Článek
„A řekl: ‚Budiž světlo!‘ A bylo světlo.“ (Genesis 1,3)
A hle, nejen světlo, ale i plyn a teplo budou dány lidu v hojnosti. Neboť spasitel přichází, aby složenky proměnil v písně radosti a účty v požehnání. Jak prosté je toto tajemství! Stačí pevně omezit ceny elektřiny a plynu, aby se nikdo netrápil. A aby se věci snáze řídily, rozhodne se odkoupit i zbytek akcií ČEZ. V ceně sotva 210 miliard — a aby byl obchod přívětivý, přihodí se třicet procent navrch. Tak se rázem ocitáme na 275 miliardách.
„Rozdávej a bude ti přidáno.“ (Lukáš 6,38)
A lid slyší a raduje se, neboť 275 miliard je přece maličkost: vždyť za takové peníze by se sotva postavilo devět set kilometrů dálnic nebo v každém kraji tři nemocnice. Tak proč si místo toho nekoupit rovnou světlo, které nikdy nezhasne?
„A řekl jim: setřu každou slzu z očí jejich, a nebude již žalu ani bolesti.“ (Zjevení 21,4)
A tak i slzy nad účty za elektřinu budou setřeny. Jak? Prostě přestaneme platit zelené daně! Jak prostoduché, jak geniální. Emisní povolenky? Pryč! Čistý vzduch? Zbytečný luxus! Vždyť kdo potřebuje zdravě dýchat, když může svítit? A že jsem to první podepsal já? Nu což, vždyť i proroci občas zapomenou, co hlásali včera.
„Kalich můj přetéká.“ (Žalm 23,5)
Tak i naše výplatní pásky budou přetékat. Co na tom, že ještě včera jsme žili z ruky do pusy, dnes se již slibuje, že i nástupní plat bude začínat tam, kde jiní končí kariéru. Učitelé, hasiči, policisté – všichni se probudí s pocitem, že jim zázrakem přibylo padesát tisíc do kapsy, a když otevřou bankovní aplikaci, zazní fanfára.
„Otevře ti Hospodin svou bohatou pokladnici, nebe, aby dávalo déšť v pravý čas a žehnalo všemu dílu tvých rukou.“ (Deuteronomium 28,12)
A příspěvky? Rodičovský příspěvek, příspěvek na bydlení, příspěvek na kdeco. Nebe se otvírá, padají peníze, jen zatím nikdo neřekl, kde se ten déšť vzal. A tak se stane, že každý bude mít víc, než kdy potřeboval. A když se někdo opováží zeptat, odkud se to bere, bude mu řečeno: „Zázrakem.“ Protože na zázrak se přece neptáme, ten se prostě slaví.
„Až do stáří já zůstanu tentýž, až do šedin vás ponesu.“ (Izajáš 46,4)
Tak i naše šediny se stanou korunou slávy. Důchody porostou jako palmy u vody, každý měsíc o něco víc, aby radost seniorů nepoznala hranic. A mnozí z nich přitom tiše říkají: „My nechceme žít na úkor svých dětí a vnuků, vždyť víme, že nic neroste do nebe.“
„Šediny jsou korunou slávy, nalézají se na cestě spravedlnosti.“ (Přísloví 16,31)
Jenže spasitelova štědrost je neúnavná. Rozdává, přidává, slibuje, a kdo by se bránil? A tak se stane, že ti nejzodpovědnější budou přijímat s pokorou, a přitom si v duchu šeptat: „Snad to jednou nesečtou našim dětem.“ Protože víra v zázrak je nakažlivá a nikdo nechce kazit oslavu.
„Já jsem ta cesta, pravda i život.“ (Jan 14,6)
A hle, i cesty vlaků a autobusů jsou nyní cestou pravdy a života – za tři čtvrtě ceny! Děti, studenti i senioři mohou jásat: království nebeské je na dosah i v lokálce. A s velikou radostí hlásí: vrátíme vám to, co vám vláda vzala. A tihle obyvatelé se radují a říkají: „Toť dar!“ A přece – když se někdo opováží ptát, odkud se vezmou ty levné jízdenky – bude mu odpovězeno: „Toť přec zázrak.“ Vždyť i voda se mění ve víno, tak proč by se nemohla jízdenka změnit ve slevu.
„Jestliže je Bůh s námi, kdo proti nám?“ (Římanům 8,31)
A hle, hranice budou opevněny, brány uzamčeny a cizinec se neodváží vkročit. Lid si oddychne, neboť spasitel slíbil: už žádná migrace, žádný neklid.
