Článek
Pan Okamura do něj chodil každé ráno.
Byla to obrovská hala plná kartoték.
Na zásuvkách byly nápisy:
MIGRANTI
BRUSEL
GREEN DEAL
POLITICKÉ NEZISKOVKY
EURO
ISLÁM
SUDEŤÁCI
GLOBALISTÉ
CENZURA
Jednou za čas přibyla nová.
Toho dne však Okamura našel archiváře sedět zhrouceného nad stolem.
„Co se stalo?“
Archivář si promnul oči.
„Docházejí nám hrozby.“
„To není možné.“
„Je.“
Otevřel kartotéku.
„Migranti už tu jsou sedmnáct let.“
Další zásuvka.
„Brusel dvacet let.“
Další.
„Sudeťáci už odjeli.“
„A co globalisté?“
„Používáme je od roku 2016.“
„Neziskovky?“
„Permanentně.“
Okamura znejistěl.
„A co když lidé zjistí, že čteme pořád stejný seznam?“
Archivář se smutně usmál.
„Toho se nebojte. Každá generace si myslí, že ho slyší poprvé.“
Vtom se rozletěly dveře.
Přiběhl úředník s novou složkou.
„Máme další hrozbu!“
„Jakou?“
„To ještě nevíme, ale určitě má před sebou velkou budoucnost.“
Vlastní text
