Hlavní obsah
Umění a zábava

George Harrison: Living in the Material World (recenze dokumentu na ČT Art)

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Martin Lavay

Televizní stanice ČT Art aktuálně odvysílala první díl dokumentárního filmu George Harrison: Living in the Material World (2011)…

Článek

Jaký byl nejtajuplnější a nejsamotářštější z Beatles? Více než tříhodinový filmový dokument Martina Scorseseho: George Harrison: Living in the Material World prozrazuje o křehké duši zvláštního a jedinečného hudebního snílka mnohé. Mnohé objevné a nečekané ale také obaluje tunami zbytečného balastu. Nejnovější filmový dokument o Georgi Harrisonovi nadchne a potěší takřka všechny fanoušky Beatles. Nové obdivovatele ale nalezne mezi přesezelými filmovými diváky jen stěží.

Dokument si v iVysílání ČT můžete pustit ZDE

Konečně

Je to svým způsobem splacený dluh. O hlavních hybatelích a hitmakerech Beatles, Johnu Lennonovi i Paulu McCartneym, už dokumentaristé prozradili ledacos. Geniální kytarista, filozof, mystik a vyznavač východních nauk a hnutí Hare Krišna, George Harrison, se ale svého velkého celovečerního dokumentu dočkal až nyní /samozřejmě po snímcích George Harrison In performance (2008) nebo George Harrison: The Dark Horse Years 1976-1992 (2004)/. Svou velkou poklonu mu složil tvůrce Taxikáře, Zuřícího býka, Posledního pokušení Krista, Prokletého ostrova a Hugova velkého objevu – Martin Scorsese. Dostatečnou? Jaký je celovečerní dokument o Georgi Harrisonovi?

Když i nejdrsnější drsňáci pláčou

Režiséru Martinu Scorsesemu se především povedlo získat pro svůj epos všechny, pro jiné nedostupné, Georgeovy blízké. A přiměl je, aby o své lásce, nejbližšímu rodinnému příslušníkovi a kamarádovi řekli i to, co doposud nikdy a nikomu neřekli. A to nečekaně upřímně. Už v úvodu snímku například jen stěží skrývá dojetí emocemi hluboce zasažený drsňák Ray Cooper. V závěru filmu se pak dokonce před kamerou přímo rozpláče i jinak největší smíšek z Beatles, Ringo Starr.

Martinu Scorsesemu při skládání dokumentu nejvíce pomohla Georgeho mexická manželka Olivie. Především odtajnila fotografie a videa, která zatím ještě nikdo z veřejnosti neviděl (například procházka Georgeho snovým, bizarním zámkem – Friar Park je přímo fantastická), laskavě popsala příběh společného života, dokořán otevřela dveře zakázaných třináctých komnat a detailně, krok za krokem, popsala i krvavý pokus o atentát, kdy ji a manžela v roce 1999 napadl přímo v jejich domě duševně vyšinutý maniak, který George pobodal a těžce zranil.

O svém nejlepším kamarádovi prozradil nečekaně mnoho i Eric Clapton. Skutečně detailně, slovo za slovem například rozebral zásadní okamžiky, kdy se George vzdal své první ženy Pattie Boyd, která se následně stala jeho manželkou. Ano, ano, novinářům už o tomto zvratu určitě vyprávěl mnohokrát, takto ale ještě nikdy.

Příběh o čaroději, který přenášel údolí tam a zpět

Georgeův jediný syn Dhani se už dokumentaristům tolik neotevřel. Jako by ke Scorsesemu neměl tolik důvěry. Přesto i on zavzpomínal na tátu moc rád a úsměvem popsal řadu jeho zvláštností (třeba exbeatleho excentrickou vášeň pro krajinotvorbu, kdy po nocích pobíhal po trávníku a přemýšlel o stěhování pahorků a údolí tam a zase zpět).

Ke Georgeovi je v dokumentu poměrně chladný Paul McCartney. Jistě, odpovídá ochotně a vstřícně na všechny otázky, vypráví o zajímavých souvislostech, a i v dobových záběrech je vtipný („To je ta nová vegetariánská kožená bunda?“ „Ano, je.“), ale… Je to pořád ten starší z kapely a v Georgi Harrisonovi jakoby stále viděl svého nezkušeného mladšího brášku. A jakoby se také jizvy po rozpadu Beatles ještě zcela nezacelily…

Naopak již zmiňovaný Ringo Starr ke kamarádovi ani před kamerou své vroucí city neskrývá. V nově natočených rozhovorech ani v minulosti. Skvostné, bezprostřední a rošťácké jsou například záběry z dobové TV show, kdy Ringo, chvilku ležérně pomalu a chvilku bláznivě trhaně rychle, přichází na scénu, hrne se ke Georgeovi, napřahuje dlaň, ale na poslední chvíli podává s úsměvem od ucha k uchu ruku moderátorovi pořadu. A pak za bouřlivého chechotu samozřejmě i svému dobrému příteli, se kterým si padá do náruče. Ano, takoví byli Beatles.

Foto: EMI, Public Domain

Beatles

Sitár? Jsem až na x-tém místě v žebříčku

Martin Scorsese v mnohém legendami opředený beatlesovský mýtus pozdvihuje, rozšiřuje jeho podstavec a staví kapele a Georgi Harrisonovi zvlášť, na pomník další věže a věžičky. Precizní je například režisérský popis Georgeho nadšení pro východní filozofii a také hru na sitár (včetně málo známého, upřímného prohlášení, kdy si jeden z nejlepších kytaristů světa povzdychává, že se od sitáru raději vrací ke kytaře i proto, že v Indii hrají na tento nástroj desítky hudebníků daleko lépe než on).

