Článek
Kolem naší planety občas proletí jasný bolid. Rozzáří oblohu a… zmizí. Některé vesmírná tělesa ale v dávné i nedávné minulosti na Zemi i dopadla a dokonce změnila běh dějin. Které největší „valící se kameny“ kdy dopadly na povrch naší planety a co způsobily?
„Tlustá“ Theia, Případ Yucatan a smrtelně zasažení dinosauři
Podle Teorie velkého impaktu jsme se už před 4,533 miliardami let střetli s obří planetesimálou Theia o velikosti Marsu, která vyvrhla do prostoru tolik žhavé hmoty, že z ní vznikl Měsíc.
Naše planeta ale byla bombardována obřími tělesy i během dalších věků. Před šedesáti šesti miliony lety například odstartovala exploze objektu o průměru deset až čtrnáct kilometrů, v oblasti středoamerického poloostrova Yucatan, vymírání dinosaurů.
Stromy se proměnily v sirky…
Dopad jednoho z dalších obřích vesmírných těles na Zemi je stále obestřen rouškou tajemství. Tajuplný Tunguský meteorit pokácel v roce 1908 v oblasti střední Sibiře šedesát milionů stromů. Srovnala tehdy tajgu se zemí planetka? Antihmota? Černá díra? Plazmoid? Exploze zemního plynu? Vulkanicko-pyroklastická smršť? Kulový blesk? UFO? Nebo dokonce nepovedený elektrický výboj Nikoly Tesly? Vědci i nejrůznější konspirátoři se o tom dodnes přou.
Okolí místa dopadu Tunguského meteoritu, snímek Kulikovy výpravy z roku 1927.
Smrtící namibijská sprcha
Největší meteorit, který kdy spadl na planetu Zemi a lidé si ho dodnes mohou prohlédnout na vlastní oči, se jmenuje Hoba. Jde o železný siderit, který leží zarytý v půdě v africké Namibii. Je veliký přibližně jako osobní automobil a váží šedesát tun. P. S. Namíbie zažila před dávnými časy přímo nebeské kobercové bombardování, takzvanou Gibeonskou meteoritickou sprchu, kdy ¨sem na zem spadly desítky tun sideritů.
Hrášek z hvězd poranil školáka
Návštěvníci z kosmu občas dokáží způsobit na Zemi pěknou paseku. Meteority ale doposud zranily lidi jen zcela výjimečně. Například 30. prosince roku 1954 spadl čtyřkilový meteorit na spící Ann Elizabeth Hodges, v americkém městečku Sylacauga, v Alabamě. Prorazil střechu domu, odrazil se od rozhlasového přijímače a vyryl vyděšené ženě krvavý šrám do břicha.
V červnu 2009 pak meteorit velikosti hrášku poškrábal ruku i školákovi Gerritu Blankovi, v německém Essenu…
Hororová story o ocasu a dikyanu
Velmi špatnou pověst měly mezi lidmi i komety, které na Zemi nikdy nedopadly. Podle vyděšených letopisců po jejich zjeveních často umírali králové. Nejznámější Halleyova kometa vyvolala zděšení dokonce ještě v roce 1910. Noviny totiž mylně informovaly čtenáře, že její ohon obsahuje dikyan: smrtící jed vonící po hořkých mandlích. Naštěstí to nebyla pravda. P. S. Ohon komet je naopak jednou z nejkrásnějších, neškodných atrakcí na noční obloze. Úchvatný je například tím, že může být dlouhý i více než sto padesát milionů kilometrů.
Kameny padající z nebe. Lucernská kronika, 1513.
Průlet komety, dřevořez z roku 1577
Pohádka o bambusové vlasatici a info o nejčernější černé
Čím jsou ještě komety zajímavé? Například svojí jasností. Vedle Halleyovy jsou nejjasnější například komety Hale-Bopp nebo Hyakutake – Sto bambusů. Nezáří pro nás ale dlouho. Vlasatice obíhají okolo Slunce po velmi výstředných drahách, krátce se „rozsvítí“ a pak na dlouhou dobu zase zmizí.
Výjimečné jsou i svým složením. Pomlouvači o nich říkají, že jsou to jen špinavé sněhové koule, ale i jejich jádra jsou překvapivě nejtmavějšími objekty ve Sluneční soustavě. Jádro komety Borelly například odráží jen tři procenta dopadajícího světla: je daleko černější než asfalt.
Naštvaní trpaslíci a rudí obři…
Destruktivní planetesimála, obří zabiják dinosaurů, kameny párající břicha… Je stále čeho se bát? Kromě bolidů a komet můžeme na noční obloze spatřit ještě i další objekty, které by mohly teoreticky planetu Zemi v budoucnu také ohrozit: novy a supernovy.
Nova? Kromě názvu jisté soukromé televize je to vlastně takový naštvaný bílý trpaslík. Vysloužilá průměrná hvězda, která nasává plazmu ze svého souseda, například rudého obra. Ukradený vodík a helium ve své atmosféře nejprve jako správná kuchařka pořádně zamíchá, stlačí a nechá uležet a pak se nejfantastičtějším způsobem rozsvítí. Kataklyzmická exploze prudce zvýší jasnost těsné dvojhvězdy stotisíckrát až milionkrát! Nejznámější novy z poslední doby jsou například V1494 Aql ze souhvězdí Orla, V382 Vel ze souhvězdí Plachty nebo RS Oph ze souhvězdí Hadonoše.
Supernovy jsou také bílí trpaslíci, ovšem se sebevražednými sklony. Ve chvílích, kdy dosáhnou při vylupování sousedů maximální hmotnosti, vybuchnou. Mohou to být rovněž masivní hvězdy, které se zhroutí samy do sebe a také explodují. Mezi nejznámější supernovy patří SN 1054, ze které vznikla Krabí mlhovina, nebo SN 1987A ve Velkém Magellanově mračnu…
V závěru zaharašíme kostmi…
A ještě jedna stručná perlička: pradávné supernovy, které pokropily Vesmír těžkými prvky, jsou zdrojem veškerého vápníku, který se aktuálně nachází v našich kostech a také zdrojem železa v naší krvi.
Jsme zkrátka stvořeni z vesmírných prvků, jsme „dětmi Vesmíru“
…
Přečtěte si také další články autora:
Všechny články autora si můžete přečíst zde
