Článek
Jednu věc si ale za peníze koupit nemůžeme: zkušenost lidí, kteří několik let skutečně vedou moderní válku proti Rusku.
Právě proto působí tak zvláštně rozhodnutí nepovolit náčelníkovi Generálního štábu Miroslavu Hlaváčovi cestu do Kyjeva na bezpečnostní konferenci, kde se měl setkat s dalšími vojenskými představiteli a jednat mimo jiné o zkušenostech ukrajinské armády.
Na první pohled jde o jednu zahraniční cestu. Ve skutečnosti ale o mnohem víc.
Moderní válka není soutěž v tom, kdo nakoupí dražší techniku. Rozhoduje také to, kdo rychleji pochopí, co na bojišti skutečně funguje, co nefunguje a co fungovalo ještě před půl rokem, ale dnes je kvůli vývoji technologií a taktiky zastaralé.
Ukrajina má právě tuto zkušenost. Ne ze cvičení, simulátorů ani vojenských prezentací, ale z každodenního boje s protivníkem, který používá rakety, drony, elektronický boj, satelitní průzkum, dělostřelectvo i masivní rušení komunikace. Zkušenosti z této války dnes studuje celé NATO a promítá je do výcviku, taktiky i vývoje nových zbraňových systémů.
Je samozřejmě legitimní mluvit o bezpečnostním riziku cesty do Kyjeva. Stejně legitimní jsou spory o českou politiku vůči Ukrajině, rozsah pomoci nebo korupci v této zemi. Nic z toho ale nemění vojenskou realitu: žádná jiná evropská armáda dnes nemá s bojem proti ruské armádě tak rozsáhlou a čerstvou zkušenost.
A právě zkušenost se v armádě nedá jednoduše nahradit penězi.
Když vám někdo vysvětlí, jak rychle protivník dokáže zaměřit vysílačku po jejím zapnutí, může tím zachránit jednotku. Když popíše, proč určitý způsob maskování přestal fungovat proti dronům, může zachránit techniku. Když řekne, které západní zbraně obstály v reálném boji a kde mají slabiny, získáváte poznatek, který nenajdete v žádném prospektu výrobce.
Tyto zkušenosti Ukrajina získává za cenu zničené techniky a především životů svých vojáků. Česká armáda je může získávat bez toho, aby stejnou cenu musela zaplatit sama.
Proto je poněkud absurdní vést vášnivé debaty o tom, zda máme vydávat dvě, tři nebo ještě více procent HDP na obranu, a současně politickými rozhodnutími komplikovat profesionálním vojákům přístup k nejaktuálnějším zkušenostem z evropského bojiště.
Obrana totiž není jen částka ve státním rozpočtu a obranyschopnost se neměří počtem podepsaných smluv se zbrojovkami.
Můžeme utratit stovky miliard za nejmodernější zbraně světa. Pokud se ale dobrovolně odmítneme učit od lidí, kteří právě teď zjišťují, jak vypadá skutečná moderní válka, můžeme jednou zjistit, že jsme ušetřili jednu cestu generála do Kyjeva — a účet za naši nevědomost bude nesrovnatelně vyšší.
A ten účet nepřijde ministerstvu financí. Proto to politiky netrápí.
Přijde rodinám padlých českých vojáků.
Zdroje: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-definitivni-stopka-z-ministerstva-sef-armady-na-ukrajinu-nepojede-314862#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&dop_vert_ab=&dop_vert_id=&source=hp&seq_no=1&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=abtest322_doporuceni_uzivatele_varA
Vlastní text
