zacházet do detailů a někdy jich nabízí možná až příliš.
Na druhou stranu však Spasitel nabízí chytlavý a velice zábavný příběh, který má obrovský potenciál zasáhnout čtenáře i mimo bublinu hard sci-fi. Děj příjemně plyne, nechybějí mu napínavé pasáže ani humorné chvilky a autor dokáže i poměrně komplikované vědecké principy podat tak, aby nepůsobily jako suchá učebnice. Mimo to nese vyprávění i poměrně silné poselství o naději, přátelství a spolupráci. Věřím, že citlivějším povahám ukápne i nějaká ta slza.
Největším lákadlem knihy je samozřejmě Ryland Grace. Sympatický chlapík, který je zatraceně chytrý a navíc je s ním docela sranda. Právě jeho osobnost podle mě pomáhá vyvažovat množství technických a vědeckých informací. I když se řeší poměrně zásadní věci týkající se budoucnosti lidstva, Grace si dokáže zachovat nadhled a často přihodí nějakou vtipnou poznámku.
Co naopak pochválit nemůžu, jsou místy zbytečně natahované pasáže, které by se podle mě klidně mohly trochu proškrtat. Celkově má kniha poměrně pomalé tempo, ale tady bych to nepovažoval za zásadní mínus. Ve výsledku mi totiž právě tohle tempo docela sedlo k atmosféře, kterou kniha má. Čtenář má dostatek prostoru všechno vstřebat, pochopit fungování světa a společně s hlavním hrdinou postupně odhalovat, co se vlastně stalo.
Stojí za přečtení
Nebudu-li to zbytečně protahovat, můžu říct, že Spasitel je propracované sci-fi, které má díky své zábavnosti a přístupnosti potenciál zasáhnout opravdu široké spektrum čtenářů. Sám za sebe můžu říct, že jsem se výtečně bavil. A pokud jste stejně jako já čekali několik let, než se ke knize konečně dostanete, rozhodně už nečekejte.
Jen neudělejte stejnou chybu jako já a nedívejte se na film hned po dočtení knihy. Zbytečně si tím můžete pokazit zážitek, protože filmová adaptace je sice povedená, ale některé věci si prostě zaslouží trochu času na odstup. Jinak ale můžu říct, že jak kniha, tak její filmová adaptace se podle mě velice povedly.
HODNOCENÍ: 9/10