„Porazí národy železným prutem.“ (Zjevení 19,15)
A tak se stane: kdo projde, bude sražen železným prutem, kdo se přiblíží, bude odražen hlasitým „NE“. Obyvatelé se radují, neboť vědí, že království je bezpečné jako archa v bouři. A když se někdo zeptá, zda lze celý svět zastavit jedním plotem, bude mu řečeno: „Plot je věčný, stejně jako sliby.“ A lid odpoví: „ANO, v bezpečí se žije lépe.“
„A losem se určil podíl.“ (Jozue 18,10)
A hle, lid nebude jen naslouchat, lid bude rozhodovat! O daních, o migraci, o smlouvách, ba i o tom, zda dnes vyjde slunce. Neboť spasitel pravil: „Ať lid volí, vždyť moudrost je v davu.“
„Všichni jedli, všichni pili, povstali, aby se veselili.“ (Exodus 32,6)
A tak se stane, že i nad nejvážnějšími otázkami se bude hlasovat, jako by šlo o tombolu na pouti. Chceš NATO? Ano či ne? Chceš EU? Hoď lístek do urny a uvidíš! Lid se raduje, protože hlas má stejnou váhu, ať je to učenec, či ten, kdo věří, že země je placatá. A když se někdo odváží říct, že ne vše je vhodné dát k referendu, bude mu odpovězeno: „Nepochybuj! Neboť hlas lidu je hlas boží.“ A lid volá: „ANO, budeme rozhodovat o všem, od brány nebeské až po poslední lavici v obecní škole!“
„Přineste celé desátky do zásobárny, ať je potrava v mém domě.“ (Malachiáš 3,10)
A tak se praví: peníze se najdou. Ne v kase, ne v rozpočtu, ale v zázračné šedé ekonomice. Tam leží bilion ročně, jen čeká, až ho spasitel vybere. Každá kadeřnice bez EET, každý trhovec s vajíčky, každý instalatér bez faktury – všichni ukrývají svůj díl pokladu.
„Kdo má, tomu bude dáno.“ (Matouš 13,12)
A tak i tady platí: kdo má hotovost v šuplíku, tomu bude odebrána, aby se naplnily sliby hojnosti. A lid se raduje, protože věří, že šedá ekonomika je jako faraónova sýpka – stačí ji otevřít a obilí poteče proudem. A když se někdo odváží zeptat, zda opravdu lze zázračně vybrat bilion navíc, bude mu odpovězeno: „Stačí věřit.“ Neboť není důležité, zda peníze existují, důležité je, že se o nich káže.
Evangelium slibů
„Dávejte tedy, co je císařovo, císaři, a co je Boží, Bohu.“ (Matouš 22,21)
Ale nyní, bratři a sestry, i císař dává méně! ANO, přichází čas, kdy berně klesají a kapsy lidu se plní hojností.
„V domě spravedlivého je mnoho pokladů.“ (Přísloví 15,6)
A tak se stane, že kdo dosud sotva platil účty, bude mít ještě na radovánky. Daně klesnou, příjmy vzrostou, rozpočet se naplní – neboť logika je přece zbytečný luxus, když máme víru. A když se někdo zeptá, jak lze rozdávat víc a zároveň vybírat méně, bude mu řečeno: „Tajemství je veliké.“ A lid zvolá: „ANO, neboť i matematika se musí sklonit před zázrakem.“
„A otevřel sedmou pečeť, a nastalo ticho v nebi.“ (Zjevení 8,1)
A stalo se, že hojnost začala tížit. Stoly se prohýbaly, kapsy praskaly, peníze padaly z nebe tak hustě, že se lidé nemohli hnout. A radost se proměnila v tíhu, neboť nikdo už nevěděl, co s tím vším.
„A rozlily se číše hněvu Božího na zemi.“ (Zjevení 16,1)
Rozpočet se roztrhl jako chrámová opona a proroci fiskální odpovědnosti bědovali. Slovo „dluh“ bylo vyřčeno a lid se zachvěl. Ale i tehdy znělo hlasité ANO, neboť nikdo se nechtěl vzdát zázraku.
Oslava Mesiáše
„Hle, nový Jeruzalém sestupuje z nebe, připraven jako nevěsta.“ (Zjevení 21,2)
A lid opět jásejme, zpívejme a tleskejme! Neboť spasitel mezi námi přebývá. On proměnil vodu v levný benzín, chleby v platy a složenky v radostné zpěvy.
„Slova: Aleluja! Zaznívala mocným hlasem zástupů.“ (Zjevení 19,6)
A tak zpívali: „Aleluja, neboť ANO, bude líp!“ A když se někdo opovážil pochybovat, lid jej překřičel zpěvem a troubením, aby víra byla větší než rozum. A tak se završilo evangelium slibů: lid dostal vše, co si kdy přál, a ještě víc. Ať žije mesiáš, jenž setřel každou slzu, rozdával, až přebývalo, a slíbil, co slíbit šlo.
Bible svatá