Scorsese také láskyplně puntičkářsky rozebírá Georgeho takřka rodinný vztah k Monty Pythonům a vysvětluje, proč si byli tolik blízcí (včetně popisu klasické scénky, kdy si členové Monty Python před Abbey Road hráli na Beatles, fanoušci šíleli, nevěděli, jestli jsou to jejich idoly či ne a nikým nepoznaný George Harrison se opodál nikým nepoznán smál).

Pohodička v papučích

Dokument také skvěle a naprosto detailně popisuje příběh kapely „zasloužilých všeumělců“ Traveling Wilburys. A řeknu Vám, vidět světové megahvězdy George Harrisona, Roye Orbisona, Toma Pettyho a Boba Dylana… jak spolu jen tak drnkají do kytar a zpívají si doma na židlích v kuchyni, zatímco se kolem nich motají manželky a připravují snídani (?) to je síla! A chvála mistrovství a chvála dokumentu.

Jak zabít tempo a jak zabít film

Martin Scorsese ale svůj nový celovečerní film George Harrison: Living in the Material World i škaredě pokazil. Především jeho první část. Představte si třeštění a bláznění fanoušků a šílení rozdychtěných fanynek v éře Beatles. Tu živelnost! A smyslnost! A oslavu života! A čtyři rozjívené kluky s dlouhými vlasy bořící hranice, kouzlící na pódiu a vyluzující ze svých nástrojů tóny a melodie, které fascinují, nenechají klidnými a berou dech!

Hmm… Martin Scorsese ale popisuje revolučních průnik Beatles do světa poněkud stařecky. Suše, akademicky. Jak? Formou desítky sekund trvajících dlouhých rozhovorů snímaných takřka statickou kamerou střídaných násilně useknutými dobovými záběry. Dlouhý mrtvolný klid a akce. Dlouhý mrtvolný klid a akce. A ještě jednou… A ještě jednou… Jako by říkal: Nikdy se nevrátí, pohádka mládí… Důsledek? Všichni doby neznalí mladí se k uzoufání nudí. Nebo se přímo otřepávají hrůzou. Brrr! Tahle nekonečná nuda že byla šedesátá léta? Proč já jsem se jenom na ten zkostnatělý dokument začal(a) dívat…

Ach, jo! Neuhlídaná stopáž rozhovorů je hlavní a zásadní slabinou filmu. Pracně sehnaní rodinní příslušníci, kamarádi George Harrisona a známí dlouze mluví a mluví… A mluví a mluví… A často o ničem. Kdyby se jich Martin Scorsese zeptal lépe a lépe zpovídané usměrnil, řekli by mu vše výstižněji a jednodušeji. Pokladač otázek ale zjevně tápal. Zpovídané nevedl, ale nechal alibisticky vymluvit a.. bloudit. Ano, ano, všichni nakonec řeknou to, co chtěli, ale až po několikerých zbytečných odbočkách a vzdáleních. Chyba je zvlášť patrná ve chvíli, kdy v dokumentu dokonce hned několikrát zaznívá i poloslyšitelná otázka v přímém přenosu. Tenhle způsob vyjadřování doslova zabíjí tempo a celkově také natahuje film až do takřka nezvladatelné délky.

Foto: Tony Barnard, Los Angeles Times, CC BY 4.0

George Harrison

My Sweet Lord? Pssst, dozvíte se jen něco

Mnozí diváci také nenašli v dokumentu vše podstatné. Že je My Sweet Lord Georgeova nejznámější a nejslavnější píseň? To určitě ano, ale proč se v dokumentu nemluví o problému nechtěného plagiátorství?

Ve filmu také nezazní ani slovo o hitu Got my mind set on you, který George vrátil, na konci osmdesátých let, na vrcholy hitparád. Atd. Atd.

Ano? Ano

Suma sumárum: těšíte se na film o George Harrisonovi? Těšte se, je o co stát! Uvidíte skvělé, doposud nezveřejněné záběry a fotografie, dozvíte se nové a překvapivé věci o naprosto výjimečném muži, který změnil nejenom hudební svět k lepšímu, a budete si moci vyslechnout svědectví těch, kteří George znali nejlépe.

Připravte se ale i na poněkud toporně, akademické a nudné zpracování dokumentu. Kdepak, tohle není strhující History of Rock ‚N‘ Roll (1995), která sice trvala deset hodin, ale tvůrci v ní doslova vážili na vahách každé slovo a sekundu snímku a dokument měl drive, tohle je… Martin Scorsese.

Pokud jste zatím celovečerní dokument George Harrison: Living in the Material World ještě neviděli, můžete se na něj těšit. Můžete se ho ale také obávat.

ML

Foto: Wikipedie, Gaura, Public Domain

George Harrison

Trailer:

George Harrison: While My Guitar Gently Weeps:

George Harrison: My Sweet Lord:

George Harrison: Got my mind set on you:

Dokument „George Harrison: Living in the Material World“ na ČSFD.cz

...

Přečtěte si také další články autora:

Všechny články autora si můžete přečíst zde

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz